Poltergeist

Poltergeist je v mnohém velice zvláštním hororem. Už samotný přístup k látce vypovídá o tom, že Tobe Hooper nechtěl natočit tradiční žánrovku, ale trochu si se snímkem pohrát. Pokud se zaposloucháme do mimořádně se hodícího hudebního doprovodu, můžeme v něm identifikovat něco jako náznaky dětské ukolébavky, což samo o sobě ukazuje, že tady také půjde zejména o ty malé caparty a hrůza se bude čerpat převážně skrze ně. Jenže to je právě tím největším problémem, děti jsou tu extrémně nesympatické, hlavně ten fakan Robbie, kterého naštěstí scénárista pěkně odklidil, aby se moc nepletl. Vlastně se celou dobu nic mimořádného neděje, až na pár scén, které se opravdu povedli a zachraňují tak film před potopením se do podprůměrných močálů. Mezi ty opravdu povedené patří závěr, který se nese v ultrabéčkovém stylu, jinak je to jenom vata a zase vata. (03.07.2006)

Veliké zklamání pro spielbergovce jako jsem já. Všechnu vinu svaluji na Hoopera :-) Ale vážně. Jako horor film vůbec nefunguje, napětí je totiž úspěšné podrýváno nepatřičnými prvky, mezi které bych zařadil zcela nadbytečnou a táhlou scénu se senzibilkou. Jako nedopatřením vložená část z jiného filmu působí finále s vyskakujícími mrtvolami. Ještě větším průserem je děj samotný - slaboučký a okoukaný! A těch několik vynikajících, Spielbergovsky úchvatných scén? Častečně vyvažují špatné dojmy, ale více než jen lehce nadprůměrný film z Poltergeistu udělat nedovedou. (01.09.2007)

Čekal jsem daleko víc, atmosféra sice byla parádní, ale ta hudba? Nepřišla mi vůbec zneklidňující a chvílemi mi přišla nejvíc nudná. Už název Poltergeist působí strašidelně, ale mě vůbec nepřišel. Vadilo mi až moc věcí a nejvíc uřvaní neherci v tomto filmu. Mohl z toho být daleko lepší horor a podle hodnocení jsem v to i doufal, ale bohužel jsem nedostal to, co jsem očekával... 5/10 = 55% (31.08.2011)

Dokonalá gradace, kdy se bezvýznamné drobnosti a pohoda rodinného života postupně stávají zneklidňujícími, plynule přechází do stradišelného, aby nakonec explodovaly v děsivém finále, dokáže zatlačit do křesla i po letech, stejně jako neuvěřitelně hutná atmosféra, která dosáhne maxima ve zdánlivém poklidu "posledního" večera, kdy každý záběr doslova vibruje napětím. I po letech dokonalá ukázka žánru, která se na rozdíl od většiny současné produkce nesnaží šokovat nesmyslnou brutalitou, ale promyšleně pracuje se strachem a dokazuje, že člověk se může bát i když vlastně nikdo neumírá a nikde nestříká krev. Když k tomu přičtete na svou dobu, až na jednu dvě výjimky, výborně zvládnutou trikovou stránku a skvělou hudbu donale dokreslující vizuál, dostanete dílo, které to s přehledem nandá většině současné žánrové produkce. (08.08.2011)

Hodně se spekuluje o tom, do jaké míry měl nad projektem kontrolu jako režisér uvedený Tobe Hooper či produkující Steven Spielberg. Co do celkového stylu a motivů snímek zapadá do Spielbergovy osmdesátkové režijní a producentské tvorby. S tou sdílí jednak přesazení fantaskní premisy do dobového esenciálně domáckého prostředí předměstí, ale i motiv rodinné pospolitosti coby absolutního dobra. Sice bychom našli také paralely s Hooperovou filmografií, předně v motivu hrůzostrašných či strašidelných domů, ale na druhou stranu jeho vlastní projekt "Invaders from Mars" jej usvědčuje z toho, že neuměl pracovat s dětskými herci, čímž se "Poltergeist" rozhodně nevyznačuje. Každopádně jejich společný výtvor můžeme považovat za počátek osmdesátkového trendu dětských hororvě laděných filmů. Byť oproti nadcházejícím snímkům "Poltergeist" více stojí v hájemství hrorou, děti a mládež představují jeho primární publikum (ne náhodu distributor požádal MPAA o přehodnocení ratingu na PG), což se projevuje i tím, že namísto děsu staví na zneklidnění a bojácném údivu. Jinými slovy je "Poltergeist" vynikající horor pro celou rodinu, ze kterého budou především děti mít oči navrch hlavy. (12.10.2015)