Sněží!

Krásný, příjemně melancholický a pomalý, zcela svobodný, tím pádem odvážný, film, který si, díky své nádherné a od první minuty neměnné, silné atmosféře, mohl v závěru dovolit prakticky cokoliv. Veškerá síla je skryta v jednoduchosti a jakémsi bezdějovém bezčasí současnosti. To zdánlivé nic je překrásně odvyprávěno, nasnímáno a doprovozeno vynikající hudbou, která, tak jak to má být, dolaďuje tento filmový zážitek o lidském očekávání, střetu charakterů a zobrazení několika světů v jednotlivých postavách, v mých očích do dokonalosti. Obrovský tvůrčí potenciál (od režie, přes kameru k hudbě) českého, řekněme alternativního (festivalového) filmu a rozhodně jeden z nejlepších debutů, jaký jsem kdy viděl. [Kino Citadela - Litvínov] (19.05.2019)

takový to, když vám netflix v sekci české filmy mezi všemi těmi ženami v nesnázích, muži v naději a podobně najednou nabídne pozapomenutý artový kousek s hudbou martina tvrdého a nezvykle civilní hanou vágnerovou v jedné z hlavních rolí. první půlka je především ve znamení očekávání věcí příštích. o to větším zklamáním je fakt, že druhá půlka namísto katarze (jakékoli) přináší spíše zmatené filmařské bloumání, ve kterém se může stát cokoli. plus za atmosféru, hudbu a některé herecké výkony, mínus za dialogy a prakticky neexistující nasvícení motivace postav. (16.01.2021)

Po akčním thrilleru Anna jsem si zvolil skvěle film, v němž se nic neděje a to doslova. Uvařil jsem u něj celou večeři a i když jsem občas musel odklonit zrak, na obrazovce se nic nezměnilo. Troufám si tvrdit, že sledovat z okna zasněženou krajinu by bylo akčnější než sledovat tento film. Na druhou stranu nemohu říct, že by mě vysloveně nudil a jeho vypovídací hodnota se blížila nule. Je to zkrátka pomalý, spíše lyrický film, jenž nám nabízí nahlédnout do jedné domácnosti, v níž se sice odehrávají lidská dramata, ale pomalu, poklidně bez vypjatých emocí. Vágnerová s Nesvačilovou to obě zahrály velmi slušně. (10.10.2020)

Nechal jsem se chytit za srdce. A rád. Sněží! je krásný film na tichý večer, kdy vám nevadí sledovat stejně tichý příběh o možná všedních, ale o to známějších situacích. Skvěle zahráno, ještě lépe natočeno...Je poznat, že to pro Kristinu Nedvědovou bylo velmi osobní. Rád bych od ní viděl něco dalšího. Cokoliv dalšího. (12.01.2021)

Teprve felliniovský závěr s létajícím peřím (sněží!) a člověkem ve skafandru naznačuje, že se matčina a babiččina realita zřejmě konečně protnuly a obě ženy vidí totéž. Podstatné ale není, co přesně scéna sděluje, ale jak osvobozující účinek podobné oživení v komorním, křehkém a realistickém dramatu má. Nedvědová nehledá řešení, nevynáší soudy, nesměřuje k velké pointě. Především nám za přispění nenucených hereček dává dost času a prostoru, abychom pochopili situaci jednotlivých, rozporů plných hrdinek a dokázali se do ní vžít. V české filmu, vyznačujícím se dlouhodobě převahou mužské perspektivy a nedostatkem empatie, jde o jev vzácný a cenný. Více tady. 70% (09.05.2019)