Gilmorova děvčata: Rok v životě

Je tak těžké to nějak hodnotit. Tolik nelogických věcí.... Tolik nesourodý děj.... A ten děsně, děsně dlouhý muzikál ... Ale když to vezmu z druhé strany, ten skvělý vztah matky s dcerou tam byl, nic se neztatilo. A Lorelai a Luke, nádherná souhra, uvěřitelné a nádherné souznění, kde se konečně vše uzavřelo. Co se týče Rory. I když mě to naštvalo a zaskočilo, Rory přeci není taková, zpětně však musím uznat, že tohle je klasika. Docela to i znám. Vzorná studentka, velké plány a jasné cíle. Každý úspěch posiluje sebevědomí v sebe sama, o to víc je drobný neúspěch velkým problémem. Zábrany povolují a neprožitá puberta se objeví kolem třicítky. A výsledek. Ta čtyři slova. A vážně je to tak špatné, po životě ve velkém světě zjistit, že doma, v malém městečku Stars Hollow, je stejně nejlépe? Po prvotním zaskočení a rozmrzení... proč oblíbené postavy dostaly štěk jen 20 vteřin... hlavně Sookie.... to nedávalo smysl, ale hádám, že problém byly finance. Kirk to ale statečně zachraňoval. (26.11.2016)

Bezduchá recyklace dějových linek, která propichuje nostalgickou bublinu chránící Stars Hollow a odhaluje Gilmorova děvčata taková, jaká opravdu jsou - sebestředná, nevyzrálá a povrchní. Rory zradil její potenciál a očekávání, že po úspěšných studiích jí spadne kariéra do klína sama. Lorelai se opět ztrácí ve své vlastní hlavě a všechna domnělá příkoří si musí řešit v Kalifornii. Jenže u této dvojice vlastně nenastala žádná změna, vývoj. Rory opakuje stejné chyby dokola (ne/vztah se zadaným mužem), Lorelai vlastně také. Jediný, kdo se vyvíjí je Emily. Drasticky, ale vyvíjí. Do toho připočtěte úmornou stopáž podpořenou místy nesmyslným podbízením fanouškům (bez Christophera, Jasona, Brigády a Deana bychom se všichni obešli). Absenci příběhu vám zkrátka hraní na nostalgickou notu nenahradí. Pokud jde o tak očekávaná poslední slova, dokazují jediné - jakmile má tvůrce vymyšlený závěr od počátku psaní show, málokdy to nakonec sedí, protože to v drtivé většině případů kašle na dosavadní vývoj (viz HP). Zkrátka a dobře, tenhle rok ze života Gilmorových děvčat za moc nestál. (01.12.2016)

Hrozně zvláštní a zajímavé. Trochu mě mrzí, že jsem viděl všechny čtyři části (spíše filmy, dalo by se říct) hned za sebou, kdybych si opravdu v každém ročním období pustil jeden k tomu určený díl, pravděpodobně bych byl nadšený více. Ovšem i takhle je to výborně pokračování, které je spíš o Rory, protože postavu Lorelai se snaží (naprosto logicky) odprostit jakýchkoliv dějových zvratů a tak ji zbývá bilancovat. Což tedy Rory také, ale v jejím podání je to přeci jen spojené s větší porcí příběhu a to jak ohledně jejího života profesního, tak soukromého, tak prostě se změnami, co jsou jednoduše život (schválně, ty osobo, co víš, kdo jsi, vzpomeneš si, jak si vyváděla, když ti mělo být třicet? Ha! já ano!). Každý návrat postavy ze seriálu je hrozně milý a zahřeje na srdci, stejně jako každý kulometný dialog. A na konci jen kombinace letmé melancholie a radosti. Jak nad tím tak přemýšlím, tohle pokračování by se asi lépe udělat nedalo. (05.04.2021)

Optimistický scénář: Píše se rok 2016, Rory dělá šéfredaktorku New York Gazette (bývalé New York Times, přejmenováno poté, co Stars Hollow bylo zvoleno jako hlavní město USA), stíhá vztah s Loganem, Jessem i Deanem zároveň (musíme přeci nějako uspokojit shipperky, že ano?), Lorelai nyní šéfuje Hiltonu a její manžel Luke stále vlastní bistro, to má nyní ale více poboček než McDonald's. A Edward Herrmann stále žije. Pesimistický scénář: Píše se rok 2016, ruiny civilizace po 3. světové válce matně značí, že tu kdysi vůbec nějaká civilizace byla. Rory, kterou za pár minut nevyhnutelně potká stejný osud, zakopává posledního člena své rodiny, matku Lorelai. Radiace ji zabila stejně jako už zabila 99% lidí. Včetně Paris. A včetně všech kávových zrn. Rory zmoženě upadá na zem, připravena naposledy vydechnout, ale osud s ní má jiné plány. "Rory!" K jejím uším dolehne známý hlas. "Stráže - odveďte ji do bezpečí." "Jak si přejete, vaše Výsosti." Kdo to byl? Blyštivá koruna na jeho hlavě Rory oslepila, nedokázala ho rozpoznat. "Konečně svět docenil moje schopnosti. Prostřídal jsem desítky zaměstnání, takže vím, jak co funguje. Bylo jen logické, abych v tomto nově nastoleném režimu byl něco nového, něco víc, něco jako-" "Král Kirk.", dokončila jeho větu Rory s lehce šokovaným výrazem na tváři. Realita: Píše se rok 2016, někomu se daří, někomu ne, někdo má rodinu, někdo ne. Stejně jako v normálním životě. Vzhledem k tomu, že vyšla z Revivalu nejlépe, to beru hlavně jako hezkou tečku pro Kelly Bishop, dokud je ještě živá. Obešel bych se bez natahovaných pasáží muzikálu a Life and Death Brigade, jinak jsem si tento nostalgický výlet užil. Rozhodně doufám, že ještě nějaký ten rok ze života GG uvidíme a dozvíme se odpovědi na to, jak dopadla Paris nebo jaký dopad měla ona "slavná" poslední 4 slova na Gilmorova děvčata. Samostatně by to ještě šlo, ale kdykoliv se vrátím ke klasickým GG, tak zjistím, že A Year in the Life je kvalitou tak poloviční. (06.12.2016)

Tvůrci oživili jednu z největších seriálových legend a nad kromě Sukie se do toho vrátili všichni za což je palec nahoru. Škoda jen, že nevymysleli něco originálního a věnují se pořád tomu samému. Stejnému problému, kterému čelila Lorelai teď má čelit Rori, to je mi ale náhoda. Bylo hezké si zavzpomínat na staré časy, ale byla by škoda to znovu oživit. (02.02.2020)