Debbie a její parťačky

Debbie a její product placement. Taneční párty, během které běží na plátně Jules a Jim. Helena Bonham Carter mluvící plynně francouzsky. Sandra Bullock křičící německy „boty do mrazáku". Další momenty pozvedávající film z průměru si nevybavuji. Všechno je tak nějak OK, což mi při podobném obsazení rozhodně OK nepřijde. Herečky, z nichž většina výborně ovládá i umění komedie, skoro nemají možnost být vtipné či vůbec něčím zaujmout. Jména všech parťaček poprvé slyšíme zhruba po hodině filmu, což dobře dokládá, nakolik autorům scénáře záleželo na postavách. Stejně malý důvod zajímat se o ně máme v důsledku toho také my. Je přitom poměrně žádoucí pociťovat určité sympatie ke skvěle upraveným ženám (vč. rastafariánské hackerky a kapsářky žijící na ulici), které se oblékají do elegantních šatů a kostýmků a přesto mají potřebu přilepšit si o několik desítek milionů dolarů. Motivace k činu je jakžtakž srozumitelná pouze v případě Debbie (osobní pomsta), pro ostatní dámy se zjevně jedná pouze o zpestření a přivýdělek. Bylo mi lhostejné, zda jejich plán, velmi jasně vyložený a s podivuhodnou samozřejmostí naplňovaný (což pohřbívá veškerou napínavost), vyjde. ___ Učinit dějištěm loupeže Met Gala, tedy opulentní přehlídku snobismu, umožňující ženám a mužům u televizních obrazovek slintat nad šaty, které si v životě nebudou moci dovolit, se navenek zdá jako „soderberghovsky“ podvratný tah (hrdinky poškodí akci posilující přesvědčení, že základem šťastného života je vydělávat hromadu peněz a dobře vypadat před objektivy fotoaparátů). Film ve skutečnosti dělá akci a všemu, co je s ní spojováno (časopis Vogue, drahé šperky, šaty od špičkových módních návrhářů), skvělou reklamu. Nejenže k ní není kritický, ale navíc se zakládá na stejném okouzlení krásným povrchem. Každý záběr (a herečka v něm) musí primárně dobře vypadat. Jeho přínosnost pro vyprávění je sekundární. Proto film obsahuje spoustu vycpávkových záběrů, které jej hlavně v roztahané první polovině zpomalují. Sice to nedosahuje stejně obludných rozměrů jako v Padesáti odstínech svobody, což bylo v podstatě jen pásmo reklam s pohlednými herci, ale občas jsem z toho měl podobný dojem. Debbie a její parťačky zkrátka nechtějí okrást bohaté lidi, protože jimi pohrdají, ale aby mohly být jako oni a nosit stejně luxusní konfekci. Jde o značně problematické poselství, zvlášť s ohledem na ženy coby cílovou diváckou skupinu (a tedy předpoklad, že přesně po tomhle ženy touží). Vlastnit luxusní zboží je nezbytné. Kde na ně seženete peníze, není podstatné. Ať žije marnivost! 55% (07.06.2018)

Hm. Debbiiny parťačky uvázly někde na půli cesty. Začátek se rozjíždí poměrně slibně zejména díky způsobu, jakým se Debbie propracuje z vězení až do luxusního hotelu během odpoledne. I rekrutování týmu probíhá v dobrém tempu, ale zároveň rozkryje první problém - totiž to, že některé členky týmu jsou tak nevýrazné, až by tam ani být nemusely. Platí to zejména pro postavu Mindy Kaling, částečně i pro Lou Cate Blanchett - ačkoliv ta slouží jako parťák k Debbie, její přínos v rámci celé krádeže je vcelku nijaký (pokud nepočítáte tu "bokovku"). Kromě titulní Debbie tak vyčnívá zejména Rose Heleny Bonham Carter, která konečně mohla přirozeně uplatnit svou excentricitu. Paradoxně si ale všechny parťačky strká do kapsy Anne Hatthaway, která si svou variaci na ne úplně blbou hollywoodskou divu naprosto užívá. Co je to ale platné, když Gary Ross nemá žádný cit pro tempo. To nejdůležitější na celém filmu je vždy provedení loupeže a tomu chybí cit Soderberghových parťáků pro rytmus i estetično. Met Gala je jedna z nejpompéznějších událostí módní / celebrití smetánky a přesto Ross celé to blýskavé pozlátko ignoruje. Většinu času trávíme u stolu s Daphne nebo u záchodu s Debbie. Proč? Pro jeden záběr, kdy se všechny hrdinky předvedou v robách (Nine Ball třeba naprosto nesmyslně), aniž bychom viděli tu veledůležitou róbu Daphne zepředu. Neříkám, že z Ocean's 8 by bylo nutno dělat zločinný Sex ve městě / Ďábel nosí Pradu, ale ono exkluzivní prostředí je trestuhodně nevyužité. Zklamaná jsem z výkonu Richarda Armitage, který působí celou dobu strašně nervózně, a vůbec mu nevěřím, že by o něj Debbie nebo Daphne kdy zavadily pohledem. Jako jednohudbka to ale funguje dobře, program na nedělní odpoledne jako vyšitý. (Což je při tom hvězdném obsazení docela smutné.) (02.09.2018)

V podstate nejde o nič iné, iba remake prvých Parťákov, len so ženským obsadením. Všetko, okrem veľkých hviezd, je ale poddimenzované. Nakoniec má divák z výsledku dojem, že tu pri samotnej lúpeži šlo iba o to, aby sa na kamere na pár sekúnd ukázali svetové celebrity rôznych profesií, čo poteší možno povrchné paničky, ale priaznivcov kvalitných heist záležitostí sotva. Ide o neškodný priemer a keďže prvý Soderberghov diel odo mňa dostal plnú paľbu, tak pri niečom, čo je o dve triedy slabšie, to aritmeticky vychádza na 60%, dojem je však ešte o niečo slabší. (08.09.2019)

Dannyho parťáci nepatří mezi filmy, na které bych se těšil, ale nemohu říct, že bych se při jeho sledování náramně nebavil. Ženská verze má nezajímavé postavy, příšernou hudbu a spoustu trapných (nebo nikam nevedoucích) scén... vlastně nic, na co bych si za týden vzpomněl. Když například postava Sandry Bullock ve filmu děkuje osazenstvu za jejich "hard work", její slova se míjí účinkem, jelikož film nám žádnou těžkou dřinu neukáže. Všechno jde jako po másle. Tohle je ten nejhorší typ filmu... nudný film. (31.08.2018)

Čekal jsem na konci větší jízdu a víc akce při loupeži samotné, ale díky hvězdnému obsazení mi to nakonec takhle stačilo. Sandra Bullock začíná být tedy plastová jak panenka Barbie a je strašná škoda, že se nenaučila stárnout. I tak mě ale tahle zhrzená Debbie a její parťačky bavily a pokud bude dvojka, rozhodně se na ni podívám. (16.10.2018)