Aguirre, hněv Boží

Takýto film sa vidí len pár krát za život, ide o neskutočné majstrovské dielo, aj keď na druhú stranu je jasné, že nejde o film pre väčšinového diváka. Chronológia šialenstva v naturálnej a surovej podobe, ktorého hnacím motorom je chtíč a rôzne ďalšie nepekné ľudské vlastnosti – to je hlavnou pointou tohto diela. Zároveň sa však pred očami diváka odohráva aj nekompromisný stret civilizácie a prírody, pričom hĺbka myšlienok a emotívna stránka má moc zraziť diváka na zem a paralyzovať, nezostáva tak nič iné len v nemom úžase otvoriť ústa. Máme tu výnimočné filmové umenie, dokonalý filmový art. Je obdivuhodné, že scenár k filmu bol zbúchaný na kolene za pár dní. Darmo, tie najlepšie diela vznikajú v strese a pod tlakom. Samozrejme, nič z toho by nebolo možné keby tu nehral Kinski, ktorého expresívne vyjadrenie šialenosti tu dosiahlo absolútny vrchol, každým svojim mimickým svalom a vyšpúlenými očami čoby šialenec tu predvádza najlepší mužský herecký výkon všetkých čias! Postupná, pozvolná zmena osobnosti jeho postavy, esencia krutosti s charizmou strhnúť davy k veľkým činom už samo o sebe poskytuje obrovský emotívny a hypnotizujúci rozmer. Už od úvodného tichého zostupu výpravy dole do údolia hmlou je jasné, že sa bude jednať o výnimočný, nezvyčajný filmový zážitok, plný tichých a dlhých scén medzi jednotlivými dialógmi, zachytených priam až dokumentárnym spôsobom, ktorý tak výraznou mierou uľahčuje nasať úžasnú, naturálnu atmosféru snímku. Atmosféra diváka teda dostane už od začiatku a zvyšuje sa s každým ohybom rieky smerom k nesplneným a utopickým snom. Posledná scéna s opicami (vraj Kinského aj pokúsali) ma už totálne pocitovo vyčerpala. Zároveň však hĺbka myšlienok spolu s otvorenejším koncom núti diváka nad filmom poriadne popremýšľať. Na záver mi nedá nespomenúť aj istú podobnosť k neskorším Malickovým filmom, hlavne k jeho Novému svetu. Je celkom možné, že Malick u Herzoga našiel inšpiráciu, aspoň mne to tak pripadá. Samozrejme nie vo všetkom a v podstatne jemnejšej, vyčančanejšej podobe, ktorá narozdiel od Herzoga kladie menší dôraz na naturálnosť a celkovú živočíšnosť - nepovažujem to za chybu, ale niekto rád makové a niekto zas orechové. Ja som za surovosť a naturálnosť. Nech je ako chce, v každom prípade aj keď sa Kinski s Herzogom nemali moc v láske, spolu vytvorili jeden z najúžasnejších herecko-režisérskych tandemov svetovej kinematografie, a ja už teraz viem, že aj ich ďalšie spoločné filmy budú stáť za pozretie. Vidím to na desať hviezd. (19.10.2015)

Pekelný roadtrip po řece a fascinující bezskrupulózní mizera šplhající na vrchol moci a propadající stihomamu. Film vás přenese do dusné, těžko prostupné džungle i na hnědou řeku skrývající viditelného (příroda) i neviditelného (indiáni) nepřítele a navzdory řidšímu ději a zbytečně dlouhým záběrům vás udrží v napětí, jak tahle absurdní výprava skončí. A to třebaže tu není moc komu držet palce - Španělé, idiotsky tahající do džungle brnění, děla a ženy a chovající se k indiánům jako hovada, si mnoho sympatií nezaslouží. Ale zas takový majstrštyk bych z toho nedělal. Výprava je parádní, scénář tasí řadu fajn epizodek a dobových detailů a Kinskiho xicht funguje spolehlivě, ale charakter Aguirreho mohl být ukázaný plastičtěji, příběh mohl být vyhrocenější a závěr taky nepatří k nejuspokojivějším. Ale pokud jako já milujete říční a jungle filmy, není o čem. Příští zastávka: Fitzcarraldo. (24.02.2021)

Z dnešného pohľadu je až neuveriteľné do akého rizika sa filmári pustili. Natáčanie v extrémne neprístupných lokáciách za rovnako extrémnych podmienok by sa v súčastnosti určite nedalo natočiť bez výdatnej pomoci digitálnych trikov a iných uľahčení. Vtedy to bolo ale ináč. Pekne prakticky a reálne. Dej ubieha pomaly, až hypnoticky, ku čomu dopomáha hudba a minimalistické herecké výkony s démonickým Klausom Kinskim na čele. (21.07.2013)

Psychologicky působící cesta po Amazonce za vlastním přeludem jeho reálných postav, která je dle toho také hodnocena (nadhodnocena). Nebýt přirozené herecké geniality a charismatu Kinskeho, tento německý pokus o znázornění doby konkvistadorů skončí zapomenutý v dějinách. Rozumím tomu, proč řada lidí tomuto filmu napálila pět hvězd a rozumím i těm, kteří tomu dali nekompromisní odpad, já osobně jsem byl tímto pokusem o zmapování skutečné události silně nezasažen a zklamán ze stylu vyprávění, které krom lidské mocichtivosti nedokázalo ukázat téměř nic. 60% (21.08.2012)

Při sledování filmu se mi vnucoval text písničky ".........jít a hledat El Dorado, zbavené vší bídy člověčí...... ". Zní to idylicky, ale cesta k vysněnému cíli taková nebyla, naopak byla přehlídkou bídy člověčí zbavené touhy po čistém poznání. Stupňující se posedlost po moci a slávě byla, podpořena vleklým tempem a sugestivně "upocenou" atmosférou, přímo hmatatelná, navíc korunovaná výkonem Klause Kinskiho, jehož charizma by se dalo pytlovat. (15.11.2005)