Skrytá čísla

režiser Theodore Melfi zde zobrazuje závod americké NASA a Ruska o vyslání člověka do vesmíru. Hlavními představiteli, jsou ve filmu tři afroameričanky, které to nemají díky době ve které žijí jednoduché, a musejí se díky svému tempreramentu, ctižádostí a hlavně díky své inteligenci propracovat až na významné pozice v NASA. Film zobrazuje víc jak auntentický obraz jak bylo s afromeričanami v minulém století jednáno, a jak i malý krůček pro člověka je velký krůček pro lidstvo. Snímek je svým zábavným, ale i dramatickým podáním velmi koukatelný a plynule diváka vtáhne do děje. Film je obohacený výborným soundtrackem od Pharella Williamse (17.02.2017)

Trochu slabší 4*. Docela chápu ten komerční úspěch v zámoří, na Skrytá čísla se totiž strašně příjemně dívá. Nepůsobí prvoplánově, nevnucuje se divákovi, i když je to v podstatě jedno velké klišé a nezobrazuje nic, co bychom už někde neviděli víckrát, ale zkrátka mě film bavil. Někteří budou mít jistě problém s tím, že film pocitově působí (alespoň na mě) mnohem delší než 127 minut a v jistém momentu divákovi dojde, že film už mu nic dalšího než to stejné z první poloviny nenabídne. Takže kdyby se mě někdo zeptal, zda na film do kina jít, nebo ne, odpověděla bych mu jednoduše, že je to prostě fajn film. Nic víc, ale ani nic míň. (11.02.2017)

Uznávám, nebýt hostující Kirsten Dunst ve vedlejší roli, tak bych Skrytá čísla zcela určitě minula. Ale Kirsten má dobrý vkus a její jméno a postava dobře vykreslená byť i jen v pouhých pár obrazech zcela jistě "dozdobuje" tuhle sázku na jistotu. Konečně její vedlejší linka a ta Jima Parsonsa představuje to nejpalčivější, s čím musely hlavní hrdinky bojovat. Aneb rasová segregace, NASA a americká reakce na Gagarina. Vhodné k doporučení. (26.07.2017)

Ty bláho, jednou oskarové komisi vynadá černá huba Chris Rock a rok na to tu máme zaděláno na sérii Oskary nominovaných filmů, kde právě Skrytá čísla jsou tím nejlepším, co letošní ročník nabízí. Jedná se totiž o srdceryvný příběh chytrých holek, které pracují v NASA a zároveň mají jediný problém - jsou černé. A jelikož jsou čerstvá šedesátá léta a Amerika vrcholně válčí na studené frontě se Sovětským svazem o prvenství člověka ve vesmíru, máme tu poměrně rasistický podtext, který v tomto filmu vrcholí rozdílnými záchody pro bílé a pro barevné. Příběh je fajn, zpracování taky, ale ty pro-americky zangažované scény kde vedoucí NASA mlátí do cedule "WC, Toilets for colours" byla při pohledu dvaceti bílých kolegů poměrně prvoplánová a nepřišla mi kdovíjak emocionálně parádní. Ono to možná je tím, že vůbec nejsem schopný pochopit, jak daleko Američani dokázali dojít s rasismem a tvrdit, že je to normální. Tak tady to mají a teď to před celým světem zachraňují filmy, o kterých by se mělo po zbytek roku mluvit... (21.02.2017)

Film pojednáva o rasizme, sexizme a o aj tak úžasnej Amerike. Taktiež o hrdinstve a spolupatričnosti jej obyvateľov napriek všetkým týmto izmom. Chápem čo ním tvorcovia chceli vyjadriť, len škoda, že v praxi sa príliš často dejú veci úplne inak. Niekedy mám dojem, že čo sa nejakého pokroku týka, funguje to už len na báze techniky, ale už nie čo sa týka ľudskej osobnosti. Každopádne natočili to celkom pozerateľne miestami snáď aj vtipne. Len tá veľkoleposť mi trochu dvíhala žalúdok. Nie som práve fanúšikom nejakých vesmírnych výletov, viac by ma potešilo niečo o tom, ako si nezničiť planétu, ktorá je naším domovom. (19.03.2017)