Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Evan HunterKamera:
Robert BurksHrají:
Tippi Hedren, Rod Taylor, Jessica Tandy, Suzanne Pleshette, Veronica Cartwright, Charles McGraw, Lonny Chapman, Joe Mantell, Ruth McDevitt, Ethel Griffies (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Nezapomenutelné mistrovské dílo Ptáci jsou jedním z nejděsivějších filmů mistra napětí Alfreda Hitchcocka. Když přijíždí krásná blondýnka Melanie Danielsová (Tippi Hedren) do Bodega Bay za svým čerstvě vystudovaným přítelem Mitchem Brennerem (Rod Taylor), je nečekaně napadena rackem. Najednou do města vletí tisíce ptáků a místní obyvatelé se stanou terčem jejich šílených útoků. Brzy se ústřední postavy nejděsivějšího filmu o přírodní katastrofě, který kdy byl v Hollywoodu natočen, Melanie i Mitch, ocitnou uprostřed smrtelného souboje s nezastavitelnou a nevysvětlitelnou sílou. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (626)
Pro pobavení zde záměrně uveřejňuji komentář sepsaný po první projekci, z dob, kdy jsem si o Hitchcockovi myslel tak akorát to, že je "mistrem hororu", což raději přejdu bez poznámek. Moje prapůvodní a dnes již přežité dojmy byly takovéto: "Paradoxně se mi mnohem více líbí první polovina filmu, kde nádherně vynikne hravý scénář a prostor dostane i nezávazný a jemný humor. Následné "nervydrásající" ptačí ataky jsou sice (až na výjimky) i dnes velmi povedené, ale za ta léta stačila vyprchat veškerá atmosféra, která celý film držela pohromadě. Velkým zklamáním pak pro mě byl závěr - nijaký, prázdný, pouze vizuálně zajímavý. A vážně si nejsem jist, jestli bylo od Hitche zrovna dvakrát moudré rozhodnutí, ponechat film bez originální hudby a angažovat Herrmanna jen jako poradce při vytváření zvukových efektů. Minimálně originální tah to byl, o výslednici by jeden spekuloval. Nejlepší, nejvymazlenější a vůbec nej scénou je (jak už trefně poznamenal Tosim) slet "sokolíků" za zády nic netušící Tippi Hedren. Proč nebyl takový celý film?" Dnes bych Ptáky charakterizoval jen jedinou větou: MISTROVSKÉ DÍLO, ke kterému se však musí najít cesta. ()
Jednoznačně zklamání a v tomto případě nebudu shovívaví ani k samotnému jménu Hitchcock. Po Psychu, Vertigu a Severozápadní lince, jde z mého pohledu jednoznačně o slabší film. Kdo se trochu vyzná ve filmech od tohoto velikého režiséra, musí mu to být hned jasné. Označení horor bych tu zrovna nepoužil, spíš bych tento film definoval přívlastkem drama a thriller. Tísnivá scénérie ve filmu však byla dobrá, ale těch překvapujících a šokujících momentů tu zas až tak moc nebylo. Samotný divák je tu však stylově držen stále v jakémsi napětí, co přijde, film divákovi podává jen náznakové a předběžné informace, jeho pozornost od podstatného momentu je zde odkloněna. Vyzdvihl bych skvělou kameru se všemi těmi dobrými vizuálními efekty, krásnou kolorovanou barvu a samozřejmě tu skličující atmosféru s neotřelou a později často kopírovanou akustikou charakterizovanou zvláštními zvuky (opět skvělý Bernard Herrmann), elektronickými šumy, syntetizéry a křikem ptačích hejn. Film je prakticky bez normální hudby. Nejlepší a nejsilnější scéna? Tak asi ta závěrečná, kde je celá rodina uvězněna ve vlastním domě a obklopena pouze masivním zvukem těchto zvířecích zabijáků. Ale, co je zas fakt, tento snímek byl vlastně takový praotec všech pozdějších zvířecích hororů se všemi těmi mravenci, kobylkami, nebo pavouky. ()
Hitchcockova klasika rozhoodně nepatří mezi nestárnoucí, spíše naopak. Shlédnutí od shlédnutí je vidět, jak chátrá a schází a zbývá z ní několik opravdu mistrovských scén a spousta konverzačního a jaksi do prázdna vyznívajícího preludování. Dvě věci ale Ptáky stále drží nad vodami zapomění – režisérův jedinečný talent pro napětí, kompozici a citlivé "nazírání" a fakt, že Ptáci byly první a v pozdějším přívalu zvířecích vrahů dost možná jeden z nejlepších horrorů. Narozdíl od skutečných hitchcockovských vrcholů však viditelně ztrácí dech a nabývá přibývajícími léty na křečovitosti a nudě. Mistr má prostě světlejší místa, která neblednou. ()
Ptáci jsou napínavý film, ale rozhodně ne tak děsivý, jak by se podle žánrového zařazení mohlo zdát - i když hlavně zvuky, které létající zabijáci vydávají, budí v divácích určité rozpaky a Hitch ladně brnká na naše nervy. Absence hudby je díky vynikajícím zvukovým efektům (šustění křídel, hlahol racků) celkem logická a pomáhá pozvolna houstnoucí atmosféře. Tippi Hedren byla kouzelná a jedna ze světlých stránek tohoto díla. Po technické stránce filmu nemám co vytknout, kamera i režie na jedničku, triky byly povedené a i když se první hodina filmu dějově trochu vleče, pro vybudování napětí to není vůbec špatné. Co dál? Otevřený závěr. Byl to režisérův jasný záměr a když se na to člověk podívá s odstupem, tak je to vlastně nejlepší řešení, nechat konec filmu nejasný (závěrečná scéna patří do zlatého fondu světové kinematografie). Cokoliv se nám na PTÁCÍCH nepozdává (Jessica Tandy, pár nelogičností, slabší první polovina) vynahradí legendární scéna, kdy sedí Melanie před školou, čekajíc na Cathy s cigaretou v ruce a v pozadí se začínají slétávat vrány, chystající ničivý útok. To bylo opravdu výborné (a často parodované např. v Simpsonech). Podtrženo, sečteno - jedná se rozhodně o jeden z nejlepších filmů v pestré Hitchcockově filmografii a nebýt výše zmíněných hlušších pasáží v úvodu, hodnotil bych maximálně. P.S. V době uvedení filmu Alfred Hitchcock prohlásil, že pokud budeme pozorní, odhalíme smysl děsivého běsnění opeřenců a pak si film užijeme mnohonásobně intenzivněji. Přiznám se, že ani po zhruba třetí, čtvrté projekci, jsem příčinu neodhalil, ale tuším, že bude spojena s postavou Melanie. Pomůže mi někdo? ()
Vůbec nechápu tak vysoký hodnocení tohoto filmu. Připadá mi, že stačí, že je to od Hitchcocka a všichni se z toho posaděj na prdel. Jelikož se tak trochu zajímám o ornitologii, tak na mě tento film působí dost komicky. Rozhodně teda hejno ptáků ve mně nevzbuzuje strach, takže já tohle za horor nepovažuju. Kdyby ve filmu místo ptáků byli třeba pavouci nebo hadi, tak bych hodnotil nejspíš jinak, ale takhle dávám 1 hvězdičku (z lítosti). ()
Galerie (152)
Zajímavosti (79)
- Melanie má na sobě po převážnou část snímku stále stejný zelený kostým a herečka Tippi Hedren jich během natáčení vystřídala šest naprosto identických. (Morien)
- Atmosféru krehkosti a neistoty, ktorá je esenciou snímky, predznamenáva scéna, v ktorej vtáci narušia oslavu sledom útokov na torty či kartóny s džúsom. Zároveň útočia na deti, čo nie je výsledkom Hitchcockovej túžby po senzácii. Vtáci nemajú dôvod, aby napadli bezbranné deti. Základné emócie diela, zúfalstvo a strach, vzbudzuje teda predovšetkým tým, že obeťami sú deti. Bolo by mylné hľadať v útokoch formu božskej či ideálnej spravodlivosti. (Biopler)
Reklama