Naprostí cizinci

Základní myšlenkou jednuduché a přitom velice aktuální téma. Konverzace u večeře se změní v pohled do soukromí skrze "ty malé černé krabičky, co ovládají náš život". Tohle málokdo ustojí ve skutečnosti, a ve filmu i díky několika chytrým manipulacím dochází k interakce naprosto všech. Ano, takhle uzavřený kruh je scénáristické zjednodušení, ale má to svůj účel a je to perfektně vypointované. Konstrukce příběhu tak vládne a některé postavy se odhalují, jiné jsou nakousnuté a některé se v podstatě svlečou do své přirozenosti. Na mě to působilo děsivě reálně a i povzdech v závěru, o křehkosti lidí je velice přesný. (16.12.2017)

Po dlouhé době obrovské překvapení. Film, o kterém jsem ještě předevčírem vůbec neslyšela, jsem si pustila včera večer a doteď (více než 20 hodin po zhlédnutí) jsem ho nedokázala vytěsnit a stále nad ním přemýšlím. Jedná se o opravdu velmi silné drama s celkem originálním nápadem a sice trochu přehnaným průběhem (tolik kompromitujících sms a hovorů během jedné přátelské večeře?), ale zato myšlenkou, která donutí k zamyšlení a přehodnocení všech iluzí. (13.11.2017)

"Řeknu vám, proč nám to neřekl. Byl jsem teplý dvě hodiny a stačilo." Jsem stejný jako tihle Taliáni. Taky nemám, co skrývat a tak bych klidně položil telefon na stůl. Moje číslo zná totiž jenom maminka, manželka, pošťák a všichni telefonní prodejci. Ale vraťme se k těm, kteří sice nemají co tajit, ale přesto na ně telefon leccos vykecá. Mě to mezi nimi bavilo a navíc musím obdivovat tu italskou náturu, které sice vadí, že její přítel do téhle ptáka zastrčil, z tamté ho zase pozdě vytáhl a brzy ho zastrčí ještě někam jinam, ale zase takový problém to není. Problém je totiž tloušťka, takže si pojďme zaskákat s Peppem v rytmu jeho aplikace, která asi měla být vtipná, ale na mě týpek poskakující v noci na mostě působil spíše zoufalým dojmem. (19.12.2017)

Spoilery! Velmi milé konverzační překvapení z Itálie. Neskutečně se mi během sledování v mysli vytvářely asociace na můj život. Ať už se jednalo o styl humoru či jména postav. Děj neměl chybu. Nápad s hrou na pravdu pomocí veřejné mobilní korespondence při večeři byl vskutku vynikající. Na povrch během večera vyplují větší i menší tajemství, která vytvořila z lidí, kteří měli pocit, že se velmi důvěrně poznají, naprosté cizince. Vše začne samozřejmě docela nevinně a napětí se s postupem stopáže velmi příjemně stupňuje. Musím se pochválit, že jsem prokoukl buznu a malinko se připravil o chystaný šok. Herci jsou příjemní. Dost na mě zapůsobil závěrečný "happyend", který diváky překvapil tím, že ke hře nakonec přeci jenom nedošlo, neboť návrh paradoxně zavrhl člověk, který neměl co skrývat. Poselství, které z toho celého vzešlo je docela prosté. Někdy je prostě lepší chránit své milované před krutou pravdou. Jsem si jistý, že je na tomto principu vybudované značné množství vztahů, což je docela smutné. Během sledování jsem takřka ani nedutal. Dost kvalitní záležitost. Kdo vyhledává konverzačky, ten bude pravděpodobně naprosto nadšený. Velice pěkný nápad na prohloubení vztahů při rodinných setkáních. Zřejmě někdy navrhnu! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Khalesi. (05.03.2017)

To byl večírek k pohledání, na něm bych tedy nechtěla být a nějak mi nejde pod nos žánr i když se tam také hodil, ale ještě bych přihodila drama. Obojího tam je dostatek. To byl nápad s těmi mobily, ale mám pocit, že jsem podobnou kostru příběhu už někdy viděla. Samozřejmě jsem očekávala kdy přijde první voux pais, ale že jich bylo tolik? To se mi přece jen zdálo přehnané, ale mávla jsem nad tím rukou. Konec konců to dodalo trochu šťávy do pomalejšího rozjezdu, kde stejně všichni diváci čekají, kdy to začne. Kdyby vynechali tvůrci ten nesmyslný konec (ale kdo ví?), tak půjdu výš. Takhle zůstanu u trojky a za zkouknutí to stojí, ale jen jednou. Jo a jdu se mrknout, kde mám mobil:-) (14.01.2017)