Neprůstřelný mnich

Je až k pláči, jak s hereckým potenciálem a charismatem Chow Yun-Fata dokáží za oceánem plýtvat. Tentokráte hraje bezejmenného mnicha, chránícího posvátný svitek, zaručující nestárnutí. V patách mu je ale (jak jinak než) parta bezpáteřních týpků, v čele se slizkým náckem Karlem Rodenem, který by v Americe vzal asi kteroukoli roli. Avšak nastane chvíle, kdy za sebe musí vybrat zástupce. Volba padne na amerického zlodějíčka, který pochopitelně mnohé pochopí, společně se prokopou naivním příběhem a všichni budou šťastní až do smrti. Nepříliš potěšen bude ale divák, který se tuhle bezduchou slátaninu rozhodne shlédnout. Režisér je sice možná solidní klipař, ale těch Matrixů už bylo relativně dost. Příběh je děravý, dialogy přiblblé, akce je jakoby vymýšlená přímo na place - rovněž chybí napětí a především jsem dlouho neviděl tak nelogický střih, jednotlivé záběry jsou mnohdy nehorázně špatně nastříhané. (09.04.2006)

Paul Hunter je samozřejmě klipař - režíroval klip "Back To School (Mini Maggit)" pro skupinu Deftones, který miluju...a režíroval spoustu dalších, ať už pro popový sračkáře...nebo pro rockový bandy, ale tímhle filmem mě trochu zklamal - nečekal sem zázraky, ale tohle?! Radši měl ještě pár let trénovat jako asistent režiséra apod. (16.08.2005)

Už dlouho jsem se u filmu tak nenudil, jako u téhle šaolinsko-kapsářské slátaniny a jak mám Chow Yun-Fata docela rád, tak jsem si chvílemi přál, aby ho zabalili do pletiva a na dně Orlické přehrady zkusili, jestli je krom bulletproof i waterproof.. Někteří se možná ptají: Karle, proč..? Ale ať už se v jeho rovnici sčítá, dělí, násobí, či odečítá, vždycky je za rovnítkem nějaká ta suma dolarů a udržení vlastního jména v podvědomí hollywoodského průmyslu. Neodsuzuji, chápu. Co by za to jiní dali.. (07.06.2010)

Soundtrack Eric Serra: 1. Kung ,2. End of Destiny ,3. Temple of Sublime Truth ,4. The Power of the Scroll ,5. Enjoy Your Vacation ,6. My Brother Monks ,7. You are not Bulletproof ,8. Double Chase ,9. The Monk and the Thief ,10. Bloody Tourist ,11. Darklub ,12. Karmonk ,13. The Monk with No Name ,14. The Golden Palace ,15. Give Me A Report ,16. Tricked Pickpocket ,17. Eastwoo ,18. Buttertea ,19. It Is About Peace ,20. I Am Not a Hero ,21. The Noodle Soup Recipe ,22. Kojima ,23. Flytime ,24. The Responsibility of the Scroll ,25. Your Idea of a Joke ,26. A Little Test ,27. Checking the Distance ,28. Jade's Mansion ,29. Priceless ,30. Shikanelp ,31. Crazybitch ,32. Struker and the Mirror ,33. Annoyox ,34. The Last Verse ,35. Flying Tattoos, (16.05.2011)

Východní náboženství mají dva druhy mnichů. Jedni to s úspěchem "dotáhli" (i když nevím, zda tohle je to správné sloveso) až k poučování o rozkoši, mravech a společenském chování pod souhrnným názvem Kamasutra, a ti druzí uvdivují svět svými kaskadérskými kousky, pohříchu mnohokrát na hranici únosnosti a uvěřitelnosti. Těch prvních si cením pro jistou osvětu, ty druhé moc nechápu. Pokud jde o filmy, v nichž mniši vystupují a filozofují a pokud se jedná o snímek kvalitní (Tygr a drak), nikomu jeho nadšení neberu, ovšem kalich občas prostě přeteče. Tahle nechtěná parodie, jejíž děj začal už při okupaci Tibetu (proč tam vůbec tohle vrazili?), pokračuje v ubohém dějovém a hereckém tempu (Yun-Fat Chow je sice ohebnej, ale to je vše, Sean William Scott má snad už na ty ubohý filmy, ve kterých hraje, trademark) pomalu až do bezvědomí... (20.03.2006)