Strašidla

"Slavnostní" jihlavské předpremiéře, jíž jsem 11.8. navštívil, předcházela autogramiáda tvůrců (B. Kotiš, M. Hádek, P. Šimčák a rejža), kterou moderátor stihnul za 45 minut asi 30x pojmenovat jako filmovou delegaci. Zmíněná třičtvrtě hodina byla prokládána stupidními soutěžemi typu udělej strašidlo nebo vyjmenuj tři filmy Zdeňka Trošky, načež velmi originální soutěžící s nevinným úsměvem na rtech odpovídá "Slunce, seno, jahody", "Slunce, seno a pár facek" a "Strašidla". Jako výhru si pak vybírá propagační tričko. Po 30 minutách se radši přesouvám do sálu, abych už delegaci neviděl. Za pár chvil do sálu k mé radosti znovu vstupuje delegace, aby nám zopakovala to, co už třikrát řekla předtím. Všichni se tomu znovu smějí jak pominutí. Film začíná. Úvodní lekačka vyděsí 90% sálu (protože 90% sálu jsou děti) a všechna dítka si nutně musí sdělit, jak se strašně lekla. Příjemným hereckým překvapením je Vladimír Polívka, který ztvárnil městského úředníčka, který přinutí strašidla k práci a lidskému životu. Takže vodník Bubla (skvělý Jirka Dvořák) začíná pracovat v prádelně, jejíž majitelka se pro něj stává velkou láskou. Jitřenka (Sara Sandeva) dostává práci v místním divadle, kde společně s otcem Hejkalem Adámkem (Broňa Kotiš) hrají v jedné pohádce. Celý film zdobí skvělá a trefná scénografie, hudební stránka i nasnímání je dost dobré. Baví i Carmen Mayerová a její kocour Bedna. Po Babovřeskách a Kameňácích celkem příjemné osvěžení. Asi nejlepší film Zdenála Trošky. Sice za to nebudou žádný sošky, ale neurazí. Troška překvapil. 55% (12.08.2016)

Strašidla, strašidla ... co s vámi ? V první řadě si musíme ujasnit, že jste se neocitli v klasické vyprávěnce pro děti. Měli byste se tudíž tvářit alespoň o netopýří fous dospěleji - a nepředvádět klasické pubertální skopičiny, ze kterých je zřejmé, že vlastně nevíte, kam patříte, že teoreticky ani prakticky vůbec netušíte, jaké vás Zdeněk Troška stvořil (bez ohledu na to, co původně zamýšlel). Musím konstatovat, že do rodinky Addamsových máte HODNĚ daleko, na druhou stranu si nevedete úplně špatně ... přes všechny ne zcela šťastné amatérské přešlapy, jichž se opakovaně dopouštíte. Jste prostě a jednoduše zábavná, milá strašidla, to se vám musí nechat - a co se mě týká, jste dokonce nadprůměrně zábavná, takže mi nedělá problém přidělit vám 3,5* (08.01.2021)

Recept na tento film: vezmeme velký kus Babovřesek, přidáme "Hardyho Fotra" (tlučhořologové chápou), špetku dr. Mráčka, to vše dlouze podusíme v hrnci českého kapitalismu, nakonec dochutíme kořením z oplzlostí a nevkusu. Servírujeme s bandou současných (ne)herců z Ordinace, Rodinných pout a dalších nekonečných kravin. A máme navařeno, příjemné zažívání. P. S. Komu tyto ingredience schází, může vzít zavděk šaratici, účinek vyjde nastejno a ušetříte si čas, v případě návštěvy kina či koupě DVD i peníze. Opět se potvrdilo, že jediné Troškovy komedie, které za něco stály natočil ještě za socialismu. 0% (20.05.2018)

„Běžte se na novou pohádku Strašidla podívat. Je to báječné pohlazení, budete nadšení jako já,“ řekla Lucinka Bílá a už zapomněla dodat, že jde o pohlazení... ocelovou trubkou... po hlavě. O STRAŠIDLECH panuje názor, že jsou nejlepším Troškovým filmem za víc než dekádu, což je ovšem stále hodnocení z kategorie "lepší být umlácen velkými gumovými robertky než ocelovou trubkou". Právě to, že STRAŠIDLA nejsou z hlediska stylu až tak diletantská jako dvě výrazné Troškovy trilogie, je na nich nejhrůznější. Zastírají tím zdegenerovanost všeho ostatního. Nechám stranou, že sloučení dvou tradic české kinematografie (normalizační vorlíčkovsko-macourkovské pohádky jakožto únik a taky trochu úlitba režimu a devadesátkové privatizační komedie s prvky komunální satiry) je nesmyslné už v samotném základu, potažmo při nejlepším těžce zpozdilé._____ Hlavním problémem není nesmyslné skloubení dvou poetik či rezignování na zcela základní pravidla vyprávění (utnutí v polovině závěrečného aktu, wau, žádný konflikt, týjo) a výstavby děl, ale amorálnost celku, vydávaná právě za to pohlazení. Přitom šťastný konec (spoilery, ofkóz) pro řadu ústředních postav spočívá v tom, že (a) vodník se dá dohromady s ženou, jejíhož manžela utopil (a ona o tom ví a je s tím za ok); (b) čarodějnice se vrátí ke svému manželovi hejkalovi, kterého opustila kvůli milenci, přičemž manžel žije dál v omylu o ženině návštěvě vzdálené příbuzné; (c) potomkovi čarodějnice a hejkala a jeho kamarádovi-sígrovi jsou prominuty tresty a hrozící vyloučení, když řediteli seženou lektvar na zapůsobení na jednu z učitelek; (d) víla se dá dohromady s úředníkem, ale odmítá potrestání režiséra divadelní hry, který se jí snažil znásilnit, protože chce dál hrát v divadle; (e) znásilnění (!) babičky je ponecháno nevyřešené, pouze policista, který odmítl ono znásilnění řešit a tzv. mamá se vysmál, zůstává přeměněn na kocoura a držen v zajetí babičkou._____ Na druhou stranu je to svět, ve kterém lidé i strašidla neposlouchají nic jiného než rádio Impuls a informace získávají z Parlamentních listů, děti nejí nic jiného než Pribináčka a nikdo nečte nic jiného než Sedmičku apod. plátky. Vlastně si umím představit, že v takovém světě a pro lidi s daným mentálním obzorem začínající Parlamentními listy a končící Sedmičkou je tohle přijatelné pohlazení, protože předsudky je třeba potvrzovat._____ Něco pozitivního: STRAŠIDLA nejsou až takový estetický a morální teror jako divácky úspěšnější ŘACHANDA. (07.09.2016)

Sara Sandeva je fakt pěkná baba. Tím by mohl výčet kladů skončit, protože zbytek je bída kombinovaná s trapností. Děj šel naprosto mimo mě. Scény se postupně střídaly, objevovaly se mizerně napsané postavy a sem tam se scénář pokusil o cosi jako humor. Nebudu ale Troškovi křivdit. Možná to vůbec nebyla komedie. Možná to pitvoření a zoufalé přehrávání mělo nějaký specifický účel, na který jsem bohužel nepřišel. Pokud ne, tak je mi z herců - a nejen dospělých, ale hlavně dětských regulérně smutno. Jestli chcete vidět všechny neduhy české kinematografie na jednom místě, pustit si Strašidla je dobrý nápad. Vida, takže i druhý klad mají. (25.12.2018)