Svět pod hlavou

Anděl Páně nám podruhé sestoupil z nebes, tentokráte nikoliv v roli anděla Petronela, ale jako socialistický poručík VB. Ivan Trojan, to je takový náš Al-Pacino. Kdyby mu řekli aby zahrál fleky na mlokovi, věřím, že by je zahrál a naprosto přesvědčivě. Ačkoliv film je o současném policistovi Filipu Marvanovi (Neužil), který je hlavním hrdinou, Trojan strhává veškerou pozornost na sebe a to zcela odzbrojujícím způsobem. Jeho příslušník se totiž chová přesně ve stylu konce osmdesátek a jeho arogantní jednání jakožto příslušníka nenapadnutelné vrstvy je okořeněno navíc jistou rázností, kterou si služba na severu naší socialistické republiky bezpochyby vyžaduje. Pro pár facek nejde daleko a když to schytá někdo nevinný, omlouvat se není třeba ,,to se u nás nedělá''! Co tedy hodnotím zatím s velkým nadšením je celé zpracování návratu zpět (myslím hlavně retro kulisy). Retro je teď v módě, v Německu je stesk po dobách DDR a vše z té doby jde na dračku. I nás zalila nákaza otalgie a tak řada výrobků dnes nese na obalech odkazy na dobu, kdy nám jejich nákup či konzumace nepřipadala zdaleka tak exotická a retro jak dnes. Sledujeme dokument Retro o naší době a v Lidlu si můžeme koupit dnešní gulášovku při speciální akci v retro (rozuměj původním hnusném) obalu. Fajšmekři do košíku přihodí vodu po holení Pitralon a samozřejmě žihlavový šampón. S filmy je to podobné. U tohohle budete mít opravdický pocit, že tam jste. Že jste zpátky. Neměnil bych, ale jako výlet do minulosti prostřednictvím koma policisty Marvana, proč ne! Celkem se těším na pokračování, rozhodně lepší než Trpaslík s nímž si bude seriál konkurovat. Co mně dostalo? Sledovačka!!! --- Doplňuji, díl od dílu lepší. Pokud stojí na nějaký seroš čekat a pravidelně jej sledovat, tak je to právě tenhle. V té záplavě krimi serošů, které se liší jen lokacemi a hlavním hrdinou je tohle něco z úplně jiného soudku. Pitaval is back ! Vždy jsem si cenil originality a tohle je po čertech originální! Snad to tvůrci nezmrvili probráním z koma - no uvidíme. :-). Zatím je to za 4 žluté plastikové stojánky na párátka! * * * (04.01.2017)

Těsně před koncem, po devátém dílu, mi dává smysl sem napsat. Totalitní past Světa pod hlavou je před sklapnutím Od prvních dílů, které místy budily rozpaky, mi seriál před očima vyzrál tak, že vyzrál i na mě. Okamžiky, kdy mi připadalo, že se příliš uměle tlačí na atmosféru nebo hledá prostor, kam umístit nezbytnou hlášku, jsou zapomenuty, respektive je to tak, že i atmosféru se podařilo vybudovat, konstituční prvky si s divákem dohodnout, vpravit mu rozmezí normality, v níž se pohybujeme, a nechat ho přivyknout. Estetika je akceptovaná. Logika je však nevývratná od samého počátku, sbírá se a zhodnocuje všechno založené a vývoj spěje samospádem ke smrtícímu úderu. Příběh, jak je vyprávěn, vás konečně polapí a zprostředkovaně na sobě i vy zažijete totalitní moc. Předposledním dílem se základní teze, na níž Svět pod hlavou stojí, rozvinula do své nejhrůznější možné logické podoby a maximálně využila svůj ochromující potenciál a vliv, aby dala divákovi úplně pocítit, jak vypadá a co je totalita. Nikoli pouze totalita jako společenské zřízení, to by ještě totalita nebyla, ale totalita, která si systémově učiní absolutní nárok na vaše myšlení sebe sama, vašeho světa a vašeho sebeurčení. Ze seriálu se tím konečně stalo - alespoň právě pro teď - špičkově sklapnuté, důsledně zrežírované dílo-past, které dovede zastavit srdce a rozběhnout mozek, ale také naopak. Nečekala jsem to a jsem upřímně nadšená. Chystali to pomalu a skoro nenápadně, ale mají mě přesně tam a přesně tehdy, kde a kdy mě chtěli těsně před koncem příběhu mít, přiznávám to, jsem jejich divák, vodí si mě - dovedu si teď představit i to, že postkomunistická budoucnost a naše přítomnost je jen fixní idea agenta Filipa Marvana, stejně jako všechny ostatní alternativně zlé konce, které se najednou děsivě a zcela racionálně nabízejí. Dovedu si představit i ty dobré, z nichž stejně nebude možné setřít pel nostalgie a nános prožité bolesti, takže přinejmenším nic laciného či plytkého tu nehrozí. Nemůžu se dočkat závěru a rozuzlení a jen si držím palce, aby bylo stejně překvapivé jako uspokojující. Šance je teď obrovská. *** Zvláštní poznámkou oceňuji, jak se jim podařilo, aby se v jednotlivých dílech vedle Případů majora Zemana odrazil a v novém světle zreflektoval a připomněl i žánr české normalizační televizní kriminálky, sám o sobě děsivý kombinací moralizační tendenčnosti a záměrně vyvolávané hrůzy z existenciální nahoty a civilnosti brutální smrti a vraždění zbavených patosu i jakéhokoli vyššího smyslu (Smrt stopařek, Na kolejích čeká vrah, Vrah skrývá tvář atd.), ať už v dílech o uprchlém bláznovi, který se mstí systému, v případu Orchideje na smetišti nebo paní Martičky, až po vraždu kolegy a pokusy o útěk přes hranice. *~ (02.03.2017)

Po určitém časovém odstupu můžu říci, že Svět pod hlavou je jeden z nejlepších novodobých českých seriálů, které se kdy na tv obrazovkách objevily. I když se to rozjíždí trochu ve stylu WTF, a některé díly trochu skřípou, dokázal mě tento seriál přikovat každé zimní pondělí k televizi, což se už dlouho nestalo. Komplexní postavy, skvělý suchar Neužil, vynikající (jako vždy) Trojan a luxusní záporná svině Budař. A pak samozřejmě Jana Kratochvílová a V stínu kapradiny, což je vlastně song, který mě již před vánocemi zaujal v traileru a já tomu dal šanci. Nejdříve ústřednímu dílu, a pak dalšímu a dalšímu... 88% P.S.: Ne bombu ne... pane Regane (30.05.2017)

Je mi celkem jedno, že v tomto případě není seriál původní, protože tohle se ČT prostě povedlo a to takřka ve všech ohledech. Předně se vydařila dobová atmosféra, ze které čišela ta bezútěšnost 80.let. Zadařilo se i s postavami, ačkoliv hlavní hrdina mi ze začátku trošku lezl na nervy a nedařilo se mi uchopit Neužilovo sporé herectví. Ale to si časem sedlo. Naopak vedlejší postavy se vydařily bez výjímek a Trojan s Budařem vyloženě excelovali. A bavily i vtipné vložky, které odkazovaly na absurditu minulého režimu a konkrétně Slávkova analýza padajícího těla či akce kachličky patří k nezapomenutelným scénám. Líbilo se mi i to, jak seriál gradoval, ale to byla zároveň i předehra k největšímu mínusu, protože velká natěšenost znamená i velké očekávání a proto mě závěrečné rozuzlení trochu zklamalo. Nicméně pokud bude ČT podobně pokračovat v implantování zahraničních seriálů do našich podmínek, budu ty koncesionářské poplatky milerád platit. 80% (08.03.2017)

TV/// Obsazení 10/10 Děj 10/10 Hudba 9/10 Prostředí 10/10/// PLUS: námět ze seriálu Polda z Marsu, který je až neuvěřitelně kvalitně zpracovaný a převedený do doby hluboké normalizace, velice příjemný herecký projev ze stran Ivana Trojana a Václava Neužila, subjektivně asi nejlepší co jsem viděl, ale i ostatní herci ze sebe dostali maximum, zvolené prostředí a dobová hudba dotváří atmosféru, který každým dílem houstne a spěje do neočekávaného finále MÍNUS: pořádně návykové, přesto bohužel s daným počtem epizod. /// Shrnutí: Pro mě nejlepší český seriál za poslední roky. Není na něm ani ň poznat, že to je z televizní produkce: myšleno po stránce celkového zpracování, vyrovná se kvalitou zahraniční produkci. Během prvního shlédnutí jsem nenašel nic co by mi nesedělo do makrosvěta tohoto seriálu, žádné dialogové, scenáristické nebo herecké zaváhání. Pořád to jede na sto procent. Možná někomu nesednou snové scény (halucinace) hlavní postavy. Některé díly nerozvíjí děj tolik jak bych od nich očekával, jsou spíš soběstačné jako detektivka. Po celou dobu se informace dávkují po malých dávkách a málokdo asi odhadne jaký bude závěr. Určitě jsem neočekával stejný závěr jako měla americká verze, i proto se s českým závěrem mohu dobře ztotožnit. A teď mě omluvte, jdu zjistit jak napravit současnost. /// Celkem 98%/// (12.03.2017)