Čas smyslnosti

O Času smyslnosti rozhodně nelze uvažovat jako o "seriózním" historickém dramatu. Je to romantická, dobová moralitka o napraveném hříšníkovi, která má v lecčems blízko ke kostýmním francouzským velkofilmům 60. a 70. let a la Angelika. Silnou stránkou snímku je výprava a hvězdné obsazení, produkční zázemí velkého amerického studia se nedá zapřít. Film je natočený s lehkostí, představuje sympatické spotřební zboží, které se trapně nepodbízí a k historickým reáliím přistupuje s určitou důstojností. Navíc umí hodně šikovně pracovat s emocemi, dojímá a baví přesně tam, kde to autoři zamýšleli. Dokonce ani použitá klišé tady neuráží. Je to kultivovaná žánrová podívaná, o něco vstřícnější k ženskému publiku. Celkový dojem: 75 %. (01.12.2021)

Hned ze začátku mě to chytlo. Downey je zábavný už svým zjevem a potměšilým výrazem. Na výpravě se zjevně nešetrilo a dokud se příběh odehrává u dvora nebo na venkovském sídle, bavil jsem se. Po přesunu do kvakerské léčebny už to trochu ztrácí dech. Taky jsem měl trochu problém věřit Meg Ryan umouněnou chudou ženštinu z konce 17. století. Konec nedokážu posoudit, protože jsem usnul. (15.10.2023)

Ďalšia historická, ale hlavne kostýmová výpravná rozprávka. Tentoraz o lekárovi, ktorý sa špecializoval na všetko: kráľovských psov, manželky, pôrody operáciou bez krvi aj morové epidémie. To všetko sterilne krásne, načančané, až mi z toho bolo mierne nudno. –––– Udělal jsem to jediné, co král zakázal: Zamiloval jsem se do své ženy. (21.04.2019)

Mám rád filmy z renesance. Tento nás zavádí přímo na dvůr Karla II. Stuarta - lépe řečeno do jeho paláce a ukáže nám ,,všechny jeho poklady i neřesti''. Film je až neskutečně výpravný a já byl skutečně okouzlen. V jakém kontrastu se zlatem paláce byly bahnité ulice Londýna! Co se týče děje samotného - bral jsem je spíše jako takovou pohádku pro dospělé - podobně jako Ranhojiče (2013). Zde mladý nadějný lékař opustí léčbu chudých, zmámen nabídkou krále být dvorním lékařem jeho psů (ale ruku na srdce kdo by v druhé polovině sedmnáctého století volil ulici?). Zde klopýtne, znelíbí se králi a díky tomu dojde poznání a opětovné přízně vladaře. Zatímco Downey Jr. a Thewlis mi do rolí padli jako ulití, Sam Neil mi do role krále moc nesedl (podobnější mu byl v Charles II: The Power & the Passion (2003) herec R. Sewell) a kdo mi úplně nesedl byla Meg Ryan v roli pomatené Irky.. Meg má rád, ale sem typově vůbec nezapadla. I samotné chování krále, jeho moudrost a potřeba vychovávat Roberta mi nepřišla moc uvěřitelná. Raději nebudu moc pátrat po historických reáliích a skutečných osobách... Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale nakonec dám jen tři pejsány kavalíry. U filmu mne totiž více než příběh zaujaly kostýmy a prostředí exteriérů a interiérů a to není u historického filmu úplně dobře. * * * (20.03.2015)

Přestože se mi novověk snažili vyučující na FF systematicky znechucovat po dobu několika let a částečně uspěli, zůstala pro mě i tak určitá slabost pro tuto dobu, takže jsem si tento snímek odehrávající se v období restaurace Stuartovské monarchie (restaurace - restoration - znovunastolení na trůn, takže nečekejte žádný film o tom, jak si Karel II. otevřel restauraci a vařil tam, zatímco mu Downey léčil psa :-)) velmi užil. Zezačátku jsem se trochu nudil a přišlo mi to o ničem, ale postupně se rozehrál moc zajímavý příběh se skvělými postavami ztvárněnými skvělými herci. Downeyho snad ani není potřeba zmiňovat (po těch iron manech nebo Sherlockovi je docela nezvyk ho vidět oholenýho :-)), dále mě zaujal Sam Neill coby démonický král Karel II., jednoduchá, pološílená a geniální Meg Ryan a v neposlední řadě také Ian McKellen, který hrál sice malou roli, ale dodával jí správné charisma. (04.01.2012)