Žrouti

Tak tenhle projekt (protože to není seriál, jsou to vlastně tři, respektive čtyři pořady tvořící jeden celek) mě nejprve nadchl. To je opravdu něco, co tu ještě nebylo. Dva kuchařské pořady, které spojí jeden příběhový seriál. S dalšími díly přicházelo znechucení nad promrhanou šancí na něco výjimečného. Zbytečná hrubost a vulgarita mě moc neoslovily. Ovšem když jsem viděl poslední díl a vše do sebe zapadlo (byť předvídatelně), musím uznat, že jako celek to stojí za pozornost. (18.06.2016)

Hodnoceno po 2. díle (odpad!!!). Totální. A vidím to tak, že bude ještě hůř./// Epizodou číslo 6 (Finále) by to snad mohlo skončit. Celá tahle nevtipná taškařice má jediného vítěze - firmu Oresi. I když... Sledovanost tomu padala doslova střemhlav, což vnímám velmi pozitivně - lidi prostě nejsou tak hloupí, aby si nechali servírovat každou sračku - byť je k mání de facto grátis a cesta k ní vede skrze dvě kliknutí myší. Joke, ze kterýho to žilo prakticky od začátku do konce - upečenej krysařík - mě osobně kdysi mnohem víc bavil v podobě třicetivteřinové Bobiky, finále s nepřekonatelnou surovinou (která prý ve skutečnosti nechutná příliš dobře, protože je výrazně nasládlá) lze zase tematicky připodobnit například k http://www.csfd.cz/film/88876-reznici/komentare/. Dánové mě pochopitelně pobavili mnohem víc, navíc před X lety, Žrouti mně osobně nedali vůbec nic, když nepočítám totální znechucení. Do Oresi nejdu. (20.05.2016)

Takže nám vznikly tři seriály: Vaříme s Mírou, Luxus na talíři a Žrouti. Zhodnotil bych vzestupně: s Mírou - vyloženě kečupová omáčka, aby se Robertu Miklušovi vytvořil záporák. Míra je zastánce babicovského proudu vaření, a hází během pořadu různý hlášky, který nejsou vtipný. Především pak v každém díle pomlouvá Mikluše (stejně jako to dělal Babica s Pohlreichem, takže to je docela reálná věc). Jídla, který uvaří bych označil souslovím kekel z pekel. Luxus je naopak pořad pro kulináře milionáře, bohužel i když má jít o recesi, není to moc patrné. A pak tu máme tenhle opus, který zřejmě měl korunovat tyhle dva pilíře jakýmsi utkáním těchto dvou kulinářských souputníků. Co je dobrá věc, že začne hláškovat i Mikluš, který ke všemu i hraje, máme tu šílenou manželku a věrnou produkční s výtečnými orálními schopnostmi. Takže konečně ke dvěma falešným seriálům o vaření dostáváme nějaký humor, pointu. Pandu? Ne to nejde, to půjde veřejně. (07.08.2016)

„Rád vařím a vím, že to umím a holkám se to líbí…“ (Midi Lidi to zpívají zkráceně a tvrději…). No tak tento „kulinářský“ miniseriál stojí hlavně na vulgarismech, honění, žraní psů a soubojích dvou rivalů. Celková kvalita jednotlivých epizod je dost různorodá. Občas se u nich divák zasměje, ale většinou je tato parodie na „vaření“ dost trapná a některé hlody nebo situace, které se pořád opakují, časem přestanou být i zábavné. Robert Mikluš vs. Míra Hejduk však zaujmou jen velmi okrajovou skupinku diváků. Asi nejvíce mě pobavila Jana Plodková a v první epizodě Zuzana Stavná – která není kurva, ale ráda „uvolňuje“ všechny pány v dohledu… (29.03.2018)

Vyvrcholení vlastního seriálového universa, co si na stream.cz ironicky patlají pomocí parodií na kuchařské show a nutno říct, že funguje výborně, sice to nemá údernost kanceláře Blaník od stejného týmu, ale humor tam prostě je a takový zuřivý ochránce zvířat vyšetřující ztracení mláďátka mravenečníka je jednoduše zábavný. Problém nastane tehdy, kdy se klasický seriál promění do dalšího kuchařského pořadu, který je to nejslabší z celých tří seriálů a místo nějakého pořádného vrcholu zůstává jen pocit toho, že vám nějaký zákeřný holub nakálel přímo na kopeček vaší oblíbené zmrzliny a do toho vás svědí levý ušní lalůček. Promarněná příležitost. (10.07.2016)