Obsahy(1)
Dokument o ostravském fotbalovém klubu, který nebyl, byl a už zase není hornický. Baník Ostrava je úkaz. Nejen sportovní, ale také sociální fenomén, který jako seismograf registroval nálady v regionu. Jde o sociální identifikaci, pocit sounáležitosti, mezigenerační a meziprofesní loajalitu, příslušnost k místu, které je složité, specifické. Společenský dokument o ostravském fotbalovém klubu nebude jen encyklopedickým výčtem branek, bodů a titulů oblíbeného klubu. Dokument ostravského studia se pokusí převyprávět jeho bohatou sportovní historii v souvislosti s dějinami ostravského regionu. Ty byly zásadně ovlivněny nálezem a těžbou uhlí, které v symbióze s výrobou železa učinily z nevýznamného městečka nejprve průmyslové centrum rakouské monarchie, později „ocelové srdce“ socialistického Československa. Po sametové revoluci se pak v důsledku útlumu těžby stalo Ostravsko jednou ze sociálně nejproblematičtějších oblastí v zemi... Baník vznikl v roce 1922 jako SK Slezská Ostrava v restauraci U Dubu. Národnosti a kultury se na Ostravsku mísily už před válkou a ještě více pak s nástupem socialistické industrializace, kdy do černého revíru odevšad přijížděli lidé za prací a zapustili zde své kořeny. Ostrava nasávala pracovní sílu z různých regionů, měst, vesnic. Tyto lidi nic nespojovalo, Baník byl jedním z tmelů, protože poskytoval společenské setkávání, téma k rozhovoru, ventilaci z naštvání a nespokojenosti, prostřednictvím dění klubu se odehrávala mnohdy velká část života jednotlivců. Těžká dřina a téměř nijaká nabídka možností rozptýlení tak vytvářely kolem slezského klubu věrnou a hrdou obec příznivců. Baník od počátku stmeloval migranty a původní obyvatele města v jediné „ostravské etnikum“.
Slovo baník znamená česky horník. A právě osudy ostravských horníků se s dějinami klubu proplétají již od jeho skromných počátků, kdy se klub ještě nazýval SK Slezská Ostrava a jeho nejpočetnější část příznivců tvořili obyvatelé hornických kolonií. Zcela jiných rozměrů nabylo sepětí klubu s ostravskými šachtami od 50.let, kdy byl klub rozhodnutím shora přejmenován na Baník a Ostravsko-karvinské doly se staly jeho patronem. Spojení uhlí a fotbalu přetrvalo i poté, co byly po listopadu 1989 ostravské šachty zasypány, a hornictví z města zmizelo. Příkladně v jednom ze současných fanouškovských chorálů o tom, že chacharů ze šachet všichni bojí se… Téměř stoleté dějiny klubu mají tři základní epochy. První, průkopnickou, kdy se klub jménem SK Slezská Ostrava zrodil a stal se nejlepším a nejoblíbenějším klubem v regionu. Druhou, nejúspěšnější, v níž se už pod názvem Baník coby reprezentant ostravsko-karvinského revíru a s podporou společnosti OKD, která zaměstnávala přes 100 tisíc Ostravanů, prokopal mezi nejúspěšnější týmy v republice. A třetí, polistopadovou, ve které o fungování klubu rozhodují jeho soukromí vlastníci. V každé z těchto epoch měla sounáležitost obyvatel Ostravy ke svému fotbalovému klubu jinou podobu a intenzitu. Vítězství a prohry Baníku ale v žádném z těch období nepřestaly být více či méně důležitou součástí života města, na jehož počátku bylo uhlí... Role průvodce se v dokumentu ujal Jaromír Nohavica, který diváky zavede na místa, jež byla dějištěm ostravské fotbalové historie. Příběh jednoho z nejúspěšnějších českých fotbalových klubů ožije v dokumentu ve vzpomínkách hráčů, trenérů a činovníků, v dobových záznamech, fotografiích i relikviích, které tvůrcům do ostravského televizního studia poslali diváci – příznivci Baníku z celé republiky.
(Česká televize)
Recenze (32)
Baník mám rád. Zaprvé proto, že jako slávista nějak instinktivně cítím, že ten, kdo nemá rád mého rudého nepřítele, si zaslouží moje sympatie. (Jasně že vím, že baníkovci zrovna dvakrát nemusejí ani moji Slavii, protože je z Prahy, ale přece jen vztahy mezi fanoušky Slavie a Baníku byly vždycky docela korektní.) A taky proto, že Baník nám hodně pomohl v závěru ligy 2007/08, kdy porazil Spartu (stejně jako ji porazilo Brno), a Slavii tak otevřel cestu k titulu - to se nezapomíná. A zadruhé, a to je ještě důležitější, mám Baník rád proto, že si vážím jeho historie, úspěchů a vztahu fanoušků ke klubu - myslím opravdových fanoušků. Tím víc mě mrzí, že z tohohle filmu cítím částečně promarněný potenciál. Jako příklad za všechny třeba v tom, že se málo využily archivní záběry z mnoha nezapomenutelných zápasů, nejen ligových, ale hlavně v evropských pohárech. Totéž platí o největších baníkovských hvězdách v reprezentaci - kde je např. Baroš na EURO 2004 v Portugalsku? Tohle všechno by filmu určitě prospělo víc, než vstupy Jaromíra Nohavici. -------- V titulcích filmu uvedeno: rok výroby 2018. -------- Výborně, rok výroby opraven, pochvala udělena 13. 6. 2022. ()
Kdo komu fandí by se sem tahat nemělo. Taky fandím jinému týmu než je Baník ale moje hodnocení to neovlivní.nikdy jsem se o tento klub nějak extra nezajímal ale za tento dokument jsem velice rád, je krásně zpracovaný a dozvěděl jsem se spoustu věcí které jsem nevěděl :) A člověk musí uznat že to byl vážně dobrej klub :) ()
Dokument, který rozhodně nepatří mezi ty klasicky natočené dokumenty, ale je radostný, pohodový, trošku sentimentální a "barevný" - krásné jasné barvy, hezký zelený pažit, ostravština. Své kouzlo dodá také Jaromír Nohavica, který provází svou přítomností a slovem celý dokument. Osobně mě ovšem mrzí celková neúplnost informací - třeba vůbec nikdo nezmíní, jak a přesně kdy vznikly Bazaly, vůbec se nezmíní Vítkovice a jejich stadion, kam se Baník musel v roce 2015 přesunout. Ale je mi jasné, že do takových podrobností dokument nechtěl jít. A je super, že ukázal a připomněl mé generaci fotbalisty jmen Daněk, Mikloško, Lička, Svěrkoš, Slončík, Jankulovski, Baroš a trenéry Mareček či Komňacký. Dokument hodnotím velmi pozitivně a ač nejsem fanouškem Baníku, respektuji jeho historii a tu se zde skutečně dozvíte. Hudební spolupráce: Vladimír Figar ml. PS: a děkuji autorům za Pavla Srníčka, jehož jméno je uvedeno v závěrečných titulcích a který zemřel v roce 2015 jako ostravský patriot ()
Strhující dokument i přes to že jsem fanoušek Sparty, o klubu, který vychoval hodně talentů, s mnoha účinkujícími osobnostmi (Nohavica, Karel Šíp, Werner Lička, Hadamčik, Baroš…), historickými záběry (Tomáš Pospíchal, Masopust…). a krásnými góly. Závěr dokumentu by měl být toto - tohle jsem našel na internetu z roku 2017: Ostravský fotbalový stadion na Bazalech čeká rozsáhlá rekonstrukce za více než 200 milionů korun. Sportoviště by se do konce příštího roku mělo proměnit na tréninkový areál a zázemí pro fotbalovou akademii. Mají v ní působit mladí talentovaní hráči z celého regionu, řekl náměstek primátora Martin Štěpánek (ODS). Stínem tohoto klubu jsou jeho radikální z nichž ty nejagresivnější se postupně daří eliminovat http://www.chachari.cz/news.php Když jsem chodil na katedru psychologie ukáčka v Praze na předmět Hromadné psychické jevy již zemřelého profesora Mikšíčka (doporučuji knihu Mikšíček-Hromadné psychické jevy) , dělal jsem seminární práci na dvě tyto ostravské fanouškovské skupiny se svéráznou hierarchii. Například funkce „heavy drinker“, který se opil ještě před vstupem na stadion, takže ho obvykle nevpustili dovnitř, nebo hlavní rváč, který stojí v první řadě bitky. Perou se i děvčata. Jestli Baník letos opět sestoupí, myslím, že si policejní složky a obyvatelé českých měst oddechnou. ()
Velmi dobre zpracovany dokument bez jakekoliv upjatosti o jednom z nejlepsich klubu nasi fotbalove historie. Zakladni historicke fakta, vypovedi rady byvalych fotbalistu, treneru... O Baniku by se samozrejme dalo mluvit mnohem dele nez 52 minut, takovy pekny dokument by si ale zaslouzila rada jinych tymu z ligy. Jako celozivotni fanousek Ostravy se subjektivne priklonim k te pate hvezdicce. Idioty, co na filmovem webu davaji tomuto dokumentu odpad jen proto, ze nesnasi neco o cem film pojednava jsou chudaci, ja bych se s chuti mrknul na Spartu a hodnotil bych obsah, ale na druhou stranu, "kde nic neni, nic neroste". ()
Galerie (22)
Photo © Česká televize / Rostislav Šimek
Reklama