Okno do dvora

"I'm not much on rear window ethics." Moc bych si přál napsat k "Oknu do dvora" nějaký moudrý a zároveň krásný komentář, protože jenom takový a žádný jiný, by si tenhle mistrovský thriller zasloužil. Obávám se ale, že vzhledem k mým omezeným spisovatelským schopnostem, bych ho nedokázal stvořit k mé úplné spokojenosti. Spokojím se tedy pouze s konstatováním, že jde o jeden z mých nejoblíbenějších Hitchcockových filmů; že J. Stewart je jako příležitostný šmírák neodolatelný; a že G. Kelly je tak nadpozemsky nádherná, že jsem to nevydýchal dodnes :-). Právě kvůli ní, a jí podobným kráskám z let dávno minulých, tak moc miluju staré filmy. (05.11.2004)

„Are you interested in solving this case or in making me look foolish?“ - „ Well, if possible, both...“ Nač šmírovat v protějším okně zcela nahou sousedku s pohupujícími se čtyřkami, jak smyslně lízá nanuk válcovitého tvaru, když mnohem vzrušující je jiná vyhlídka. Vyhlídka na vraždu.. Hitch se tentokrát rozjíždí z kopce pozvolněji, ovšem jakmile se zatěžká ironií, břitkým humorem a voyeurským napětím, letíc jako střela se zastaví až o druhou sádru dřímajícího Jamese Stewarta a jeho děvče Pátek se v "povinné četbě" může zase poklidně vrátit od Himalájí k Harper´s Bazaaru.. Ostatně, co se jí týká, slyšel jsem příběh a já tomu věřím, že na konci zimy roku 1929 se v jednom filadelfském baru potkali Šarm s Elegancí. Přeletěla jiskra, on ji pozval k sobě, vyspali se spolu a za devět měsíců přišla na svět Grace Kelly.. A kampak se nám poděl MacGuffin? Že by to bylo ono pejskovo tajemství v záhonku? V odborných kruzích se povídá, že tam byla zakopána hlava skladatele Franze Waxmana, jediného skřípajícího kolečka v tomhle jinak perfektně namazaném stroji.. (06.09.2011)

V jednoduchosti je krása. Film postavený na primitívnej zápletke, no scenárovo prešpikované do posledného detailu. Film prakticky odohrávajúci sa na jednom pohľade kamery, v jednom kresle v jednej izbe. Skvelé dialógy, skvelá kamera a hlavne Stewart. Len tá hudba mohla byť trolilinku mrazivejšia. 95%. (07.09.2006)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Hitchcockem skvěle natočená detektivka, jen z pohledu fotografa sedícího u okna svého bytu s nohou v sádře. Hrdina (jako vždy skvělý James Stewart) má naštěstí zasádrovanou jen nohu, ne mozek, a tak se mu možná podaří usvědčit souseda z vraždy. Trailer: http://www.csfd.cz/film/4386-okno-do-dvora/videa/ (12.12.2011)

Túžba človeka porovnať svoje chovanie a správanie s inými, zhovievavo sa pousmiať, poľutovať, či z nadhľadu okomentovať životy a denné rituály susedov je ľuďom vlastná naprieč kultúrami. Len otvorené spoločnosti si však dovolia vystavovať svoje súkromie ako na tanieri. Zrak muža, nedobrovoľne pripútaného na čas k vozíku, využije túto otvorenosť amerického veľkomestského spôsobu bývania a sústredí sa na životy, odohrávajúce sa za oknami oproti. Je si vedomý možného postihu za takéto špicľovanie cudzích súkromí, ale túžba dozvedieť sa čosi patriace do intímnej sféry iných a zostať pri tom podľa možností nepozorovaný, sú silnejšie. Kamera voyersky vchádza do cudzích príbytkov, približuje detaily, pričom v striedaní dňa a noci, iskrivých dialógov a zatajeného dychu sa rozohráva fascinujúca hra tieňov. Táto atmosféru vytvárajúca paráda len podtrhuje záhadné konanie v protiľahľom byte. Muž zatiahne do dobrodružného pátrania svoju ošetrovateľku i partnerku, pričom zároveň konfrontuje svoj skeptický postoj k budúcemu uzavretiu vlastného manželstva s tým, čo sa mu ukazuje pred očami: zrútené, nešťastné vzťahy, osamelosť, manželské hádky, novomanžel pod papučou, riešenie partnerskej prázdnoty sériou povrchných známostí.... Všetky hitchcocovské ingrediencie fungujú na výbornú. Len drobná poznámočka na záver: V našich zemepisných končinách, kde základným vyjadrením vzťahu bývajúcich k okoliu je dôkladné zastretie okien záclonami, žalúziami, roletami a navrch hrubým závesom, by podobný film nikdy nemohol vzniknúť. (06.09.2006)