Epizoda 5 (E05)

Nepředpokládám, že režisér má o Kolečko víc, tudíž jde o záměrný a plíživý závan předlistopadového televizního vymývání mozků, zjevně cílený na generaci, která tu dobu nezažila a podobné metody proto není schopna rozpoznat. Už to není ani zábavné... ani vtipné... dokonce už to není ani směšné. Je to už jenom trapné. Včetně té zpovykané klaky tady, nepochopitelně nadhodnocující toto (pře)výchovné "dílo" až na 90% (!) Ledaže... ledaže by se tady objevily FAKE profily, což by mě v tomto případě zas tak moc nepřekvapilo, (04.02.2019)

Tato epizoda mi naopak přišla lepší, než dvě předchozí, možná i kvůli menší míře někdy zbytečného násilí a také menší míře podbízivosti. I hudební doprovod mi přišel adekvátnější. Ale obecně vzato (i když to se může ještě ukázat, přece jen mě čekají ještě tři epizody) mi ten humor prostě není blízký. (17.02.2019)

Zdá se, že opravdu MOST! může být mostem i pro část zatvrzelců k přijetí různosti, které je neohrožují. Mají to Prušinovským a Kolečkem geniálně zabaleno do smršti hlášek, které nejsou vycucané z prstu. A někdy i velkých pravd: "Kuře má dvě stehna, a tohle čtyři"! ;-) ... + mě potěšila drobnost: vydolovávání knedlíků z té hrubě namražené lednice (dobový zvyk za totáče). PS "Bych měl se sebou něco dělat - aspoň koupit ty hole." (tak to je mi povědomý:-). ...PS: Zdeněk Godla zvládl TV rozhovory s Martinem Veselovským a především sebestředným Janem Krausem ohromně lidsky a bravurně. Je prostě Osobnost. (04.02.2019)

Romanticky nesmělá pusa je pořád romantická pusa, i když se netrefí přesně na rty. Tohle fakt nehodnotíme, když je to romanticky vcelovaná pusa. Naopak, tohle může být plus. A ještě s braním za bradičku, což už se dnes nedělá. Což už se zapomnělo, není to trendy - nechápu proč, je to sexy a milé gesto. Kytka v tu chvíli už je jen navíc. I když taky trochu potěší. A, ty v..e, ta písnička a ten hlas! (07.02.2019)

Majitel Severky Eda je na tom zle. Svěřuje se, že miluje Dášu. Navíc mu do knajpy přijdou Romové. Všechno je špatně a kampaň Snědá tíseň sílí. Luďa je ve všem až po uši („Já jsem se včera ožral s cikánama a jsem tak v kurzu, že mi říkají Klekí-petra!“). Jít v českých končinách takhle scenáristicky na dřeň si zaslouží velké uznání. Zdravě kousaví tvůrci i na malém prostoru vykreslují své postavy, nejsou tam pro nic za nic, mají své místo na slunci. Hofmann sice zosobňuje příkladného životního ztroskotance, ovšem autoři neškatulkují, nepoučují, nepodsouvají, nechávají na divácích, aby si vzali to své. Sociální stránku nezdůrazňují, prostě ji předkládají se vším všudy. (27.03.2019)