Hlasy ze záhrobí

Mohli jsme vidět život boháčů a přepych ve kterém si žijí. A jak se říká: mít málo peněz je zlé, mít hodně peněz ještě horší. Tento film se řadí mezi další podobné s tímto tématem, kdy někdo kvůli penězům někoho zavraždí a duch zemřelého chce spravedlnost. Nic nového nám film nenabídl. Ovšem bylo ve filmu i dost dobrých scén, to musím pochválit. Pěkná pitva či zombie to jsou právě prvky, v nichž se Fulci vyžívá a ve svých filmech preferuje. I zde nám nabídl trochu nechutných zombie, ale je škoda, že jen v jedné scéně. Rozhodně jich mohl použít víc tím by film rozhodně prokrvil a oživil. Nejkrásnější scéna byla v postupném rozkladu těla v hrobce. Tohle bych asi hodnotil jako nejlepší z celého filmu. (26.04.2010)

Skôr krimi ako horor. Mladé dievča pátra po príčinách smrti otca, vykašliavajúceho v posledných chvíľach pred smrťou krv v dávkach, ktoré nezvládali riešiť ani sestričky v nemocnici, a tak mal neustále červený vankúš aj pyžamo. Nebol by to Fulci, aby príbeh neokorenil niekoľkými neodolateľne pôvabnými bizarnosťami. Spomeniem prelínanie obrazov nahých ženských prsníkov s následnými pohľadmi do vnútra hrobky. V nej prevaľujúce sa červy spracúvajú zahnívajúcu mŕtvolu. Nezabudlo sa ani na poctu: úvodnú scénu Buňuelovho Andalúzskeho psa pripomenú rozrezané volské/ľudské oči (Fulci obdobný hold majstrovi surrealizmu strihol aj v Rozparovačovi z New Yorku). Zaujímavý je i záver - aj keď sa podarí odhaliť vraha, ten ostáva nepotrestaný (ak ho nebudú mučiť výčitky svedomia) a majetný. No spokojná zostáva aj druhá strana: uvoľnený, oslobodzujúci a tým primerane hlasný rehot nad rodinnou hrobkou a súčasný pohoršený pohľad staršej návštevníčky cintorína završujú toto, pre väčšinu tunajších užívateľov slabšie, Fulciho dielo. Osobne ho považujem za ďalšiu z dlhej rady jeho svojráznych špecialít a: teším sa na ďalšiu! (14.06.2013)

Lucio Fulci (ZOMBI 2, THE BEYOND, DOM PRI CINTORÍNE) nikdy nepokladal scenár a herecké výkony za ktovieakú filmovú prioritu, napriek tomu mali jeho snímky dva veľké plusy: jedinečnú hororovú atmosféru a neuveriteľné gore. HLASY ZO ZÁHROBIA nakrútil v roku 1991, teda päť rokov pred svojou smrťou, jednalo sa o jeho predposledný film (nasledovali ešte DVERE DO TICHA) a HLASY ZO ZÁHROBIA podľa toho vyzerajú: je to nostalgické, melancholické a symbolické lúčenie s fanúšikmi a žánrom pokojnou ódou muža, ktorý po večeroch rozmýšľa nad smrťou a pije červené... samozrejme, u Fulciho to automaticky nevylučuje prítomnosť zombíkov, ktorí vás roztrhajú na kúsky (alebo ubodanie milého, pekne oblečeného, chlapčeka). Výsledkom je nudný ale džentlmenský hybrid o nepokojnom duchovi a jeho dcére. (11.10.2008)

Povedený detektivně horrorový příběh z dílny mistra žánru Lucia Fulciho navíc inspirovaná povídkou od dalšího mého oblíbence, Cliva Barkera. Sice jsem (aniž bych si četl obsah filmu) čekal nějakou další zombiárnu, ale tohle mě taky bavilo, prostě klasický Fulci. Zároveň jeden z mnoha filmů, který by se sem, do ČR, nebýt Řitky neměl šanci dostat. (21.03.2010)

Televizně se tvářící "horror" z dílny Lucia Fulciho, který je bohužel jeden z jeho neslabších vůbec. Hodnocení začnu nejprve tím negativním. Vím, že si maestro nepotrpěl na nějakém extra scénáři, ale rozhovorové perly v tomto filmu vážně stojí za to, v tom špatném slova smyslu. Na stejné úrovni byla otravná hudba, "laciná" kamera, telenovelovské snové scény a herecké výkony. A pozitivního? Snad jenom délka, protože jsem se nemusel uzývat k smrti. Fakt nuda mistře. (19.09.2009)