Okno do dvora

Tvůrčí rozjezd Alfreda Hitchcocka byl pomalý a slavný režisér má na svém kontě řádku zapomenutelných titulů, Oknem do dvora se ale otevírá období, kdy v relativně rychlém sledu natočil své nejzásadnější filmy, aby v následujících letech opět upadl do průměru. Kriminální thriller s komediálními prvky o tom, že i pohled z jediného okna může přinést nespočet informací o svém okolí, je zároveň i důkazem, že k divácky atraktivnímu filmu nepotřebujete měnit lokace a kulisy. Celý film se omezuje na jediné místo děje, kamera prostě zachycuje výhled z okna hlavního hrdiny, nevšímá si toho, co je nahoře nebo dole, všechno je zkrátka naproti. Režisér dokonce volí takový formát, aby vyvolal dojem výhledu z okna. Pozornému oku nudícího se hrdiny neuniknou drobná dramata a postupně odhaluje, jak vypadají vzájemné vztahy obyvatel protějších partají. Ze střípků posbíraných informací nakonec odhalí skutečný zločin. Režisérovi nelze upřít výborné řemeslo a jako zvláštní bonus se může divák pokochat půvabem legendární Grace Kelly. Celkový dojem: 90 %. (19.03.2015)

Tak musím po druhém shlédnutí a cca. 5 letech souhlasit s Tosimem. Když mi bylo patnáct, hrozně sem se bál. Tak moc, že by se to dalo jen stěží opakovat a tak i mě spíš napodruhé zaujala milostná linie mezi Stewartem a úžasnou Grace Kelly. // U mě Hitch no. 1. Úžasně napínavý snímek - prostě dokonalost sama. Jen málokdo by dokázal tak výborně odvyprávět příběh "z jedné místnosti" tak jako Hitch a jeho dvorní herec - nezapomenutelný James Stewart! (16.08.2007)

Síce nie dokonalé, ale výborne nakrútené. Budovanie a gradáciu napätia a jemný čierny humor Hitchcock tradične doplnil skvelým castingom na čele s Jamesom Stewartom a krásnou Grace Kelly. Dlho je film až príliš pozvoľní a zadržiava Pandorinu skrinku s klaustrofobickým napätím (čo je azda najvážnejší zápor filmu), ale finále je famózne. (13.04.2010)

„Ženská intuice sice pomáhá prodávat časopisy, ale v reálném životě je to pořád jen pohádka.“ Horko a ubíjející nuda. Týdny pozoroval tak akorát sousedy. A až pár dní před sundáním sádry z nohy to začíná být pekelně zajímavé. Okno do dvora reprezentuje vrcholnou závěrečnou sérii Hitchcockovy tvůrčí práce, podmanivost snímku spočívá mimo jiné v tom, že i dnes poměrně snadno uvěříme, že to, co se postavám děje, se klidně může stát i nám samotným. Navíc prakticky vše sledujeme úhlem pohledu bytu Jamese Stewarta. Gradaci napjaté atmosféry umí Hitchcock báječně, udržuje děj v pohybu, i když operuje na malém prostoru. (12.04.2015)

Filmy sešlé věkem často dojíždí na přemíru kýče, technické nedokonalosti a nechtěně úsměvné herecké kreace, tudíž mě snímek, mající se odehrávat v jediné místnosti, zprvu trochu děsil. O to větší bylo překvapení - Okno do dvora zůstává po celou svou stopáž svěžím, napínavým a zábavným dílem. Precizní herci, dialogy, gradace... Hitchcock je filmový perfekcionista, jemu čest. (18.03.2007)