Kosmo

"Dokud neuděláme něco velikého, zůstaneme národem malých zmrdů." Já mám takový divný dojem, že národem malých zmrdů zůstaneme, i když uděláme něco velkého, ale třeba se poprvé v tomto tisíciletí mýlím. Nicméně Kosmo mělo vynikající chvilky, kdy tepalo do velkých hráčů (Evropská Unie, S.R.A.Č, Č.U.B.K.A., Čína), středních slouhů systému (Německo, Polsko, Slovensko) a hlavně do domácí politické scény. Některé nápady tajemníka Repelenta byly v souladu se směrnicemi EU naprosto impozantní, Boučkovo zařizování nemožného zavánělo genialitou, ministr Šnajdr se svým karťákem uhrával politické body naprosto dokonale a gurmánská kuchařka Filoména mě se svým "Co je to salát?" taky dokázala pobavit. O něco horší to bylo se zábavností posádky a sponzora Hrabiše, ale já jsem spokojený zejména s neuvěřitelně trefným rýpnutím do americké politiky - Budeme vyhlašovat válku Polynésii. Naši experti tam udělali pár vrtů a zjistili, že je tam ohrožená demokracie. Boj za lidská práva nezná hranic. - Američanům se nedá dovolat. Dnem i nocí se snaží v OSN zabránit válce v Polynésii. (22.11.2016)

Český pokus o vlastnú verziu seriálu Jistě, pane premiére, ktorý do toho chce zároveň naflákať vesmírnu crazy blbinu, ako nosné téma. Strašne neukotvené. Nevediace čo chce byť viac. V politickej satire zákulisných čachrov, v navážaní sa do Hr(B)abiša vlastne celkom v pohode. V rámci kozmonautov a ich netradičného výcviku, štartu a aj samotného pobytu vo vesmíre, neprinášajúce nič extra vtipné. Na prvý pohľad odvážne, ale z dielu na diel viac a viac utvrdzujúce v tom, že Kosmo hranice ČT Art nemalo šancu prekročiť, skrz zbytočné přizdisráčství. (21.08.2023)

I stalo se, že nakonec v čt vznikl seriál, co si nejenže zaslouží plnej počet, ale nakonec je to ani to nejlepší, co se v posledních xy letech na čt objevilo(a to letos běží i velmi boží Rapl). Ano, je nutné přežít první díl, který nemá ani moc vtipů, ani tempo a je poněkud chluchotupý, jenže od druhého dílu se začne tempo a hlavně humor neskutečně stupňovat až do výšin nebeských (ha! Humor. Nebesa, Kosmo, chápeme se) a dobrovolně přiznávám, že takhle jsem se naposledy u seriálu tlemil, když jsem si dělal opáčko prvních sérií Červenýho trpajzlíka (byť je humor zcela odlišný). A dále jen telegraficky: Baldachých je bůh a už mi nevadí, že se vykašlal na Odvážné Palce ; "polskej" díl je nejlepší ; humor je krásně satirickej a nebojí se být politicky nekorektním ; snad možná casting na pár místech hapruje ; ovšem Myšička se svým poskokem je boží naprosto. Et cetera. "Kokodááák, dáááák kokodáááák" (21.11.2016)

Značne protichodné pocity. Niekoľko geniálnych fórov, niekoľko priemerných a niekoľko prvoplánovo trápnych. Verím, že Baldýnskeho scenár na papieri môže byť "bomba", režijné spracovanie ma ale nepresvedčilo a nepomohlo úplne všetkým fórikom vyniknúť. Ani casting nie je stopercentný. Každopádne veľmi originálny počin sitcomového charakteru, ktorý zrejme získa silný kultový status, ale asi si vyslúži aj zopár jedovatých reakcií. Takže zhrniem to asi tak, že Baldýnsky vie, čo chce, Bártek až tak príliš nie. Dva zostávajúce diely si rozhodne pozriem. (26.07.2016)

První díl jsem viděl jako prequel až po druhém a třetím, takže v pohodě. Jasně, např. rozhovor o tom, že hodit to na kuchařku, je eufemisticky řečeno poněkud nekonzistentní, nebo že když jednoho vyhodíme, vystačí nám palivo. Ale vadí? Symbolika vole! Taky dialogy občas jak z příručky pro začínající shitkomáře, ale jak upozorňuje Subjektiv: bez smíchu. A hlavně to není sitkom, nýbrž, jak deklarováno v titulcích, sittrag. A především český hrdinský epos. Polak v nebešpčenštwje! Oběť pro národ, Kábrte! Průlet Boženy Němcové. Smíření, kontemplace. Ty vole Slováci! Ř!!! Takže chtít z toho mít český Ano pane ministře je velmi přízemní, byť i tato linka je podstatná. Metodicky seriál není jen prorockým výkřikem (natočeno vloni) a nedisponuje jen detailistickými vychytávkami či nekončícími sledy naprostých odbourávaček (už jen pohled na Novotného za stravenkovou pokladnou je za všechny hvězdičky). Stojí za pozornost i koncepčně. Věren svému žánrovému zařazení "sittrag" zpravidla nechává díly vrcholit eskalujícími a přitom nečekanými katastrofami, na některé z nichž, troufám si tvrdit, nemůže být divák sitcomu emočně připraven. Nejbrutálněji strohým sponzorovým vyškrtnutím kapitánky poté, co se divák s postavami během dvou dílů už sžil a hodlá jim fandit. Jeden škrt pera, banální scénka a kapitánku už víckrát nespatříme, beze slova rozloučení. Nastupuje Agáta. To vyškrtnutí ovšem představuje další koncepční zajímavost. Jeho zdůvodnění jen tak prošumí a zní jako scénáristicky nepodařený (nebo trapný) vtip. Kdyby scénky s růstem prsou byly už před tím, byl by to pak standardní vtípek, jenže ony jsou až v závěru seriálu, aniž by jakkoli usnadňovaly si na kapitánčino vyškrtnutí vzpomenout, takže my méně bystří na to přijdeme až po několika dnech při rozjímání nad dílem a kdo ví, na co všechno jsme ještě vůbec nepřišli. (01.12.2016)