Viktorie

Moderní představa o viktoriánské Anglii a dějinách obecně prodchnutá značnou dávkou romantického hávu i pohádky. Je skvělé dozvědět se pár historických faktů příjemnějším způsobem než z učebnice, nic to ale nemění na faktu, že dobové historie (chování, společenské konvence, postavení, atmosféra, sociální stránka obyvatelstva i pojetí samotné Viktorie), té mimo fakta, tam moc nenajdete. A v některých místech to připomíná rodinnou soap operu, ani ne tak dějem, jako spíš kýčovitým pojetím. Vedlejší dějové linky postav jsou neskutečně mělké. 60% (29.04.2020)

Kdo se těšila na romantiku v historickém hávu, ten bude rozhodně maximálně nadšen. Vzhledem k tomu, že se jedná o příběh skutečné a docela dost významné postavy britských dějin, čekala bych, že se děj zaměří podstatně víc na historii a politiku. Ale třeba se to trochu změní v dalším pokračování. Každopádně nemůžu tvůrcům upřít, že se jim ta romantika povedla, obzvláště ze strany Melbourna v podání Rufuse Sewella to jiskří nesmírně přesvědčivě a ta chemie mezi oběma postavami tam výborně funguje, láska mezi Victorií a Albertem už je spíš taková romantická. Krásná je i ústřední píseň. Co mi ale přijde naprosto mimo (stejně jako dalším komentujícím), je vedlejší linie o palácovém personálu. Příliš to připomíná Panství Downton, zatímco tam to dobře funguje, tady vůbec. Sem se malicherné hašteření a intriky služebnictva vůbec nehodí a je z toho jen taková naprosto zbytečná vata (navíc to působí, jako by chod královského paláce obstarávalo maximálně 6 lidí). Pokud chtěli autoři ještě nějaký vedlejší příběh, mohli se zaměřit třeba na dvorní dámy, nebo životy premiérů. (15.11.2016)

Královnička je krásná, ta je vám tak krásná. A i přesto, že je mi navíc i sympatická a líbilo se mi, jak Jenna hrála, nějak to nestačilo. Chtěla bych víc politiky, víc pletichaření, víc všeho toho s čím se musela po nástupu na trůn potýkat, víc reálného života a méně zamilovaných pohledů. Vždyť prostřední díly nebyly o ničem jiném. V patnácti bych možná byla nadšená, ale teď mě to baví asi tak prvních 15 minut. Navíc mé hříšné myšlenky patřily lordu M. (03.11.2016)

Jsou tu králové a královny, princové a princezny, láska a ctižádost, boj o moc a o vliv, prostě vše, co si žánr vyžaduje. 1) Pojmout historický film jako červenou knihovnu asi nebyl ten nejšťasnější nápad._____ 2) 30letý Tom Hughes (princ Albert) v roli vůbec nedává vyniknout své fyzické přitažlivosti. Zaujali mě i 33letý přitažlivý David Oakes (Albertův bratr Ernest), 25letý Jordan Woller (blonďatý gay lord Alfred Paget) i 23letý Leo Suter (Edwar Drummon, soukromý tajemník ministerského předsedy Roberta Peela, taky gay)._____ 3) Jordan Woller je synem lesbické matky a anonymního dárce semene a vyrůstal v péči, jak říká, svých tří matek. One of the great things about being born to a gay couple is that they have to work hard to have a baby, so you know you were really wanted, říká. Stal se později sám dárcem spermatu._____ 4) Celý vztah dvou mladíků je literární license autorky scénáře. Ve skutečnosti se nikdy neznali. Paget se stal dvořanem až tři roky po smrti Drummonda. I další osudy těchto historických postav si autorka upravila podle potřeby._____ 5) Pro mě to není manželství z rozumu, říká princ Albert. Ne, je to manželství z nerozumu, odvětí zamilovaná Viktorie. Co na to jen říci?_____ 6) 10.9.2019 - Třetí řada se mi líbila víc, možná jsem si prostě jen na rukopis autorů zvykl._____ 7) Stále více bije do očí omezený rozpočet - kapesní dvůr._____ 8) Zaujal mě 41letý Laurence Fox (lord Palmerston). (16.06.2017)

Roztomilé. Nikoli bezchybné, ale mně se na to přesto dobře dívalo. Příjemně zromantizované, vidíme patrně méně intrik, než jaké probíhaly ve skutečnosti a málo ze skutečného politického zákulisí. - Mnohé historické filmy o královnách jsou značně zidealizovány, okleštěny a nedrží se přesně faktů. Většinou sklouzávají do vlekoucího se sladkobolného melodramatu pro ženy. U modernějších příslušníků královské rodiny se zase třeba u některých zpracování dozvídáme jen to nejzákladnější a jsou to jako by na zakázku vyrobené "umělohmotné" rádobyživotní příběhy, jednostranně zpolitizovány bez dramatického příběhu a zábavnější linky. Charaktery bývají černobílé. Většinou je to jen poupravené politizování k uzoufání, která nemá skoro žádný dramatický spád. Nebo životopisný film zase padá do druhého protipólu a extrému - do čistě vztahové romantické limonády. - Proto jsem v hodnocení v tomto žánru shovívavější a protože si vystačím i s povrchnějším nastíněním životních osudů panovnic a vím, že historie se stejně vždy přepisovala, výpravný seriál o prvních letech vládnutí královny Viktorie se mi zatím celkem líbí. V porovnání s unylou verzí samostatného, kýčovitého filmu "Královna Viktorie", u kterého jsem usnula snad do deseti minut, se mi toto jeví jako mnohem zdařilejší dílo. Ano, možná je to trochu pohádka oproti realitě, do jejíž skutečných hlubin ovšem stejně nikdo nemůže zcela nahlédnout. Já to beru jako odpočinkovější díl na páteční večer. A protože si potrpím na kostýmní hrátky a krásné paláce a líbí se mi zpracování povahy mladičké královny, která se brzo oprostila od matčiných rad, manipulací a přestala se jí držet za sukně (i přes její počáteční infantilní záliby například v panenkách...), zatím seriál chválím. Není to úchvatné drama, ale to jsem ani nečekala. Lepší průměr, pokud do toho tak jdete, nebudete zklamáni. Já alespoň nejsem. Prozatím. (08.09.2017)