Imagine

Divácky hádam najprístupnejší film z režijnej dielne Yoko a Johna. Zvyšok ich mimo hudobnej tvorby sú mainstreamom ťažšie stráviteľné artové experimenty (Lennonove knihy plné slovných hračiek, experimentálne filmy Ono bez deja). Spoločný projekt, akési sprievodné obrazové posolstvo k piesňam z druhého sólového Lennonovho albumu + pár songom z albumu Fly od Yoko Ono, je tiež plné uletených umeleckých nápadov, momentálnych hraní sa s prostredím i prostých výjavov so spoločného života. No nie je tak vyhranene experimentálne, ako zvyšok ich filmovej tvorby. Preto divácky najprijateľnejšie. Niečo v štýle súboru videoklipov, ako trefne uvádza užívateľ lubospoti. Posedenia na terase v ich honosnom anglickom sídle strieda účasť na protivojnovej mierovej demonštrácii. Plavby loďkou v romantickom vidieckom prostredí nasledované zábermi z umeleckých párty (mihne sa tu napr. Andy Warhol či Miles Davis). Yoko natŕča svoje telo ako modelka, kde sa len dá. Zapája Johna do rôznych inštalácií. Jednou z vydarených je šachová partia, pri ktorej majú obaja biele figúrky. Jednoducho: bezstarostný kreatívny život dvoch dobre zabezpečených umeleckých duší. Paradoxne, plný starostí o mier, planétu a lásku - najmä tú vzájomnú. Nech si o aktéroch myslí divák čokoľvek, veľkú zamilovanosť oboch z filmu nik neodpára. A to je fajn. Ale aby som nebol len pochvalný - vystavovaný seba obdiv páru miestami nudí. Nahráva tak kriticky posmešnému zhodnoteniu filmu, že ide o "najdrahšie home-video všetkých čias". (22.10.2020)

Imagine - výborná pieseň, názov albumu Johna Lennona ale aj názov tohoto artového filmu. Ja mám rada artové filmy a chodím na ne pravidelne do kina. Ale spracovanie tohoto filmu bolo aj na mňa trosku silná káva. Film má niekoľko rovín - spev a piesne Johna Lennona z albumu Imagine (100%), zaujímavé a farebné spracovanie jednotlivých obrazov filmu ukazujúce život Johna a Yoko a tiež módu začiatkom 80 rokov (70%), spev a piesne Yoko Ono - pre mňa falošné a neladiace tóny ako keby nejakej Marťanky (20%) a bohužiaľ amatérsky strih filmu, ktorým inak zaujímavé jednotlivé obrazy sú pozliepané do nesúviaceho celku, ktorý vyžaduje dosť veľkú dávku pozornosti ho sledovať. Ale tento celok ukazuje hlavne veľkú lásku Johna a Yoko a ukazuje ako boli spriaznené duše. Podľa mňa toto bol asi hlavný dôvod pre tento film (okrem hudby). Ale keďže John Lennon a jeho pieseň Imagine sú nadčasové, musím prepáčiť nedokonalosti tohoto dielka a pamätať si budem výbornú hudbu a Johnon úsmev očami za sklami jeho lennonoviek! (07.10.2018)

Mám pocit, jakoby Lennon tento film udělal kvůli Yoko, z lásky. 1) 31letý John Lennon se zde prezentuje jako zralý muž. Období veselých, nezávazných, optimistických písniček vrcholilo někdy kolem roku 1966. Následující období východních meditací a postupného rozkladu Beatles už má Lenon také za sebou. Nyní se obrací zády k vášnivému a překotnému životu. Za sebou zanechává nezkrotné bujné mládí i kolektivní hledání vyššího smyslu života. Zklidňuje se a věnuje se tomu, co tehdy zřejmě vnímal jako vrchol svého dosavadního žití, své lásce Yoko. Ta ho nyní naplňuje. Pro ni je ochoten snést modré z nebe. A pro ni také dělá tento film._____ 2) 38letá Yoko Ono mě nezaujala ani vzhledem, svými uměleckými nápady, filmařskou (ne)invencí, hudbou či zpěvem. To jediné zajímavé na ní je, že si ji vybral Lennon. Láska holt bývá slepá._____ 3) Výstižný koment: honajz2***. (15.02.2021)

Nic moc, teda. Písniček mě zaujalo jenom pár, videoklipů k nim ještě míň. Většina z nich je jen o lásce Johna Lennona a Yoko Ono (stejně nikdy nepochopím, co na ní Lennon viděl), kterou jsem jim ale teda moc nevěřil, protože se oba drtivou většinu filmu tváří jak roboti a aby se neřeklo, tak si dají hodně krátkou pusu. Jako celek mě to ale nudilo a hlavně to nemá ani žádnou koncepci, jedná se jen sled nahodile poskládaných videoklipů, nic víc a nic míň. A co se písní týče, líbily se mi hlavně ty, co jsou znatelně od Lennona. Od Yoko Ono se mi nelíbilo nic, snad jen ten videoklip s hraním šachů nějak vypadá - a tím nějak myslím, že se jako jediný liší od všech ostatních. Ale tak čemu se divím, viděl jsem od ní nejeden film a vím, že je to pseudoumělkyně, jako celý Fluxus. Imagine mě prostě moc neoslovilo a nejlepší na něm je asi ta první písnička. Slabé 3* (28.10.2020)

Parádní dílo, kde spousta věcí není řečeno, ale jen jaksi režijně naznačeno. :) Škoda ale jen, že na ČT art pro tento umělecký snímek nebyly udělány titulky k písním... :) Zvedlo by to level ještě o něco výš, kdyby si člověk nemusel hledat překlady, jejichž text taky značně koresponduje s tím, co vidíme obrazově či to doplňuje. (09.11.2020)