Ztracená tvář

Patvar a nic než patvar. Amen. Scénář má hrubě nevyvážený prvky komedie - scificosi, první půlka filmu je minimálně výborná, vtipy fungují skvěle a Vlastimil Brodský je, jak jinak, výborný, jenže... Pak... Nastane zlom, druhá půlka už se bere moc vážně a vtip je tu sporadický, k domu si přidejme fakt [_bacha, tady trošku vyzradím děj_], že Brodský v podstatě už jenom dabuje a vznikne nám jenom - velká nuda. Za zpackanou druhou půlku a přehnaný, nevtipný a celkově nedobrý závěr mám nutkání odebrat i tu třetí *. Dodám, že části, kdy hlavní hrdina vede hovor s divákem jsou super. (26.03.2013)

Film pro pamětníky, který jsem poprvé a naposledy viděl jako sedmiletý v neděli, ve společenské místnosti v ubikaci v rámci dětské ozdravovny v Krkonoších. Přestože obklopen dětskými kamarády na nepohodlných židlích, se kterými jsem do té doby (a od té doby zase dál) nonstop blbnul venku v lese nebo v zařízeních typu jídelna či ubytovna, byl jsem natolik vystrašen jistou horrorovitostí příběhu a dusnou a napjatou atmosférou, ve které se odehrával (resp. do které jej tvůrce dobře zahalil), že jsem toto čb dětské trauma vytěsnil až za několik týdnů. Do té doby se mi vracelo často, když jsem se zdržoval s usnutím. Komentář nepostrádá hlavní znaky psychoanalytické hysterie. (27.09.2010)

Trochu horor, trochu parodie, špetka absurdity, špetka bizarnosti a špetka komedie. Film, který ve mně zanechal rozporuplné pocity, kdy jsem se po jeho shlédnutí nemohla tak úplně rozhodnout, zda je dobrý, či nikoli. První půlka je veskrze originální, vtipná, monolog hlavního hrdiny a přímý kontakt s divákem výborný, spousta skvělých, komediálně pojatých a dobře zahraných momentů, ve druhé půli či poslední třetině ale snímek tak nějak ztrácí dech a je tu řada scén, které na mne působily poněkud přehnaně a nevhodně, a raději bych je vystřihla, některé flashbacky mi také vadily. Konec je relativně nečekaný a na rozdíl od ostatních komentátorů mi nijak nevadil. Celkově tomu jaksi chybí šmrnc některých našich pozdějších parodií a crazy komedií, je to taková zkouška nanečisto. Snad je to způsobeno určitou žánrovou nevyvážeností filmu, nevím. Ostatně možná, že po dalším shlédnutí ještě změním názor. Námět filmu je ovšem veskrze originální a filosofická linka povaha vs. tvář takřka wildeovská, akorát trochu naruby. A našim tvůrcům lze opět zatleskat za to, jak předběhli dobu, neboť transplantace tváře z mrtvol je dnes už možná. Vynikající Brodský, ve zcela nezvyklé roli se objeví Filipovský, výborná Vášová, skvělí Marvan, Růžek a Vala, dobrá Brejchová. V menší roli se tu mihne i prvorepublikový milovník Schránil. Zajímavý film, který svou zvláštností dovede na jednu stranu diváka lehce znejistět, na druhou stranu pak překvapit, leckdy i mile. (10.04.2019)

Film vpravdě démonický. Já se nestačím divit, co všechno se ještě mezi (pro mě neznámými) filmy z 60. let skrývá. Tento jsem nikdy neviděl a možná díky tomu jsem dospěl bez nočních můr. Famózní je tu jak Brodský tak Růžek, ale výborné postavy mají i Filipovský či Marvan. A konec konců, dobře zapadá i tvář Freda Delmara. Příběh je chytře vymyšlený a skvěle se na to dívá i díky zajímavým prvkům (reakce postav na vypravěče, hororové vize). Rozhodně důstojný předchůdce perel typu "Pane, vy jste vdova". (02.05.2017)

Raný zástupce české školy crazy komedie tentokráte parodující brakové detektivní romány (s mírně satirickým podtónem). Film podle námětu a scénáře známého českého autora sci-fi Josefa Nesvadby není úplným vrcholem tohoto zajímavého žánru, k dílům pánů Brdečky a Lipského může jen obdivně vzhlížet, ale přesto dokáže obstojně zaujmout diváka i po padesáti letech - nabízí třeba originální postmoderní tvůrčí prvky, jako občasné prolínání pásma vypravěče a pásma postav, která interaktivně reagují na sebe navzájem, nebo variaci téhož, kdy vypravěč a hlavní hrdina splývá a jeho ústy pak promlouvá a obrací se přímo do kamery směrem k divákovi. Nelze si nevšimnout ani variovaného motivu klasického příběhu o Frankensteinovi, monstru s cizí (transplantovanou) tváří - tvář Kráječe odkazuje nepřímo i k jeho filmové podobě (a transplantovaná tvář nakonec vždy také zrodí monstrum...). Škoda faktu, že snímek ke konci krapet ztrácí dech a že je celý takový trochu ,,schmutzig" (nejúděsnější byly pak ,,flashbacky" a ,,vize", které jakoby byly natočeny na vybledlém materiálu), filmová mizanscéna na mne chvílemi působila špetku zvláštním dojmem. Každopádně už jen díky skvostnému hereckému obsazení stojí za to si tuhle crazy komedii čas od času připomínat... (09.12.2011)