Život

Život je kombinací Vetřelce a Gravitace? Rozhodně. Z prvního si bere základní koncept vetřelce ve vesmíru, ale nevyužívá jeho hororové prvky formou klaustrofobie a paranoie ze stínů. Z druhého si bere vesmír a například velice dlouhou první scénu bez střihu. Obě tyto části mají své kouzlo, svoje silné okamžiky, ale Daniel Espinosa je nedokázal spojit do jednoho filmu bez ztráty kytičky. K té došlo především v kolísavém tempu a skocích do filozofování o smyslu života (našeho? jejich? toho, co se znovu objevil?). Jako by se tvůrci celkově zapomněli rozhodnout, zda půjde o krvavý horor, paranoiu v kosmu, kde váš nikdo neslyší nebo mrazivé vesmírné drama. Hvězdné obsazení je až na výjimky (Jake a Rebecca) skoro zbytečné. O třetí hvězdičce rozhodl až závěr, který mi připomíná brakové scifi z staré školy a dnes působí velice příjemně! (23.03.2017)

Espinosa miluje Armageddon ale neviděl Gravitaci, a já sem mu tohle nahánění hladovýho marsovskýho Flubbera po ISS úplně nebaštil. A jak by taky jo, když se lovcema stává banda vymaštěnejch vědců, kteří neviděli vesmírnej program NASA ani z vlaku?! Tři hvězdy nechávám za finální song, ctící Willisovu partu vrtařů. (10.04.2017)

Trapny. Prej inspirace Vetrelcem. Kdyby to bylo aspon zabavny, krvavy becko, ale film si hraje na vazne mineni sci-fi a selhava snad ve vsech ohledech. Herci se sice snazej, ale vlastne nemaj moc co hrat a popravde receno, jejich postavy vypadaj vsechny dost mimo uz na zacatku a ani o jedny se neda rict, ze by byla nejak sympaticka nebo zapamatovani hodna, takze jakmile zacnou chcipat, cloveku je to tak nejak ukradeny. Co se tyce triku, je videt lehce nizsi rozpocet, ale vzhledem k tomu, ze (asi) nejsme v nejaky daleky budoucnosti a neni teda duvod sem cpat buhvijaky technicky vychytavky, tak to vypada jeste solidne, tohle je asi jedinej aspekt filmu, kterej skutecne trochu Vetrelce pripomina, nektery kulisy jsou fakt hodne podobny. Kamenem urazu je scenar a hlavne strih. Jednak je to desne predvidatelny, zaroven tu vlastne prakticky ani zadnej scenar nejspis nebyl, kvuli tomu, aby herci prohodili par vet a nechali se zmasakrovat divne vypadajicim chobotnico-soplem bych fakt nenajimal dva scenaristy. No a nejvetsi tragedie filmu - strih. To je cely tak divne/debilne sestrihany, nektery sceny na sebe nenavazujou, obcas to je az nelogicky, misty to vypada, jak kdyz sledujem sestrih z aspon trihodinovyho filmu nebo pilot nejakyho serialu. No a tezce trapnej a predvidatelnej konec tomu nasadil korunu. Rikam si, ze zase na 2* to az tak hrozny nebylo, ale ty 3* fakt jen s tezce odrenejma usima. (19.01.2018)

Potkají se ve vesmíru dva Američani, dva Britové, Ruska a Japonec a hádají se, koho první sežere Calvin.. Tak by mohl začínat Espinosův vtip, v němž je nepříliš bystrý štáb na ISS konfrontován s marťanským křížencem rosolovitého Gremlina a vysokoškolsky vzdělané chobotnice. Kromě toho, že načas ukojí divácký hlad po anhilaci lidského plémě vesmírným monstrem, disponuje tato anekdota takřka černohumornou pointou, ale to nic nemění na tom, že z ní celkově čiší otřepanost. Nechat si do finále dva nejschopnější herce sice nebyl špatný nápad, ale proložit nefunkční akční závěr jejich meditováním o blížícím se konci tu žánrovou nevyhraněnost ještě více umocnilo. Netřeba připomínat, že kdyby si posádka založila občanské sdružení s názvem „Komise pro Legalizaci Integrace Teroristických Organismů a jejich RehabilitacI ve Společnosti“ (i s ohledem na zkratku by předsedkyní byla Rebecca Ferguson) a počkala by, ač to zavání extrémem, na zásilku tematických nálepek, byla by Země nyní v bezpečí.. (29.03.2017)

Životu chybí... život. Sice má velmi pěknou tekutou první scénu a velmi ambiciózní výtvarnou stránku, dokonce prý ten macarát, co zmutuje v chobotnici z druhého patra, odpodívá vědeckému poznání. Vědeckému poznání ale rozhodně neodpovídá rytmus filmu, který se rozjíždí jako začátečník v autoškole. Střídání úmorných a toporných dialogů a akčních scén opravdu nepokládám za rytmus, kterému se u podobného thrilleru chci oddávat, Obzvlášť, když motivace k akci je každou minutou vycucanější z prstu. Ta béčkovost by nevadila. Kdyby nebyla překrytá zbytečným nátěrem pokusů o hloubavé áčko a kdyby Espinosa nerežíroval s pravítkem v zadku, mohla to být aspoň taková legranda jako v prvních scénách. (22.03.2017)