Seabiscuit

U podobně laděných snímků se většinou mění prostředí, ve kterých se odehrávají, ale jejich vyznění je totožné. Tady aspoň chybí „povinná scéna“ s rodiči a navíc je tu dostatečně zdůrazněn i prvek selhání. Chvilku jsem byl v nejistotě, protože trvalo než se příběhové linie propojily. V mžiku si však sednou a dál už film působí sebejistě a optimisticky si jde za svým, takže jsem se jím nechal strhnout. Jen jsem si po celou dobu nedokázal zvyknout na rezavého Tobeyho Maguirea. (10.09.2018)

Nádherné, jedním slovem nádherné, strhující příběh prcka a zrzka, oba zlomení, plní hněvu, podobní si jako vejce vejci a právě proto si rozumějí víc než jiní. Film o naději, tlukoucím srdci, druhé šanci, přátelství a víře jeden v druhého. Sportovní drama jako řemen, trojice hlavních postav - Tobey Maguire, Jeff Bridges a Chris Cooper - úžasná, krásné záběry s velice příjemným hudebním podmazem. A o tom, jak mi tekly slzy jako hrachy, pomlčím... (21.09.2019)

Film s tromi, či skôr štyrmi hlavnými postavami a s jednou ženskou protagonistkou čisto ako kozmetickým doplnkom. Dvaja ostrieľaní životnými skúsenosťami, tretí horkokrvný mladík. Inak klasický hrejivý čistý Hollywood, čiže berte, alebo nechajte byť. Postavy sa musia dostať zo dna vrchol, potom naň opäť padnúť a zase sa vschopiť a nakoniec zvíťaziť najmä sami nad sebou. Dostihové preteky pôsobia akoby v minulosti boli na úrovni majstrovstiev sveta vo futbale. Toto nie sú výčitky, to je popis toho, čo chceli tvorcovia publiku dodať a čo sa im presne podľa ich predstáv aj podarilo. (24.12.2017)

Obvykle mne filmy "tohoto druhu" nechávají chladným. Tenhle ne. Je to silný příběh a Jeff Bridges nemá chybu. Krom něj jsou tu další postavy, které film drží vysoko nad průměrem. Mají svůj příběch, charakter a názory jako úplně obyčejní lidé. A právě to ve filmech "tohoto druhu" nebývá příliš pravidlem. To je asi to filmové umění. I outsider může občas vyhrát. A to Seabiscuit dokázal. (03.02.2007)

Trošku zklamání, ne že by to byl špatný film, ale bohužel i přes to, že má potenciál dojmout, emocionálně se mnou vůbec nic neudělal a navíc mi přišel moc dlouhý (a to mám delší filmy ráda, tak tady první třičtvrtě hodina vůbec být nemusela). Herci odvádějí svůj průměr a jediný kdo mě více zaujal byl W. H. Macy v roli rádiového reportéra. Také jsem nepochopila ty výstřišky z dobových novin, které podle mě rušili celistvost filmu. (26.01.2011)