Psycho

Psycho si u mě prodělalo svůj složitý vývoj. Viděl jsem ho prvně ani ne náctiletý v úzkém sledu s barevným remakem. A jako malému prckovi se mi pochopitelně novější verze líbila více, ale vlastně oba filmy jsem považoval za obyčejnou nudu. Dokonce jsem to tu i měl chvíli neuváženě hodnocené s nějakým trapným komentářem. Léta plynula a já jsem se k Psychu dostával hlavně skrze hudbu. Ta je totiž dost možná tím nejlepším, na co bílé plátno do té doby kdy narazilo a v mém hodnocení klidně může znamenat i dvě hvězdičky. Úvodní téma i skladba Murder jsou totiž v rámci filmové hudby v pravdě revolucí. Žádná rozmáchlá romantická témata, žádná vlezlá melodie, ale výrazná ostrá rytmizace, velmi expresivní projev, dokonalé zvládnutá řemeslná stránka, na tu dobu nevšední nástrojové obsazení, to vše způsobuje, že soundtrack k Psychu je plně uznáván i v hudebně akademických kruzích. Nejsou to však jen tyto dvě skladby, ale i zbytek hudby má dokonalou funkci, když už ne na samostatný poslech, tak v rámci filmu, u něhož naprosto ukázkovým způsobem podporuje napětí a budovanou atmosféru. Jak Hitchcock chtěl původně Psycho úplně bez hudby, tak si myslím, že bez Bernarda Herrmanna by Psycho nebylo vůbec ničím. Je to totiž vlastně jen relativně normální krimi thriller (byť s velmi sugestivní kamerou), který má několik nezapomenutelných styčných bodů, které skvěle fungují i dnes. Ale až hudba z něho dělá něco výjimečného. Samotný začátek mě příliš nepřesvědčil, ale zhruba od scény výměny auta, se tempo filmu nezastaví a i když se byť zdánlivě nic zásadního neděje, filmu se daří držet diváka v napjatém očekávání věcí budoucích. A přesto mám trochu problém brát Psycho jako nějakou bombu. On je to film vlastně strašně komorní a až na pár scén ne příliš výrazný. I z pohledu dnešního diváka je sice například fakt zabití hlavní postavy v půlce filmu nevídaný. Přesto člověk, který nešel v roce 1960 na premiéru a vidí Psycho až dnes, nemá úplně šanci plného docenění, neboť viděl již stovky plagiátů. Ale tak už to holt bývá u podobně vlivných filmů. (19.07.2013)

Určitě to není pouze o slavné scéně ve sprše nucené cizoložnice a nečekané zlodějky Marion, Psycho je příkladem iluzivní filmařiny, která krvavé sekvence spíš naznačuje a zbytek nechává na samotné představivosti diváka. Malý filmový štáb, černobílý materiál (na tu dobu už věc méně vídaná), prototyp hororového domu, žena svlékající se do prádla, pichlavý hudební motiv, voyerismus. Mumifikovaná, dávno zavražděná matinka skrývaná ve sklepě na ovoce a mnohoznačný vycpavač opeřenců Norman Bates v matoucím díle, ve kterém je podstatná kamera, střih a zvuk. Strhující hra, která funguje i po třiapadesáti letech!! (10.03.2013)

Scénář: Joseph Stefano .. Psycho je opravdu PSYCHO! Představoval jsem si tento snímek dosti jinak, o to větší byla moje spokojenost!! Mistr Hitchcock byl opravdu génius stylu. V podstatě souhlasím s komentářem POMO, lepe bych to nevystihl!.. A pověstná třešnička na závěr, jedinečná a asi milionkrát kopírovaná koupelnová scéna, která jako jedna z mála je opravdu kultovní! 100% a i to je málo. (23.03.2005)

„A boy´s best friend is his mother.“ Ví to školní ředitel Seymour Skinner, ví to i moteliér se zálibou v taxidermii Norman Bates.. Trojbradému mistru hrůzy lze vyčíst jen dvě věci a to sice doslovný závěr s psychologickým rozborem pachatelky a taky nedostatečné ocenění práce Bernarda Herrmanna, když tvrdil, že účinnost Psycha má z 33 % na svědomí hudba. Já bych to viděl nejmíň na 51 %.. (12.11.2009)

Tak tohle byl ten filmovej skvost? Tohle byl ten slavnej "horor" od Hitchcocka, kterej má právě teď (11.3. 2007) na čsfd 92% a je to 16. nejlíp hodnocenej film? - HA HA HA HA HA - No čekal jsem, že skoro 50 let starej horor už nebude mít takovej efekt, ale po přečtení všech hodnocení, který vypadaj, že hodnotící během sledování Psycha nejspíš prožívali orgasmus, jsem si řikal, že na tom filmu přecejenom asi "něco" bude a rozhodnul jsem se ho zhlédnout na vlastní bulvy. Bohužel, musim konstatovat, že na Psychu neni vůbec nic. Je to jenom 2-hodinová nuda k posrání. Kromě oný slavný scény ve sprše, která je podle mě spíš k smíchu, je celej film akorát plnej nudnejch rozhovorů o hovně a pokud to člověk vydrží a nevypne televizi, tak se tou nudou prokouše až k naivnímu a křečovitýmu finále. Herecký výkony (kromě Perkinse) ubohý, děj nudnej a napětí absolutně žádný, což je u hororu docela problém. Rozmejšlel jsem se mezi odpadem a 1 hvězdičkou, ale odpad by mi už připadal, jako kopání do mrtvol a vlastně se mi na filmu aspoň trochu líbila ta hudba. Jestli se u Psycha někdo skutečně bál, tak dost vážně pochybuju o jeho duševnim zdraví. Já teď akorát můžu litovat, že jsem se radši nedíval na Sexbombu od vedle, která běžela ve stejnej čas na jinym kanále. Moh jsem se aspoň podívat na Elishu a takhle jsem si akorát zkurvil večer. Ještě takovej dodatek... Že se někdo ohání tim, že je potřeba brát v úvahu dobu, kdy to vzniklo? Tak tomu se můžu akorát vysmát. Když vám někdo dá Trabanta, ať se v něm trochu projedete, taky ho pak budete hodnotit s ohledem na dobu vzniku, vy pokrytci??? Ano, ten Trabant = Psycho. Stejně tak, jako Trabant v dnešní době nemůže konkurovat modernim strojům, tak Psycho nemůže konkurovat současnym filmům a co se týče napětí, tak jakýkoliv sebeblbější teen-vyvražďovačce nesahá ani po kotníky. Spíš mam pocit, že v tomto případě uživatelé rozdávaj bezhlavě 5 hvězdiček jen proto, že je to ta slavná sračka od "mistra hororu" Hitchcocka. Jinak to označení "mistr hororu" je akorát k smíchu. (11.03.2007)