Trpaslík

Prušinovský - Kolečko potřetí a stále maximálně skvěle v trošku Macourskovském podání. Začátek i konec byl slabší, ale uprostřed jsem se bavil tak skvěle, jako u českých seriálů už dlouho ne a naštěstí jsem měl oproti premiéře tu výhodu, že jsem si hned mohl pustit další díl. Jako výplň mezi dalšími díly Mostu! naprosto výborné a je fajn zas vidět Suchánka či Abrháma (bude kaše!?) v něčem koukatelném. (06.02.2019)

Nevěřil jsem, že se v Česku může urodit kvalitní vtipný seriál, maximálně výjimečně, ale po letošním Kosmu a tomhle asi změním názor. České televizi se opravdu daří a Trpaslík je výbornou ukázkou českého nekorektního humoru, který je vyloženě náloží zábavy. Přestože chápu, že nesedne každému, rozhodně bych seriál ale nenazval laciným. (07.02.2017)

Trpaslík rozhodně není tak dobrý jako Čtvrtá hvězda. Místy moc tlačí na pilu, místy je zbytečně vulgární. Ale maloměstský humor je skvělý a vlastně všechna ta přání - a zejména pak jejich provedení - se mi velmi líbilo. Ano, moje zlomyslné já plesalo při konci každého dílu. Hvězda navíc za poslední díl se Stáňou v chatě. (09.02.2017)

Prušinovský & Kolečko a jejich největší klamání tělem, jaké jsem kdy zažil. Ne, první dva díly vtipný nebyly, za to se nám pokusily zobrazit něco z naší současnosti. Přiznávám - moc se mi to nelíbilo, než v díle třetím humor trochu nabyl a já pochopil, že pokud tvůrcům nešlo přímo o satiru, tak aspoň o zobrazení nejrůznějších lidských typů, což se jim potom vedlo taktéž dobře. Že je seriál sprostý? Tak ať. Absolutně jsem netušil, kam vše směřuje a na konci jsem byl tak spokojen, že jsem chtěl udělit hodnocení nejvyšší, ale nakonec to neudělal, protože to by byl příliš velký skok. Velké díky za fantastického Martina Hofmanna a po letech důstojně komediální roli pro Petra Nárožného. 90%. (09.02.2017)

Nápad je to náhodou výborný, jen škoda, že tahle specifická crazy sonda do ctností a neřestí maloměsta nevyužila svůj potenciál naplno. Dalo se s tím pracovat mnohem komplexněji a krutěji, Prušinovský takovou hloubkovou satiru umí. Nedotažené nebo naopak přetažené vtípky a celková řemeslná i myšlenková nedopracovanost a skečovitost spolu s evidentním nadšením, které z toho čiší, navozují domněnku, že jde spíš o chytré cvičení bez větších ambicí, o nezávaznou bokovku, uvolnění mysli přetékající nápady prosttřednictvím nízkonákladového média, o chytrou hrátku s pokleslým žánrem. Asi jako když si malíř při ranní kávě pokreslí noviny a pak se mu to zalíbí, pokračuje v tom pár dní a výsledek pošle jako sérii stripů do Dikobrazu. Vůbec nic proti. Jen se o to víc těším, na čem velkém přitom Prušinovský pracuje doopravdy. *~ (19.05.2017)