Upír z Feratu

V dětství jsem utekl při snové scéně, kdy auto "požírá" Menzelovi ruku. Musím říct, že i teď se mi jeví jako pěkně hnusná. Jde snad o jedinou hororovou scénu. Námět filmu je zajímavý, první polovina filmu je dobrá, ale potom jsem v očekávání gradace příběhu a jeho vyvrcholení nakonec usnul. ŠKODA ;-) (06.03.2006)

Dřevěným kolíkem přímo do srdce? Ale kdepak, miřte na pneumatiky.. Herz si hraje na Belu Lugosiho, Menzel si hraje na herce, T.Pištěk a pracovníci vývojového centra Škody MB si hrají na designéry (úprava Škoda 110 Super Sport), ale celé je to jakési bezkrevné a nedržící pohromadě. Zůstává otázkou, jak by film vypadal bez zásahů sviňsky rudých cenzorských nůžek.. (30.06.2010)

Konečně k letitému hodnocení doplňuji i komentář. Tenhle film je plný rozporů. Na jednu stranu námět, spolu se všemi (i ve filmu zmíněnými) okolnostmi a důsledky (dobově tehdejší ropná krize, dnes zase všechny ty kecy o uhlíkové stopě) je dost zajímavý a nosný. Dále výtvarná stránka (Pištěk se docela vyřádil), Hapkova hudba a i docela solidní atmosféra (v některých momentech). Naproti tomu scénář je dost krkolomný, tu a tam jakoby kus chyběl (cenzura?), někdy pro změnu atmosféra chybí úplně, postavy se občas chovají vyloženě divně a protismyslně a ta občasná kritika konzumu je tam nasazená hrozně násilně. A co nejhorší, výběr herců. Třeba Čepek pasuje přesně, jenže Menzel zkrátka nikdy hrát neuměl a Veš krnová stačí leda tak na prostomyslné venkovské nány a štětky, v dramatických rolích je úplně mimo. Ze tří neslevím, už proto, že jsem jako malý capart obcházel model feratu na slovutné filmové výstavě u Hybernů v roce 1986 dílem v hrůze, dílem fascinován, ale jinak myslím, že to zůstalo někde na půl cesty k využití potenciálu nápadu. (25.08.2021)

Na české poměry dobrý horor, kde bych asi nejvíce pochválil sympatický námět a hudbu Petra Hapky. Propracovanost těchto složek naznačila, že se mohlo jednat o kvalitního zástupce žánru. Bohužel, stejně jako další Herzův film Buldoci a třešně potkal Upíra zásah shůry (údajně dokonce vícerý). Takhle tu pak je pouze jedna hororová scéna, která je ale slepou větví ve stylu Dallasu. Ovšem nelze jí upřít jisté kouzlo... Na některých částech (jako například závěrečná scéna) je vidět, jak by mohly být krásné, nebýt té cenzury. Vůbec celý snímek bych přirovnal k nedovařenému guláši, který měl ty správné ingredience na to, aby chutnal. Kombinace erotiky, napůl detektivní zápletky a lahodné krve by totiž katapultovala Herze někam směrem k Dariovi Argentovi, nezapomínaje na podobný bizarní smysl pro humor, jaký měl Hitchcock. S tímto výsledkem, za který nikdo z na filmu se podílejících nemůže, jsem ale nucen strhnout dvě hvězdy a načít komentář slovy "na české poměry". (10.07.2009)

Celkové adaptační uchopení Nesvadbovy povídky je docela dobré. Doktor pátrající po úspěchu podivné automobilky (slovní hříčka no-s-feratu je jednozančně dokonalá) a snažící se dokázat, že auto zabíjí lidi - to je v pohodě. Každopádně film zoufale táhne ke dnu scénář. Papírem šustící, podivně zmatený a kostrbatý, jakoby balancoval na hraně toho, zda chce být konspirační detektivkou nebo snovým hororem - náhodně proložený erotickými scénami. Ani po závěrečném vysvětlujícím Křížově monologu nedává moc smysl. Původní Nesvadbova myšlenka o tom, že každé auto je zabiják, sice přežila, ale celkově je utopena v nesmyslném chaosu doktora Marka tápajícího od jednoho nesmyslného hovoru ke druhému. Herecké výkony prapodivné, náhodně rozstřelené v několika různých polohách od grotesky, přes thriller až po civilní drama. Zde se mistr Herz bohužel utnul. (24.01.2011)