Režie:
Juraj HerzKamera:
Jiří MacháněHudba:
Petr HapkaHrají:
Zdena Studenková, Vlastimil Harapes, Václav Voska, Jana Brejchová, Zuzana Kocúriková, Josef Laufer, Milan Hein, Marta Hrachovinová, Karel Augusta (více)Obsahy(1)
Krásná dcera zchudlého kupce Julie se dobrovolně vydá do zakletého zámku uprostřed hlubokých lesů, aby zachránila svého otce. Zde prožije hrůzný i nečekaně láskyplný vztah s tajemným monstrem… (Magic Box)
Recenze (440)
K tomu snad ani není třeba nic dodávat. Zapomeňte na nějakou pohádku. Tohle je čistokrevný horror. Ten nejlepší a nejstrašidelnější, co byl kdy u nás natočen a troufám si říci, který již nikdy nikdo u nás nepřekoná. Bál jsem se u toho jako dítě, trochu jsem se obával, jestli to po těch letech bude fungovat pořád, ale bál jsem se u toho i jako dospělý pětatřicetiletý. Za tu dobu ten film nepřišel takřka o nic. Má pořád stejné koule, pořád stejně nabušenou děsivou atmosféru. První půlka je naprosto ultimátní. Jestli někdy budu vytvářet žebříček nejstrašidelnějších filmů, co jsem viděl, tenhle bude určitě v první pětici, možná v čelních příčkách. Mám k filmu vlastně jen jednu jedinu výtku. A tou je obsazení Jany Brejchové. Mám tuhle herčku strašně rád a považuji ji za jednu z nejkrásnějších československých hereček, ale do téhle role se moc nehodila, protže ji nezvládla. Působila v ní hrozně křečovitě. ()
Kdybych to měl hodnotit jako film pro dospělé, ubral bych jednu hvězdičku, neb je to místy tak romantické, až je z toho člověku blivno. To všechno navíc podkresleno hudbou, za niž by se nemohl stydět ani autor tisíce a jenoho romantického klavíru Jiří Malásek. (Ten základní, teskný hudební motiv se Hapkovi ovšem povedl naprosto na jedničku) Hrůza je panu Herzovi zjevně líp... Připusťme ovšem, že to přecejenom je i film pro (odrostlejší) děti a dodejme k tomu, že ta nasládlá romantika je možná jakási expresivně vypjatá nadsázka, stejně jako například obě řádně chamtivé a bezcitné sestřičky. Ona je to pohádka a ne že ne. V nějakých třinácti, čtrnácti letech ovšem věci vypadají jinak než ve třiceti a zatímco realita v tom telecím věku často nudí, barvotisk je přesně tím co zarezonuje. Je proto dobře, že Juraj Herz nerezignoval na pohádkovost. Mimochodem, jenom opravdu málo českých filmů se s tímhle může rovnat v té samozřejmé profesionalitě počínaje hereckými výkony a vším ostatním konče. Klobouk dolů... 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Radek99, hirnlego, Mr.Apache, Faidra, sportovec ()
Umělecké a na percepci dětského diváka zřejmě záměrně rezignující dílo. Je vůbec otázkou, jestli je Panna a netvor ještě vůbec pohádkou, spíše se jedná o mýtus (dualita světa) natočený až s hororovou stylizací. Převažují tu lyrické pasáže plné popisných stísněných pocitů. Ponurá, temná atmosféra strachu je vystavěna na podstatě setkání s čímsi strašlivým, na co se nelze ani podívat - zjevná metafora politické situace u nás (Zajímavá je i podoba Netvora - Zla - tvor s ptačím zobákem, podobně jako třeba později Jan Švankmajer ve Spiklencích slasti stylizuje Netvora do podoby, v jaké ho známe od Hieronyma Bosche a jiných středověkých malířů a jejich zobrazení pekla...). Juraj Herz nesměl točit projekty, které zamýšlel, proto se asi uchýlil k tomuto obraznému podobenství... Panna a netvor také nabourávají zjednodušující pohled na českou filmovou pohádku jako na pohádku povětšinou laskavou a harmonickou, Juraj Herz tak navazuje na dnes již polozapomenutou pohádkovou tvorbu z let padesátých a šedesátých či třeba na Kachyňovu Malou mořskou vílu. (Absolutní hodnocení ale nedávám ze subjektivních důvodů - když jsem byl této ,,pohádce" vystaven jako malý kluk, způsobilo mi to nepěkné noční můry...) ()
// Zatraceně, moje oko už je vytrénované natolik, že poznává práci pana Herze už po pár minutách. Titulky jsem nestihl ale po prvním spatření, co se to v té televizi odehrává mě ten film zaujal. Tomu říkám pohádka dle mého gusta. Slavná předloha, na kterou se někdo koukl z trochu jiného úhlu a dopadlo to moc moc zajímavě. Takové autorské otisky nám dnes chybí a je to velká škoda. 90% ()
Začátek v mlžném lese je dokonalý, atmosféra je na maximu a napětí je dusivé jako mlha, ale tím bohužel končí nejlepší část tohoto filmu. Pak je to jen dobré. Mám několik připomínek: Studenková je nevzhledná, škoda že Julii nehrála Brejchová. Na můj vkus je tu moc hudby, dokola se omílá varhanní motiv a pak ten romantický. Zvlášť ta romantická melodie úplně dusí atmosféru. Netvor je spíše roztomilý než děsivý, to se tvůrcům moc nepovedlo, i když je maska velmi dobře vyvedená. Mnohem zajímavější je psychodrama mezi oběma postavami a netvorova duševní proměna. Konec hraničí s kýčem - otevírající se dveře, Harapes s fešným přehozem nesoucí Zdenu...no i tady se dalo lépe zapracovat. Ale jinak velmi dobrá adaptace známého příběhu. ()
Galerie (15)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (24)
- Scénář Oty Hofmana k tomuto snímku zpracoval do filmové podoby již o sedm let dříve pod názvem Kráska a zvíře (1971) Antonín Moskalyk. (juvelinokivi)
- Kvůli rozhodnutí režiséra postavit celý zámek v ateliéru byl rozpočet natolik vysoký, že musel Herz v kulisách natočit současně druhou pohádku Deváté srdce (1978). Natáčení obou filmů trvalo 90 dní. (SeanBean)
- Důležitou součástí filmu je výtvarná a scénografická stránka, na té se výrazně podílel výtvarník a malíř Josef Vyleťal. Skladatel Hapka řekl, že Vyleťal odléval nohy všem sochám ve filmu podle jeho, protože nohy moc neuměl. Když se ale Hapka pozastavil nad tím, že nářadí a sádra je plná šedivých chlupů a optal se proč,. odpověděl výtvarník, že před chvíli snímal posmrtnou masku malíři Zrzavému a nářadí nestačil umýt. (sator)
Reklama