Svět pod hlavou

Tento seriál jsem si náležitě užil. Start série byl takový, že příště uvidíme, jestli u toho vydržíme. V dalším dílu se začíná vytvářet nadhled nad socialistickou kriminálkou s lehkým humorem. Potom přijde festival politické písně, který musel potěšit nejen pamětníky a ten jsem musel samostatně okomentovat. S každým dalším dílem roste kvalita i závislost. K humoru se pomalu přidávají pravé kriminální případy a atmosféra se zatemňuje. Přitom je do děje zamontováno spousta drobných pravděpodobných situací té doby. Dalo by se říct, že je to takové filmové muzeum totality. V závěrečných dvou epizodách už jde opravdu o život a nestačí jen kriminálka, ale dělá o tom i StB. Před posledním dílem jsem měl trochu obavy, aby závěr nevyšuměl do hloupého ztracena, jako tomu bylo už u několika seriálů, kde tvůrci na závěr nevěděli, kudy kam. V tomto případě slušné. Oproti zahraničním verzím (které jsem neviděl), jsme určitě měli velikánskou výhodu v tom, že návrat do minulosti mohl být do rozvinutého československého socialismu, což by zápaďáci nedali, ani kdyby chtěli. Herecké obsazení skvělé. Když vyzdvihnu jen tři, tak: Neužilovo herectví-neherectví, do kterého se divák musel postupně vpravit. Dále skvělý Trojan, nejprve dobový kriminalista a pod vlivem „vetřelce“ i správný borec. A nesmí se zapomenout na ohebného Budaře coby krimi-estébáka Klementa. (09.03.2017)

Nemám ve zvyku hodnotit seriál, dokud nevidím celý nebo alespoň převážnou část. Tentokrát udělám výjimku a vychválím tuto epizodu, která ani nebyla tolik kriminálkou, jako spíš parádním retrem na vyhraněné téma s humornou nadsázkou. Ač to tak vypadalo, nevraždilo se zde a ani to nebyl záměr. Sám jsem kdysi na jevišti zažil, jak se basák začal s kytarou svíjet po zemi, publikum jásalo a pohotový chlápek v zákulisí vytrhl prodlužku ze zásuvky. Příčina? Domácí kopie zahraničního zesilovače vyslala do kytary 220 V. To ovšem nebyl problém aparatury zde lehce zamaskované kapely Kroky Františka Janečka, kterého fantasticky předvedl Taclík. Festival polické písně, "závadová mládež", "ta druhá policie" (StB), to vše existovalo a pamětníci té doby děkují za to hudební téma. Další vychytávkou byla účast pokrokového kanadského zpěváka, kterým měl zřejmě být Dean Reed. Kriminalista Marvan v tomto díle potkává své mladé rodiče a asi si uvědomuje, že nebyli vždycky "špatní", že žili svůj současný život naplno a správně rebelsky. Jedním ze vtipných momentů bylo, když bubeník říká, že už baby ani moc neloví, že fanynky stejně jen civí na ty vpředu (kytary) a na něj do pozadí nevidí, ale je jich tolik, že pak na něj vždycky nějaká odpadlá zbyde. A později, potom když kytarista pošle fanynku do hajzlu, je možno v záběru na taneční parket letmo zahlédnout, jak s ní bubeník tančí. Třešničkou na dortu je hudba k závěrečným titulkům: Čajovna od Radima Hladíka a Blue Effect. (18.01.2017)