Godzilla vs. Kong

Docela to šlo, ale dost věcí v tomhle filmu moc nedává smysl. Nesmí se nad tím přemýšlet. Pokud teda člověk neřeší děj a soustředí se jen na akci, tak se to celkem dá. Po vyhubení většiny titánů se utkávají Kong a Godzilla o své prvenství na světovém žebříčku. S Kongem se podíváme do jeho rodné země ve středu Země. Pak si ti dva dají po držce a na scéně se objeví ještě třetí hráč. Vůbec jsem tam Mechagodzillu nečekal, takže to pro mě bylo příjemné překvapení. Herci jsou docela v pohodě, ale nikdo z nich moc nevyčnívá. Pohledná Eiza González to hezky oživuje. "Tohle by rozsvítilo Las Vegas na týden." (01.04.2021)

Zatímco Disney musel šoupnout Medvídka Pú do trezoru, aby nepopuzoval velkého Xi Jinpinga, Warneři naopak našli způsob, jak nejen podojit jednu ze svých hlavních IP, ale ještě se mocně zalíbit Číně. Kong s Godzillou tak směřují porovnat síly do Hongkongu. To na jedné straně znamená spoustu vizuálně vděčných neonů, ale hlavně se tentokrát nehraje jen o to, že by monstra trochu pocuchala nějakou tu ikonicku památku, jako tomu bylo dříve. Rovnou celý ten problematický a vzpurný Hongkong doslova srovnají se zemí. Tedy samozřejmě až na mrakodrap Bank of China Tower, který figuruje jako vizuální dominanta jejich noční bitky, ale monstra se ho neodváží ani dotknout - byť si zrovna tahle ikonická budova o nějakou interakci vyloženě říkala a naopak u budov Central Government Complex a Hopewell Centre tvůrci jejich potenciál využili. Domácímu publiku post-trumpovské Ameriky zase studio zkouší pochlebovat přitakáváním domnělým lidovým rozvracečům iluminátských spiknutí a kanonizováním alternativních faktů kolem teorií Dutozemě, a to dokonce tak, aby se zavděčili oběma skupinám jejich protichůdných vykladačů (podle jedněch je uvnitř Země obyvatelná dutina, druzí naopak po vzoru Kongova habitatu tvrdí, že my žijeme v dutině a pohled na nebe je klam). Ale asi je to vlastně dobře promyšlený a koherentní dramaturgický koncept, že ve chvílích, kdy si monstra nedávají přes držku, tak je zbytek filmu na přesdržku. Stejně jako v předchozích dílech nové mezinárodní kajdžů franšízy sice vidím ty paralely ke starým filmům, ale to novinku nedělá o nic chytřejší nebo divácky vděčnější. Bijáky s Godzillou vždy nějak reflektovaly tehdejší fenomény a společenská témata, aby byly dobově aktuální pro své diváky, jenže tehdy to bylo současně vše mnohem zábavnější a bezelstnější. Dnes, zřejmě paralelně k naší době, je vše naopak zběsile překombinované, zahlcené naprosto zbytečnými informacemi a überkomplikovaným lore. Proč radši namísto všech těch debilních pasáží s lidskými postavami neudělají jen monster biják, který sleduje kajdžú i ve chvílích, kdy se nemydlí. Radši bych sledoval Godzillu, jak jen někde plave, spí, nebo si štrykuje fusekle, než jakoukoli z těch zhovadilých pasáží s lidskými pajduláky. Ale asi si halt musíme ty scény s titány zasloužit, a je fakt, že když už na ně dojde, stojí to opravdu za to. (04.04.2021)

Avengers se zmutovaným varanem a přerostlým opičákem. Chápu, že na voyage do Duté země si je potřeba nachystat dutou hlavu, ale požadavky na zábavu by se neměly smrsknout jen na to, že se Kong při ranní rutině škrábe na řiti a sprchuje ve vodopádu. Že se jen čeká, až si dají oba dva do držky, je jasné, stejně jako akt zakopání válečné sekery kvůli společnému nepříteli a zbytek je jen zaměnitelná vata, s kterou Wingard těžko mohl něco udělat. Malinko jsem po finále postrádal coververzi písně Hanky Zagorové (pamětníci si jistě vzpomenou), která by tentokráte končila slovy: „..vždyť kámoši jak hrom, jsou Zilla a Kong..“ (13.04.2021)

Mohutná trailerová kampaň filmu od počátků naznačovala, že za hašteřením Godzilly a King Konga bude ještě něco víc, a proto jsem většinu upoutávek raději ignoroval a spoléhal se na moment překvapení. Každý z předcházející trojice snímků byl formálně odlišný, a byť silně preferuji temnou a náznakovou Edwardsovu Godzillu, dosavadní vývoj MonsterVersa mi přišel minimálně zajímavý a zábavný. Godzilla vs. Kong pak potvrzuje tento trend a skýtá opět jiný zážitek, jehož kvality však v mých očích nedostávají enormním očekáváním. Wingard kašle na atmosféru a servíruje třeskutou popkornovku, kde se události i zeměpisné polohy střídají s neúměrnou rychlostí a kde žádná z tuctu postav nedostává dost prostoru k vyniknutí. Film evidentně rozvíjí koncepci Krále monster a lidstvo, dříve bezmocné a bázlivě skrčené před výstupy titánů, definitivně rozvíjí v zásadního hybatele událostí, jenž přímo řídí pohyb a konání monster. Je skoro až skličující vidět dominantního Konga, kterak je půlku filmu odevzdaně vláčen v řetězech, přičemž k tomu občas hrají uvolněné songy z minulého století. Většinou se ale zběsile střihá mezi několika liniemi, z nichž jedna připomíná infiltrační pohádku ze Stranger Things a další Cestu do středu Země, a do toho duní muzika, která přehlušuje značnou část dialogů. Efekty jsou jistě skvělé a Wingard při bojových sekvencích překvapuje hravými úhly kamery, tudíž samotná akce bez problémů zabaví a především druhá polovina vytváří nějaký rytmus. Osobně jsem však čekal temnější a soudržnější výsledek a neubráním se hořkému zklamání. 60% (03.04.2021)

Komentář z pohledu upoceného intelektuála, který nikdy nevytáhl hnáty z domu, dosledoval po 10. Manka a Země Nomádů a bez jakékoliv znalosti Kaiju s přesvědčením, že se jedná o další artové nejlépe černobílé romantické drama plné emocí, erotiky, dlouhosáhlých záběrů, lyriky, podobenství a psychologického vývoje postav je ve výsledku zděšen výsledkem. Ach Jo. Doufal jsem, že budeme sledovat Godzillu jakožto ženu v domácnosti na podpoře chlastající víno a požírající neustále prášky, která se bude starat o 4 malé godzillčata a brzy do jejího života vstoupí muž, který ji změní život. Ano King Kong v Armani obleku šitém na míru, který je uznávaným právnikem aktuálně řešící Temný Případ v King Skull Tribunálu cestuje napříč zemí a spatří emocionálně vyšťavenou Godzillu v malebné kavárně. Láska až za hrob, hluboká romance, emoce až na dřeň, vůbec ji nevadí, že King Kong je černoch, jelikož není rasisticky založená, ale na druhou stranu je silně pobožná a má temnou minulost plnou drog. Oba zažívají nejkrásnější chvíle života, avšak brzy začne krize, která vrcholí jak ve Válce Roseových a Godzilla se dozvídá plot twist, že King Kong je ve výsledku gay a bezpáteřní hajzl. Drama vyhrocené napříč všemi směry s dusnou atmosférou a důrazným vykreslením všech postav se zde bohužel nekoná, smutně povzdechl intelektuál a odvětil Asi to Ukončím! Jednou za dva roky vyjde pořádná řežba s monstry a je to problém, ale že ročně vyjde 400 dramat a telenovel natočených za pár eur (Zdravím Sáru), to je v pořádku. Konečně film, kde nemusím sledovat hodinky, nekoukám nudou po zdi v domnění, že mi tam někde leze pavouk a neusnu dřív, než sežeru poslední sousto z pop cornu. Akce správně velkolepá, epická, souboje mají říz a šťávu, cesta do středu země je originálnější než další film o muži s Alzheimrem ( Zdravím Hopkinse). Řežba 2 Titánů je rozhodně zajímavější než další unylý příběh, kterých je mraky a komu se to nelíbí ať si jde pustit Malcolma s Marií. 8/10. (01.04.2021)