Seabiscuit

Nic nového pod sluncem - jen další nádherně a citlivě odvyprávěný příběh, s notnou dávkou nostalgie a naprosto profesionální realizací. Krása pohledět - precizní kamera, styl režie, kvalitní scénař, herecké výkony přesného obsazení (až na to že Zrzek se v průběhu šesti let změnil možná až příliš k nepoznání....) a v neposlední řádě velmi emotivní hudba (chvílemi až hornerovsky dojemná...). Špičková podívaná, která nenudí, zahřeje na duši a rozhodně neurazí přílišnou sentimentalitou či trapností, ke které mohla mít zatraceně blízko. Není to sice za čistých pět, ale za podobné filmy bych dal ruku do ohně. Vřele doporučuji všem skutečným filmovým fanouškům. A to prosím nemám koně příliš v lásce... (28.05.2004)

Je to moc roztomilá pohádka o nezdolnosti a několikanásobném vzestupu po drtivém pádu, dokonce i s mírnou vzdělávací linkou o hospodářské krizi. Máme tu koně v běhu a vítězství outsidera, další provedení obíbené variace na Popelku. Příběh je jednoduchý a čistý, scenárista osekal četné podstatné odbočky a zjednodušil linii historky, která ve skutečném životě byla mnohem spletitější a mnohoznačnější a neměla zdaleka tolik pohádkových motivů. Právě proto tento starosvětský film působí hřejivě jako hrníček kakaa s mísou koláčků. SHRNUTÍ: Největší vítězství není vždy vyhrávat, ale prohrát, zvednout se a pak teprve zvítězit. (08.07.2022)

Mořská sušenka? Divny jméno pro koňa. Ale lepši než Limp Bizkit. Každopádně je to docela dobrej filmek, kterej mi už 2x v životě stačil a to by mu mohlo stačit. Eee, to je k tomu asi tak všechno... kroměěě: stará hajtra není co bejvala, není co bejvala, není co bejvala, stará hajtra není co bejvala, není co bejvala, není co bejvala... (26.08.2012)

Famózny film ignorujúci klišé, ktorý vôbec nenudí. Brilantné herecké výkony a bravúrne postavy dodávajú tomuto excelentnému a originálnemu príbehu šmrnc. Príbeh koňa ako nebol načrtnutý nikdy. Plný emócií a napätia ... no dobre, dobre - a teraz seriózne. Moje znalosti o koňoch sa obmedzujú na pojmy: kôň, stajňa, dostihy, džokej a disk-džokej. Kone idú totálne mimo mňa a vtedy keď chcel režisér vyvolať pocity nadšenia z koňa, ja som iba znudene čumel na TV. Vtedy keď na obrazovke prebehol famózny kôň, pre mňa to bol iba kôň. Kiežby len to! Seabiscuit je oscarovka - a to čo si pod tým predstavíte vy, je len na vás. Pre mňa je to film podľa obohraných klišé a plný sentimentu pre 80 ročných akademikov. Kde už v úvode je jasné, ako sa to skončí a záverečný famózny beh dvoch kripľov (koňa a džokeja) u mňa vyznel smiešne. Absolútna impotencia vyvolať nejaké pocity - dostihy neboli vôbec napínavé. Jediná inovácia je asi tak charakter postáv. Bežne tam býva zlý majiteľ koňa, zlý súper-najlepší džokej. Tu je to inak - všetci sú strašne idealizovaní. Ach jaj - ďalší sentimentálny oscarový blábol, na ktorý sa síce dá pozerať, ale druhých 141 minút života mu už asi neobetujem. (24.09.2006)

Keď chcete vidieť ozajstných superhrdinov a obdivovať tie ozajstné hrdinstvá, nepúšťajte si comicsové adaptácie, nech sú akékoľvek dobré. Pustite si tento úžasne krásny, srdečne hrejivý, duši imponujúci, očiam lahodiaci a spokojnosti dominujúci film o koníkoch. Ale nie len o tých nádherných koníkoch. Je o čom si viac. O nádeji, druhej šanci a iných veľkých veciach, ktoré si občas jednoducho treba pripomenúť. Gary Ross môže byť na svoj výtvor (réžia, scenár, produkcia) právom hrdý, hrdí nemôžu byť akademici. Je zvláštne ako si film získava diváka. Celý film pôsobí vlažným tempom, odľahčeným od akýchkoľvek krutostí, zvratov, či životných nástrah, atmosféru dokonca uvoľňujú aj postavy. Veď William H. Macy a jeho švihnutý reportér bol úplne trefný. Ale tam, kde je treba udrieť, tak tam sa Ross trafí úplne do čierneho a mňa to teda zobalo poriadne. 95%. (22.03.2008)