Svět pod hlavou

Takže vážení, nakupte okurčičky, večer bude sledovačka Back to the future! Návrat do budoucnosti ve stejně komediálním duchu jako tehdy, v roce mého narození. Téma omšelé jako zvonáče, ale s tak sympatickými herci a bravurně zvládnutou chemií mezi nimi, že jsem nijak výrazně netrpěl při sledování (řekněme že reálie doby opravdu nedokážu posoudit, jsem o tři roky mladší než filmový Filip). Václav Neužil neurazil, ale ani nijak nepotěšil, pak tu ale byl skvostně tragikomický Kopta, neodolatelní hajzlíci typu Budař a Hanuš (radost podívat), parádně odporný psychiatr Malý (toho chlapa taky žeru), ležérní blázen nejtvrdšího flegmatického jádra Pospíchal, velmi sympatická sestřička Judit, vyrovnávající tu šeď bělobou orchideje na smetišti, případně standardně hláškující Trojan, aspirující na svatozář reakčních živlů z Vatikánu. K tomu závadová mládež s vlasy mastnějšími než omega 3 a rozbité obkladačky ze západního diverzantského prostředí. Tohle si lze vychutnat i za střízliva. Ano, spoustu věcí bylo nedotažených, resp. nevěrohodných, ale nebudu hnidopišsky kazit tomuto seriálu kádrový posudek, ne? Pár hlášek mi v paměti určitě zůstane: "Maj neprůstřelný alibi." "Však ty už to, Klémo, nějak prostřelíš." Pro mě osobně jeden z nejsympatičtějších seriálků porevolučních dob o dobách předrevolučních. (28.10.2018)

Smutná Dagmar je smutná. Čekala jsem, jak se autoři vypořádají s příběhem o ze zásady pasivním hrdinovi - nemůže nic dělat, protože je vyroben z mlhy. Bohužel se s tím nijak nevypořádali. Kromě povinných psycho scén a rutinního připomínání výchozí situace se propojení mezi minulostí a současností příliš netematizuje a tak nemám dojem, že by ten časový rámec byl vůbec potřeba. Hrdina si neprošel žádným očistcem, celou dobu dělá pochybná rozhodnutí a na konci není ani moudřejší, ani dospělejší. Alespoň z mého úhlu pohledu. A smutná jsem proto, že díly Smrt špiona a Rodinná záležitost mi přišly povedené. Žel, v kontextu velkého plánu nebo spíš absence velkého plánu zaniknou nad rozčílením z mdlého a nepropojeného vyústění. Přijde mi, že bylo mnoho prostředků vyčerpáno na to, aby to vypadalo přesně jako osmdesátá léta, a příliš málo na plán, o čem to má vlastně být. (07.03.2017)

Stranger in a Strange Land. Omlouvám se za tu angličtinu, ale pro klasifikaci komatózního výletu Filipa Marvana nemá čeština tak výstižné označení.. Někdy nemotorný a někdy zase skvělý tanec mezi žánry (existenciální mysteriózní drama, krimi, komedie, groteska), který častokrát výmluvně ukázal na skutečnost, že směšnost a hrůza jsou sestry. Z role užívajících si herců nutno vyzdvihnout Trojana (jeho detox jater prostřednictvím buzerací Metuzalémů z vrátnic byl famozní), stranické linie se držícího soudruha majora Koptu a především Budaře, z jehož Klementa, oscilujícího mezi legrační figurkou a chladnokrevným zmrdem, šel moskevský mráz. Závěr mohl všechno lehce zhatit, ale jemnocit pana Gilmoura93 nakonec příliš netrpěl a třeba způsob nabytí vědomí (prostřihání se z bezútěšné normalizační klece) jej dokonce nadchl. V poslední době spolu s Labyrintem jediný seriál z dílny České televize, u kterého jsem byl na každý nový díl stejně natěšený jak Špalkovi kluci na sledovačku.. (07.03.2017)

Je mi úplně jedno, že to není původní český seriál, protože to je především skvělý seriál, jehož každý díl mě velice bavil a přímo natěšil na ten další. Svět pod hlavou je výborně napsán, zahrán i natočen, od prvního dílu je to navíc všemi mastmi mazané (což bohužel řadě nepřemýšlejících diváků nedošlo, a tak si prostě zanadávali a dál se nedívali), nikdy nechtěně směšné a častokrát velmi napínavé. Drama se tu přirozeně mísí s humorem, kriminálka s tajemnem... Na rozdíl od jiných seriálů jsem ani jednou neměl pocit, že se právě něco děje jen proto, aby se zkrátka natáhl čas a aby se díky tomu natočila další epizoda. Nic nebylo navíc. A závěr byl tak skvělý, že bych si Svět pod hlavou nejraději hned pustil znovu. (06.03.2017)

Kdybych to srovnával s originálem (Life on Mars), vyšel by z toho Svět pod hlavou... no asi takhle- srovnávat britskou verzi s českou je jako srovnávat Audi Quattro (kterým se vozí Angláni) se Škodou Garde (ve které jezdí naši). Nebo jako srovnávat Bowieho s Uriel. Chápeme se, ne? Ale! Ale když se na srovnávání vykašlu, vyjde mi z toho, že se s tím soudruzi z ČT vypořádali víc než se ctí. Vyloženě kvituju, že se nesnažili kopírovat originál scénu od scény, ale naopak si to, v rámci možností, natočili po svém. Dobová atmosféra v pořádku, Václav Neužil se stává čím dál tím zajímavějším, Trojan klasicky výborný a Budař... jo, Budař si toho svýho dementa, teda Klementa vyloženě užíval. (31.03.2018)