The Punisher

„BYL ZRAZEN PŘÍTELEM KVŮLI SLÁVĚ A PENĚZŮM… (COŽ JE NEJSPÍŠ TO NEJHORŠÍ, CO SE TI NA TOMHLE SVĚTĚ MŮŽE PŘIHODIT…)“ /// Sice se tady filozofuje míň než v Daredevilovi, ale pro příště bych doporučoval natočit 13 dílů a pak je sestříhat na konečnejch 10. To by byl panečku biják – neustálý vzájemný vodkrvování by bylo (vobčas) proložený úryvkama z Frankovi armádní minulosti (jak jinak než akční a krvavý). Takhle se to návykovou záležitostí stává někdy vod 7 dílu, kdy už je všechno podstatný řečeno, vztahový propletence nabíraj grády a jednání postav zvedá adrenalin. Závěrem můžu konstatovat, že Dolph Lundgren má v Jonovi Bernthalovi dobrýho následovatele! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neustále si vopakuju: „Na útěk z boje se nespoléhej, zaujmi otevřenou formaci, lehni si a čekej. Dočkáš se pak posil jako voják, drž se, drž se, drž se jako voják... 2.) Můj ksicht se prošel po rozbitým zrcadle (několikrát). 3.) Thx za titule „L0newolf a Xavik6“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (29.12.2017)

To je něco co tu strašně dlouho chybělo. Pořádnej tvrdej krvák, co se s ničím a nikým nesere. Jon Bernthal pro mě nikdy nebyl sympatický, prakticky v ničem jsem ho zrovna nemusel. Ale The Punisher?! Neuvěřitelný herecký výkon, kterým si mě prostě získal. Když vidím, že si někdo stěžuje na pomalejší rozjezd nebo občas výplňové části... Co jako chcete? Akci, likvidaci, krev a střeva 50 % veškerého času? Bravurně zvládnutý seriál, kdy se akce a kecy dodávají v té nejlepší možné míře. (29.11.2017)

Na spoustu komentujících už začínám mít silnou alergii. Kupříkladu zde se hned vyrojilo množství znalců předlohy, kteří vidí rozpory! Je zřejmé, že většina z nich zná pouze Punishera od dvojky Ennis / Dillon a nedochází jim, že už i Ennisovská série MAX je úplně o něčem jiném a pak zde máme ještě milion dalších zpracování. Není tedy žádný jeden Punisher, tak jako není jeden Spider-man apod. Zabijácko-zábavný model Ennise a Dillona může výborně fungovat jako jeden film, ale 10 hodin nějaké tupé masírky opravdu sledovat nemusím. Právě hloubka postav, jejich ne jednoznačnost a lidskost stejně jako politicko-společenské přesahy dostaly Marvel a potažmo pak i jeho filmové následovníky na míle před superhrdinskou konkurenci. V seriálu se tohoto dostává měrou vrchovatou při ctění základní kostry předlohy a jejích trademarků... civilní, dospělé a skvělé zpracování. Právě v tomhle směru je budoucnost superhrdinského filmu. (25.02.2018)

Ok, Punisher má své mouchy, ale jeho sledování jsem si užila víc než cokoliv tento rok. Témata, které zápletky zkoumají jsou tak relevantní, že museli přesunout premiéru. Ale přesně tahle témata dělají seriál tak zajímavým. Legalizace zbraní, násilí, problémy veteránů s PTSD, korupce tajných vládních složek... Co Punishera dělá výjimečným nejsou ty očekávané (a skvěle natočené) rvačky, přestřelky a potoky krve. Nejvíc mě překvapilo, že právě Punisher má tolik srdce a hloubky. Postavy Davida, Karen a Madani dávají Frankovi potřebné protipóly k jeho někdy sebevražedným beznadějným misím. Ben Barnes překvapí svou temností v roli Billyho. Seriál každopádně stojí a padá s výkonem Jona Bernthala. Herec, co vždy dostával malé role, na které jste jen těžko zapomínali. Tady dostává prostor předvést tak krutě realistický výkon, že jen stěží uvěříte, že Jon není ve skutečnosti Frank. Naprosto fascinující a fyzicky mučivá role, za kterou si zaslouží nejdno ocenění. Jak už je u Netflix Marvel univerza zvykem, tempo v půlce mírně skomírá, ale otřepe se tak rychle, že to Punisherovi velmi rádi odpustíte. Za dobu od premiéry jsem seriál viděla už dvakrát a to nestává skoro nikdy. (22.11.2017)

Absolutní masakr, který hlavně v posledních dvou dílech i na Netflixovské poměry překvapuje svou brutalitou a vyloženě zarazí člověka do sedačky. Všichni víme, že Punisher byl skvělým zpestřením druhé série Daredevila a hlavně on vyšvihl zmíněný seriál do top 3 toho nejlepšího, co Netflix kdy zaplatil a vyprodukoval. Racionálně uvažující člověk ovšem musel tušit, že vlastní seriál nemůže být přesně o antihrdnovi-samotářovi, jak jej známe z komiksů, ale ve třinácti dílech musí existovat nějaká dramaturgie a katarze děje, jež správně působí jedině tehdy, pokud nám děj seriálu podrobně představí a sblíží nás s vedlejšími postavami (veterán Curtis a agentka Madani jsou vyloženě boží!), které zprvu prožívají své miniosudy, aby posléze zkřížili cestu obávanému Franku Castleovi. Dle mého se to povedlo na výbornou, ale stejně mě překvapuje, že si tenhle kousek drží až tak vysoké hodnocení a až na výjimky se spousta fanoušků dokázala prokousat přes občasný patos, kterým je citlivě protkán celý seriál. Hlavní cíl samozřejmě bylo napsat hutný příběh, který neomrzí po osmi notně přízemnějších dílech a my diváci jim to odpustíme, jakmile spatříme to závěrečné zúčtování. Alfou a omegou celé téhle věci je samozřejmě fantastický Jon Bernthal, u jehož jsem se nikdy netajil tím, že v době prvních sérií Walking Dead jsem ho vyloženě nesnášel, ale postupně se mu povedlo mě díky výběru dobrých a početných rolí přesvědčit o svých sympatiích, což důrazně vyvrcholilo právě před dvěma lety u Ďábla z Hell´s Kitchen. Neuvěřitelně mě baví jeho herectví, jeho neustálé točení hlavy, jeho styl chůze (převážně s brokovnicí) a samozřejmě jeho typický řev, jež stále zní v hlavách miliónů fanoušků na redditu a v neposlední řadě také emoce, čímž mě naprosto odzbrojil hlavně na konci desátého dílu, kdy z něj byla cítit ta brutální nasranost a nemohoucnost v tom okamžiku konat v jednom. Zkrátka povinnost pro předplatitele Netflixu, fanoušky seriálů, fanoušky komiksu, fanoušky akčních filmů a zkrátka fanoušky povedené kinematografie...takže vlastně pro všechny, no ne? Jen je škoda, že té třetí sezóny už se nedočkáme.. (02.12.2017)