Život

Moc fešná kamera evokující práci s prostorem alá Lubezki a příjemné tempo, které ale ruku v ruce s matným vyprofilováním postav a nevýrazným zjevem vesmírné potvory dělá ze Života řemeslně povedený výplod béčkové sci-fi fantazie. Napětí tu je, ale v porovnání s klaustrofobickým Scottovým Vetřelcem je to prostě miniaturní odvar hodný zapomnění... (08.12.2017)

Potkají se ve vesmíru dva Američani, dva Britové, Ruska a Japonec a hádají se, koho první sežere Calvin.. Tak by mohl začínat Espinosův vtip, v němž je nepříliš bystrý štáb na ISS konfrontován s marťanským křížencem rosolovitého Gremlina a vysokoškolsky vzdělané chobotnice. Kromě toho, že načas ukojí divácký hlad po anhilaci lidského plémě vesmírným monstrem, disponuje tato anekdota takřka černohumornou pointou, ale to nic nemění na tom, že z ní celkově čiší otřepanost. Nechat si do finále dva nejschopnější herce sice nebyl špatný nápad, ale proložit nefunkční akční závěr jejich meditováním o blížícím se konci tu žánrovou nevyhraněnost ještě více umocnilo. Netřeba připomínat, že kdyby si posádka založila občanské sdružení s názvem „Komise pro Legalizaci Integrace Teroristických Organismů a jejich RehabilitacI ve Společnosti“ (i s ohledem na zkratku by předsedkyní byla Rebecca Ferguson) a počkala by, ač to zavání extrémem, na zásilku tematických nálepek, byla by Země nyní v bezpečí.. (29.03.2017)

Wau to byla zase vocasárna... Naštěstí jsem za to nemusel platit, ale tak ok co k tomu psát je to béčkový sci-fi v áčkovým hávu a brutální vykrádačka všeho možnýho, ale to se už podle obsahu dalo čekat. Z hrdinů mě nebavil nikdo jsou to typicky blbý příslušníci lidský rasy a tak jsem místo nich fandil životu, aby jim přinesl smrt, protože nic jinýho si nezasloužili. Jsou tu dvě věci co to zvedají do průměru a to pěkně udělaná příšerka ta se fakt povedla a ten vtipnej konec. Sice jsem tušil, že to tak dopadne, ale pobavil mě to zas jo.50% (22.03.2017)

Joaha! Takže pokud se v áčkovým režisérem áčkově natočeném filmu osazeném áčkovými herci přes hodinu unyle nerozebírají s vyšinutou plechovou hubou při cestě na Jupiter nejpalčivější filozoficko metafyzická dilemata tlučhubovského kokotizmu jako například „Kolik stojí deset hrušek, když jedna stojí v širém poli“, prohlásí jej zdejší Klubík patologicky hloubavých umaštěných paniců s patentem na kategorizaci filmů automaticky za béčko a unisono mu okázale kurví rejtynk. A samosebou vše, v čem se objeví frustrovaný kosmonaut v raketce, je jen vykrádačkou Vesmírné prudy 2001 nebo Vetřelce. Ale já vám poradím, hošššy. Začněte tím, že si koupíte šampón proti lupům, deodorant, hadry z jiného obchodu než Maminčin hipster a pečlivě si vymačkáte všechny jebáky na obličeji a krku. Poté konečně ve třiceti opusťte svůj zatuchlý pokojíček s Mekbukvicí, plakátky kapitána Homokokota, Super a Spájdrgeje, stylově prokládanými wykydpedicky vyčerpávajícími výbory z díla Kierkegaarda a Schopenhauera, a společensky se uplatněte v některém z mnohých skvělých zaměstnání, adekvátních vašemu dokokotorátu z FFUK. Třeba u Mekdonalda, v Tesku nebo jako prodejce multilevlu. Garantuji vám, že po takovéto odvážné resocializaci si záhy i najdete kluka, zašukáte, uvolníte přetlaky, okolí vás začne znatelně méně považovat za škaredého nesnesitelného egoistického pičuse a poznáte, že Život nemusí být jen nabubřelé honění nevyvinutých šulínků, ale i čiré odreagování a zábava. Skvělá náplast na posledního přežvaněného Vetřelce! Žádné ubíjející androidí kreacionistické filipiky, žádné unylé hodinové cestování na planetu Smrtící nuda, jen pěkně od startu odsejpající a krásně udělaný souboj porážkové posádky s vychcaným, agresivním a nekompromisně lidožravým ufonským humusákem. (04.06.2017)

Původní Vetřelec Ridleyho Scotta už dávno funguje jako franšíza a Daniel Espinosa jen provozuje činnost v souladu s koncepcí Vetřeleckého franšízingu...na můj vkus to ale dělá až příliš okatě béčkově... V závěru je zaděláno na druhé pokračování a to by (díky lokalitě) mohly být o dost zajímavější a zábavnější...kdyby už ho nerežíroval Espinosa...Život je totiž stejně bezkrevný jako Espinosovo předešlé Dítě číslo 44 - jeho filmy mají zjevně velké ambice, producenti zajistí skvělé herecké obsazení, slušný rozpočet...ovšem výsledek je nemastný neslaný...Espinosa to v sobě prostě nemá... (04.06.2017)