Scénář:
Alena ČinčerováHrají:
František Kinský (průvodce), Zdeněk Sternberg, Karel Schwarzenberg, Miroslav Etzler (vypravěč)Série(3) / Epizody(26)
Obsahy(2)
Se vznikem samostatného Československa byly oficiální šlechtické tituly zrušeny. Přesto aristokraté žijí stále mezi námi. Historie jejich rodů je významnou součástí dějin naší země a jejich majetky patří do pokladnice českého kulturního dědictví. S průvodcem, hrabětem Františkem Kinským, diváci nahlédnou za brány památečných sídel. František Kinský bude představovat jednotlivé aristokraty, bude klást otázky, rozplétat příbuzenské vazby, naslouchat neskutečným životním příběhům, vyprávění o historii dávné i nedávné, ale také o současnosti, která je téměř neznámá. Důraz bude kladen zejména na nejmladší generaci. Mnozí z této generace totiž vyrostli v exilu, často ani moc netušili, jak rozmanitá je historie země jejich předků. Po sametové revoluci přijeli sem, obyčejně i s rodiči, převzali rodinné dědictví a dnes ho spravují. Ale jak se vyrovnávají s českým prostředím? Jak těžké je dostát rodinnému krédu dnes, tedy v době, kdy čest není zrovna na špici společenského zájmu? (Česká televize)
(více)Recenze (39)
3,5* Občas mě rušila doprovodná hudba. M. Etzler čte doprovodný komentář dobře, ale se zbytkem dokumentu působí někdy nesourodě. Naopak František Kinský je jako průvodce velice příjemný. V každém případě jde o zajímavý dokument, i když režijně by asi mohl být zvládnutý lépe. Dojem chaotičnosti je místy poměrně neodbytný. ()
Díly: 1. Kolowratové, 2. Czerninové, 3. Schwarzenbergové, 4. Sternbergové, 5. Lobkowiczové, 6. Nostitzové, 7. Colloredové, 8. Kinští. Rozhodně zajímavý nápad, jen to zpracování mi přijde tak obyčejné a klasické. Ale i tak je mi potěšením se něco dozvědět o našich hrabatech, baronech či aristokratech obecně. Hudební režie: Alena Činčerová ()
Rod Kolowratů. Dokument na mne působil tak trochu zmateně. I nadále se ztrácím v tomto rozvětveném rodu, přehled o jejich příbuzenských vztazích jsem rozhodně nezískala. Ale to asi ani nebylo cílem tohoto dokumentu. Byl zaměřen na ty nejmladší výhonky rodu, na ty, kteří se vrátili do Čech, aby tu žili, spravovali majetek, který jim byl alespoň zčásti vrácen a naplňovali tak rodové heslo: Věrně a stále. ()
Průvodce František Kinský, hudební doprovod Vivaldi. Díly: 1. Kolowratové - rodové heslo: Věrně a stále. Krev je modrá když vypiješ dva litry modrého portugala:) 2. Czerninové - rodové heslo: Ukaž nám své cesty, ó Pane,dovezli kávu, Dymokury, Chudenice 3. Schwarzenbergové - rodové heslo: Nil nisi rectum, nic než právo Karel a jeho osobitý humor - Někdy používáme lékařský překlad Nic než prdel :) 4. Sternbergové - rodové heslo: Nikdy nezapadá = znak hvězda, Český Šternberk, Konopiště, Trojský zámek. 5. Lobkowiczové - rodové heslo: Popel jsem a popel budu. Mělník, Hasištejn. 6. Nostitzové - rodové heslo: neexistovalo. Planá U Mariánských lázní - poničeno, úspěšné divadlo. 7. Colloredové - heslo rodu: Zde se zrodila ctnost , Dobříš, Opočno 8. Kinští - rodové heslo Bůh, čest, vlast. ()
Je zde příjemný smysl pro humor a šlechtici vystupují zcela civilně a zábavně. Diváci asi mají vůči šlechtě stále trochu despekt. Všichni ale mluví spisovnou čistou češtinou. Také mají rádi vlastní disciplínu. Sálá z nich noblesa i když vystupují v teplákách. Historie jejich rodů do hloubky staletí budí úctu. Poučil jsem se dějepisně a kulturně (pozvánky na koncerty, výstavy aj.).K tomu fajn zákulisní rodinné historky počínaje pátráním po řeznictví, kde předek našel matku svých nejprve nemanželských potomků pro „oživení krve“, a konče rolí krásných nohou Marlene Dietrichové. ()
Galerie (175)
Photo © Česká televize / David Ployhar
Zajímavosti (6)
- V dokumentu zazní „Sala terrena“. Sala terrena, nazývaná rovněž sala terrana nebo zahradní sál, je otevřená architektonická stavba charakteristická pro barokní palácové a zámecké zahrady. Sala terrena je sál situovaný v přízemním podlaží, většinou v hlavní ose zámku nebo paláce, případně tvoří samostatnou stavbu. (sator)
- V úvodu každého dílu zazní skladba „Kanon und Gigue in D-Dur für drei Violinen und Basso Continuo“ od Johanna Pachelbela. V podkresu závěrečných titulků zní v každém díle skladba „Koncert pro mandolínu C dur, RV 425“ od skladatele Antonia Vivaldiho. (sator)
- „Doby někdejšího pána domu Karla z Lichtensteina připomínají tyto hlavičky,“ říká průvodce pořadu František Kinský, před Lichtenštejnským palácem na Malostranském náměstí. Pravda je trochu někde jinde. 27 skulptur Karla Nepraše na Malostranském náměstí symbolizuje sedmadvacet českých pánů, o jejichž popravě bylo rozhodnuto v Lichtenšteinském paláci, tedy v budově, před kterou jsou umístěny. (sator)
Reklama