Zelená kobra

viac ako moralizujúci dobrodružný príbeh to treba brať ako autentický dokument o koloniálnej dobe v čase zrušenia otroctva, o pôvodnej africkej kultúre a najmä o jednej osamelej, stratenej duši blúdiacej na oboch brehoch južného Atlantiku, hľadajúc zmysel vlastnej existencie, ktorú v absolútne cudzom svete s pre neho nepochopiteľnými pravidlami a zákonmi, nenachádza, no nemá už síl z toho nenávideného miesta ani odísť :-/ ... a zamyslenia hodný citát zo záveru: "Otroci raz predajú svojich pánov, a nechajú si narásť krídla" (28.11.2010)

Slovami lachima, na LFŠ 2006 bol film uvedený s príšerným českým dabingom, ktorý mu ubral pravdepodobne dosť na jeho pôsobivosti. Aha! Tak preto tie blbé dialógy a zábavné hlášky, ktoré rozosmievali celé osadenstvo kina... V originále som to nevidel a asi ani neuvidím, no ani pri všetkej snahe si to proste nedokážem predstaviť ako vážnu dobrodružnú drámu o otroctve a otrokoch, obsahujúcu nejaké myšlienky, ktoré by ma mali osloviť. Hodnotenie na IMDb a celková obľúbenosť a uznávanosť Herzogovej tvorby napovedajú, že sme filmu možno ukrivdili, ale bavili sme sa skvelo. Treba však uznať, že Kinski je tak charizmatický, že charizmatickejší je už snáď len černoch so spaľujúcim Isherwoodovským pohľadom, ktorý pravidelne upieral do kamery. Stále to mám živo pred očami... (05.08.2006)

70% COBRA VERDE není jen životopisným filmem Manoela de Silvy, ale hlavně i dnes velmi aktuálním geopolitickým komentářem Wernera Herzoga. Osobně mám radši trochu meditatvnější a soustředěnější díla od Herzoga, ale chápu, že ve spolupráci s Klasem Kinskim to vždy nejde (Kinski je zde samozřejmě absolutně epochální, ale logicky si usurpuje nejvíc místa). Víc hudby od Popol Vuh bych uvítal. (20.12.2016)

V druhé polovině je sice Herzog až přehnaně fascinovaný přírodou a rituály domorodých kmenů, ale zase na druhou stranu mi to tolik nevadilo a hodně to všechno zachraňuje Kinski. K jeho výkonu se ale dostanu až později, je to na dýl, každopádně Zelená kobra se mi hodně líbila. Trochu jsem z toho dle zdejšího hodnocení měl obavy, ale upřímně, bát jsem se fakt nemusel. Přijde mi tady ten film podhodnocený a nedoceněný. On sice je o otroctví a životech domorodých kmenů, ale primárně je to silný psychologický příběh o muži, který ztratil úplně všechno, vnitřně se totálně zhroutil, zešílel a od té doby se snaží ve světě najít nějaký svůj účel, své místo a hlavně nějaký smysl života. Stal se z něj bandita, kterého pošlou někam do Afriky do lokace, kde není běloch zrovna vítán a on tam má sehnat otroky. On se ale rozhodne celé území ovládnout... a víc k tomu říkat nebudu, podívejte se na to sami. Nejvíc mě na tom ale fascinovalo to, že hlavní postava je skutečně promyšlená a to co, není řečeno, zahraje Kinski obličejem. Ten jeho výkon je tady obzvlášť pozoruhodný. Je dost charismatický, jako by ta role byla napsaná jen a jen pro něj, on se do ní naprosto vžil a v tom filmu je vidět, že do toho dal ÚPLNĚ všechno, ani bych se nebál říct, že do té role dal zbytky svých sil (a po zhlédnutí dokumentu Můj milovaný nepřítel by se to dalo říct skutečně doslova, ostatně si na to stačí přečíst zdejší zajímavost) - a je to na tom filmu hodně vidět. Fakt, ten jeho výkon je strhující a upřímně lituji ty, kteří Zelenou kobru viděli na Letní filmové škole v českém dabingu. Co já vím, třeba nebyl špatný (ačkoli spíš byl dle zdejších komentářů), ale rozhodně to nemohlo být ono. Vím o čem mluvím, Woyzecka jsem poprvé viděl taky v českém dabingu, který upřímně za moc nestál. Každopádně Zelená kobra mi nepřišla fascinující jen Kinského výkonem, hodně se mi líbila i kamera (za kterou k mému překvapení stojí Čech), hudba (tak Popol Vuh, jejich hudba by ze čehokoli udělala atmosférickou záležitost - jen je škoda, že tady té jejich hudby nezazní tolik, jak bych si přál, ale i těch pár skladeb se o atmosféru postaraly dokonale) a líbila se mi výprava. To všechno tvoří skutečně zvláštní a hodně silný zážitek formou i obsahem, který mi žel nepřišel tak podmanivý a "tajemný" jako třeba Herz aus Glas nebo Kde sní zelení mravenci, ale ve výsledku se mi přece jen líbil o maličko víc, než ty dva filmy. Za zhlédnutí Zelená kobra stojí určitě a pro mě se jedná o jeden z nejlepších a nejsilnějších Herzogových filmů. Slabých 5* (28.12.2020)

Exoticko-dobrodružná story Zelené kobry zapadá mezi příběhy o vášních a tragickém střetu diametrálně rozdílných kultur typu Muž, který chtěl být králem nebo Lord Jim. A jde tedy o příběh navýsost herzogovský, navíc se všemi atributy Herzogova autorského rukopisu. Když ho miluješ, není co řešit, jak se říká v jisté reklamě - a naopak. Kromě (opět vlastně herzogovsky standardního) výkonu Kinského je třeba vyzvednou kameru Viktora Růžičky - obrazová stránka Cobry verde jistě předčí i tu z Růžičkou nasnímé klasiky Tajemství hradu v Karpatech (jejíž kvality byly poněkud jinde). (27.06.2008)