Zabiják & bodyguard

Tvrdit, že Reynolds je schopný herec, je stejný nesmysl, jako kdybyste řekli, že je Salma náctiletá šereda nordického typu, ale naštěstí je tu jeden mothafucka element, který tu nevyrovnanou buddy movie drožku táhne koňskou silou. Vysvětlí mi někdo, jak to ten důchodce dělá, že je pořád ve stejné formě, jako když snídal Big Kahuna burgery?! Scény jako „Láska na první pohled za doprovodu Lionela Richieho“ (La Cucaracha Jackson při ní hází neuvěřitelné pohledy) či bitka v železářství dávají trochu zapomenout na pomalejší rozjezd, levně vypadající digiprotlak a pro zvolený styl poněkud nemístnou povahu teroru diktátora Oldmana (zabití dítěte, kamion v davu). Tím mísením nyní docela citlivých témat a ujeté nadsázky kola Hughesova povozu kapánek zaskřípala.. Apropo, kdyby to Whitney nepřeháněla s kokainem, mohl nyní čela hitparád okupovat hit „I will always hate you“.. (31.10.2017)

"Bryce s Kincaidem se nedostaví do Haagu jen, když se vzájemně zabijí." Tohle byla čirá radost. Klaďas chránící zmetky a Zmetek zabíjející zmetky, který chrání Klaďas - co může být větší zábava, než spojení těchto dvou týpků? Snad už jen uřvaná paní Kincaidová, jejíž lidská práva jsou neustále porušována. Do té by se prostě musel zamilovat každej násilník. Taky "romantická" scéna setkání budoucích manželů Kincaidových je naprosto dokonalá. Já jsem se zkrátka bavil jako malej kluk, kterej byl neustále ostřelován perlami dvou hláškovacích mašin. A spojení povedené akce s trefným humorem musím ocenit, i kdybych nechtěl. Ale já chci. (30.03.2018)

První půlka ještě trochu drhne, jakmile však Reynolds s Jacksonem opustí Londýn, bavil jsem se málem královsky. Jistě, Zabiják a bodyguard je béčko jako řemen a v rozpočtu chybí tak 10 mega na to, aby se eliminovalo pár fakt hnusných triků a vůbec dost laciný vizuál. Hughes ale dobře věděl, že z producentů víc nevydojí, takže vsadil na kvantitu a v podstatě tenhle těžký souboj vyhrál. Do velké míry za to může Jackson, který si svého zabijáka neskutečně užívá (v životě byste neřekli, že mu je 68 let!), a druhým opěrným pilířem je akce, s níž se vůbec nešetří a kaskadéři se na ní očividně vyřádili. I když se tedy nekope první filmařská liga, jako zábavný výplach bych Zabijáka a bodyguarda s klidem doporučil. (7/10) (17.08.2017)

Akční buddy movie přesně v tom stylu, který mám rád už od dob, kdy jsem ještě jako malej capart pořád dokola koukal na Smrtonosné zbraně, Posledního skauta, Tango & Cash atd. Sympatické hlavní postavy (chemie Jacksona a Reynoldse funguje bez problémů), na jistotu obsazení padouši (Gary Oldman jako brutální běloruský diktátor - beru za každé situace), zábavná akce, kde okatě digitální jsou snad jen některé výbuchy, ucházející humor a dostatek nadhledu. Flashback seznámení Jacksona se Salmou Hayek je skvělá ukázka ladného skloubení krvavé akce, černého humoru a ryzí romantiky. :-) Nevím, jak ostatní, ale já takovéhle filmy zkrátka pořád potřebuju. Mám z nich totiž lepší pocit a zážitek, než z většiny těch padesátidílných pseudoepických ság, které na nás všelijaká filmová studia v posledních (hodně) letech sypou ze všech stran (a už to začíná být kapku otravné). 70 % (09.12.2018)

Nikdo na světě neumí vyslovit „matkojeb“ tak procítěně, s láskyplnou intonací a dokonalou dickcí jako pan Džexn. A v tomto Julesově Dedpůlovi ty matky jebe více než uspokojivě a vůbec je opět celkově excelentní, až se z toho stala jedna z nejzdařilejších vzpomínek na doby, kdy ještě scénáristé nebyli dekadentně přiteplení pičusové, rejtynk pro nezletilé retardy tolik nehýbal filmovým průmyslem a točili se Poslední skauti, Smrtonosné zbraně a další vtipné, zábavné a inteligentně nahláškované akční filmy s koulema. Vzpomínek, při nichž se katolické panny a prudérní gejové urputně křižují nad tou fuj fuj vulgaritou, artový hnědopichům sněží na ramena tuny lupů z urputného škrábání se na mastných kšticích při rozumbradickém poukazování na všechny ty dyslogické simplifikace jsoucna, frustní interpretace charakterů, exemplární deficity symbolistní filosofie, meditativních stimulů, morálních paradigmat a dalších sebestředných ufonských pičovin, no a dokonale pobavený neupjatý soudný divák si jen pomyslí něco o deformovaných kokotech a směje se jim do xichtů. Jedinou vadou na kráse byly prkenné deprese Gájena Gejnoldse, jimiž už zprasil i Dedpůla a kterých se dalo elegantně zbavit nůžkami nebo obsazením Karlíka Huhňala. Každopádně chci minimálně další dvě až tři pokračování. (28.08.2017)