Horace and Pete

Horace and Pete je jako seriál z jiné doby. Nikam nespěchá, jen pomocí různě "závažných" dialogů plyne až ke svému konci. Přesto se jedná o seriál, který mě během těch několika částí doslova pohltil. Pravda, nebyl jsem schopen ho sjet na posezení, ale to snad ani nejde, jelikož každý díl je obvykle třeba trochu rozdýchat. Snad ale právě o to víc měl člověk čas se soustředit na jednotlivé postavy. Milovat je a ze stejných příčit i nenávidět. Což je následně i zužitkováno v samotném závěru. Opravdu neskutečná záležitost. Oblíbené díly: epizoda 6, epizoda 9 (26.03.2018)

Stand-up komik, scénárista, režisér, herec a producent v jedné osobě Louis C.K. dokázal vytvořit dílo, jež bude překvapovat ještě dlouho. Horace and Pete vznikl v naprosté tichosti, na vlastní náklady a za podpory věrných fanoušků. Unikátní projekt, který by pravděpodobně žádná televize nevzala. Nekorektní, surové, cynické, na druhou stranu hřejivé u srdce a mrazivě realistické. Navíc, kde můžete pohromadě vidět Steva Buscemiho, Alana Aldu, Jessicu Lange, Laurie Metcalf a Rebecca Hall v komorní „téměř“ divadelní inscenaci? (22.01.2017)

Divadelný seriál. Herci sú usporní, ak momentálne nerozprávajú existujú iba ako pozadie. Dojem umocňuje aj prestávke v niektorých dieloch. Ide o bandu dobrých hercov, pracujúcich iba a tvárou a hlasom. Občas to však, aspoň na mňa, pôsobí nudne a strojene. Alda si svoju rolu Strýka Petea užíva, dokonca i výkon C.K. nie je postavený na trefných hláškach. Aj keď tých je dostatok vložených do dlhých a ostrých dialógov, ktoré preberajú všetko možné i nemožné. Je to iní seriál, ťažko ho s niečím porovnať. (24.01.2017)

Horace and Pete mě chytli tak, až mě při posledním díle odvezla sanitka. For real. Náladou mi to lehce připomnělo Black Books. Divadelní minimalismus v jednom baru a přilehlých ubikacích. Je to břitký, chytrý a ponuře vtipný. Jako by se člověk na konci věků mohl připadat útulně, s tou spoustou času o všem kecat v pajzlu. (16.02.2020)

Asi by se dala napsat celá knížka o tom, proč je to naprosto originální, neúprosný, odvážný, promyšlený, rafinovaný formát. Jo, když si v hlavě komentuju, na co se to právě dívám, tak je to taková pecka, že bych to vážně chtěla vidět. Jednotlivá defilující témata, bravurní herecké etudy, předvádí se tam nenápadně všechno to zlé, co vám můžou říct nebo provést druzí, ať už cizí, známí nebo příbuzní, je to rozkuchané jako na řeznickém prkně, všechno odvážně dokrvava a na šlachy obnažené, v jednoduchých kulisách, aby nic neodvádělo pozornost. **** Nejhorší na tom je, jak se tu předvádí zoufalá neatraktivita lidského života, v němž na rozdíl od sit-comů či stand-upů o životě pointy čpí, situace nikam nevedou, nic nemá řešení, všechno trvá a kurví se, lidi se neposlouchají a nedoceňují, ubližují si v jednom kuse s každým nádechem a mrknutím -- a stejná měkkost, slabota, nedotaženost, trapnost a vybledlá polohumornost a zavadlost v krutém záměru důsledně koluje v žilách celému seriálu. **** Místo jako bouřlivě pulzující a sardonicky žíravá krev tu humor protéká zaneseným a zkornatělým chorobným řečištěm jako otravné lepkavé želé. **** Je to bravurní nápad, doslova smrtící, a bohužel funguje. Takže u sledování osudů Horace a Petea a lidí kolem nich se člověk ošívá stejně jako v běžném životě, tisíckrát marně doufá a pokaždé si znovu bolestně natluče při dalším zjištění, že všechny ty postavy, které si chce oblíbit, jsou neoblíbitelné, že ho nepobaví k hlasitému úlevnému spikleneckému smíchu, že ho pokaždé podvedou, zklamou, ošklivě překvapí, zraní ho, vykašlou se na něj a nikdy nikomu nic nevynahradí... **** Je to skvělý záměr, ale je fakt těžké se na to dívat, a ani teď, když už to skončilo, v sobě nemám nic než umocněné rozpaky a bezradný pocit, že když se všichni lidi navzájem takhle ošklivě podvádějí na životě, tak si mezi nimi, ani nikdo jiný nemůže života užít do sytosti (nejsme ostrovy, naše možnosti jsou dány limitami druhých, Sartre to svým lapidárním "Peklo jsou ti druzí" vyjádřil jen o fous skeptičtěji). **** Když se lidi neobdarují sami ze sebe navzájem, tak žádná plnost nastat nemůže, a nepozná ji nikdo, byť by byl sebevíc "open&free". Tohle je seriál o tom, jak se v životě nedochází naplnění a jak na tom všichni kolem vás dennodenně pracují, ať už v tom jedete s nimi (jakože určitě), anebo ne (vás chci poznat, urgentně). Je to seriál o tom, jak strašně rozpačitě a nenávratně zle vám bude, až budete odněkud tuhle šanci na život zpětně přehlížet z pekla pozdní lítosti, které už s námi bude napořád. *** Nene, tohle nejsou žádné moje metafyzické morality, bez ohledu na to, co si myslím o životě já, o tomhle je ten seriál. Jen si ho troufněte dokoukat! *~ (20.07.2016)