Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Joseph StefanoKamera:
John L. RussellHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Anthony Perkins, Vera Miles, John Gavin, Janet Leigh, Martin Balsam, John McIntire, Simon Oakland, Frank Albertson, Patricia Hitchcock, Vaughn Taylor (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Půvabná úřednice z malé realitní kanceláře Marion Craneová (Janet Leighová) jednoho dne podlehne pokušení, ukradne svému šéfovi čtyřicet tisíc dolarů za poslední prodej a odjede z města, aby mohla být se svým milencem Samem (John Gavin). Ubytuje se v zapadlém Batesově motelu, který najde na málo používané vedlejší silnici. Jenže než se Marion stačí vypořádat se svými pocity viny, události naberou zcela nečekaný spád. Majitelem motelu je totiž nesmělý mladík Norman Bates (Anthony Perkins), a ten skrývá veliká tajemství jak v přilehlém rodinném domě, tak především ve své duši. Marion, Sam, soukromý detektiv Arbogast (Martin Balsam) i Marionina sestra Lila (Vera Milesová) mají před sebou dobrodružství, o jaké nikdy nestáli… Dnes již klasický hororový thriller mistra napětí Alfreda Hitchcocka patří mezi nejlepší díla tohoto tvůrce. Zejména proslulá děsivá scéna v motelové sprše se zapsala do dějin kinematografie, především díky rafinované střihové skladbě a díky vynikajícímu hudebnímu doprovodu Bernarda Herrmanna. Film, natočený s relativně nízkým rozpočtem necelého milionu dolarů, byl nominován na čtyři Oscary (nejlepší režie, nejlepší herečka ve vedlejší roli – J. Leighová, nejlepší černobílá kamera a nejlepší výprava v čb. filmu). Dočkal se tří filmových i jednoho televizního pokračování, téměř doslovného stejnojmenného remaku (1998, r. Gus Van Sant) a v nedávné době i úspěšného televizního seriálu Batesův motel, jehož děj v pěti sériích líčí události před samotným Hitchcockovým filmem... Psycho vzniklo podle knihy Roberta Blocha, avšak jeho příběh je inspirován skutečnými událostmi spojenými se schizofrenickým vrahem Edem Geinem (1906–1984), jenž páchal své činy ve Wisconsinu v padesátých letech minulého století. Geinovým případem se inspirovali též tvůrci filmů Deranged (1974), Texaský masakr motorovou pilou (1974) nebo Mlčení jehňátek (1991). (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (1 161)
Samozrejme, po plejáde krvilačných hororov, monštier a masochistov v nich, ma už nemôže nič prekvapiť. Pri Psycho som si vsugerovala, že je to môj prvý horor, že som nikdy nič podobné nevidela, že psychopata Perkinsa nemôže nikdy nahradiť žiaden Anthony Hopkins či Jack Nicholson, že nikdy nikto nezloží tak grandiózny soundtrack plný pílivých zvukov akoby vystrihnutých z orchestra hudobníkov neschopných rozlíšiť falošné tóny........ a ono to naozaj fungovalo. Záverečná pointa je úžasne ,,hitchcockovská", všeobecne kultovú scénu v sprche u mňa nahradila scéna na schodoch s chudákom detektívom (kto videl, určite vie!), hrôzostrašné zábery na siluetu strašidelného domu a vôbec, v dobe vzniku muselo Psycho vyvolať obrovské nadšenecké či kritické ovácie. A ja som počas tých dvoch hodín v tej dobe naozaj bola. I love Hitchcock. ()
Jen těžko lze přidat k soudům, obsaženým v předchozích komentářích, něco inovativně nápaditého neřkuli objevného. Spokojím se několika vlastními osobními glosami. PSYCHO je opět filmem-průsečíkem. Děsivost a děsovost, s jakou podává obraz psychicky narušeného jedince-deprivanta, trpícího jednou z četných poruch osobnosti, jež byly svým uchopením pro poznávací úroveň tehdejší psychiatrie nedosažitelné, je srovnatelná svou poetikou s klasickými horory první poloviny minulého století. Výrazně je však převyšuje řemeslnou úrovní scénáře i režie a nepochybně i hereckými výkony. Nereálnost reálného tématu, fiktivní uchopení věcně doložitelné skutečnosti, to je jistá schizofrenie obsahu a formy, jež charakterizuje osobitost a původnost Hitchcockova přístupu. A je to zdroj nepochybného úspěchu diváckého i znaleckého, jehož se film právě takto poprávu dopracoval. Z mnoha mrazivých scén tou nejhroznější je pro mne jedna z těch závěrečných: pohled na matčinu mumii ve sklepních prostorách vražedného motelu. Tak jako se tělo neskládá jen z mozku a srdce, ale i střev a konečníku, tak i lidský život nejsou jenom nyvé vzdechy pod hvězdnatou katedrálou nebes, ale i okamžiky existenciální úzkosti a prostě pudového strachu o život. PSYCHO i po takřka půstoletí totu skutečnost připomíná s nepřehlédnutelným důrazem. Důrazem ražby i kvality nadčasové klasiky. ()
Rovnou se přiznám, že ve mě Psycho nezanechalo očekávaný dojem. Pár působivých scén (samozřejmě ona profláklá sprcha se mezi ně počítá), černobílý materiál, "kvílivě drásající" Herrmannova hudba a přímočarost (žádné velké chození kolem horké kaše, jde nám o vraždy, tak se jimi hezky budeme zabývat) nestačí k tomu, aby ve mě tohle dílo vyvolalo mražení a strach jako celek a obdiv k autorovi. Ano, je to dobře zrežírované a ve své době si zřejmě diváci v kinech zakrývali oči, ale pro mě čas velkou část působivosti požral čas a také "vysvětlující" scéna s psychiatrem na konci filmu dost srazila výsledný dojem. Je to možná můj problém, ale Psycho mě nenadchlo tak, jako většinu diváků, rozhodně od něj ale nikoho neodrazuji. Je to dobrá lekce z dějin filmu a vlastně i povinnost každého filmofila, tohohle se lidé v šedesátých letech báli, i když popravdě - pořád mi nějak nedochází, proč (mimochodem, nečekejte horor, Psycho jím není ani náhodou). ()
Když jsem PSYCHO viděl na filmovce v narvaném kině, vzbuzovalo spíš smích, než zděšení. A nebyl to ten úlevný smích jako reakce na něco šokujícího, ale jako reakce na některé dnes již nechtěně úsměvné dialogy a situace ke konci filmu. Prostě doba se mění, co fungovalo před 40 a více lety, dnes už nemá takovou sílu. Oceňuji Hitchovo veliké překvapení pro nezasvěcené diváky (slavná scéna ve sprše a její zcela nečekaný důsledek) a šokující pointu. Také černobílá kamera je znamenitá, působivé jsou rovněž reálie, kde se film odehrává. Ale celkově na mě nejznámější Hitchův film hlubší stopy nezanechal. Jenom proto, že to natočil sám velký Mistr, nebudu plýtvat absolutním hodnocením :o) Z pohledu historického za pět*. Z čistě subjektivního pohledu a celkového emocionálního prožitku za slušné čtyři*. ()
Praotec všech slasherů. Ve filmu se v jedné z hlavních rolí vyskytuje postava Sama Loomise, Carpenter (Halloween) byl zřejmě velkým fandou. Zpočátku se buduje napětí, aby ve druhé půlce film držel pedál až na podlaze. Na svou dobu tedy řádně napínavé. A samozřejmě jeden z nejvyžívnějších filmových zvratů všech dob. 90% ()
Galerie (235)
Photo © 1960 Paramount Pictures
Zajímavosti (199)
- Výrok Normana Batesa (Anthony Perkins): „A boy's best friend is his mother,“ sa umiestnil na 56. mieste v rebríčku najlepších filmových hlášok, ktorý zostavil Americký filmový inštitút. (Niles)
- Pracovní název filmu byl „Wimpy“. (Fenk)
- Scenárista Joseph Stefano byl na svou pozici vybrán také díky jeho problémům s matkou. (ČSFD)
Reklama