Panna a netvor

Pošetilý předpoklad, že pohádky jsou primárně - až prioritně - určeny dětem, mýtus o mýtu, který byl vytvořen až mladší dobou (zhruba na přelomu XIX. a XX. století), je čas od času pro svou viditelnou profláklost skutečností až profackováván. Pohádky byly vždy všechny s tím dodatkem, že se někdy se svým zaměřením přechylovaly buď jedním, nebo druhým směrem, tj. i k dětem, i k dospělým. PANNA je nadto víc než pohádkovou zmravňující a zživotěnou jinotajnou mravní tezí. Bez kontaktu se skutečností není ani názor Radka 99 o žánrových přesazích tohoto trans- i supraevropsky rozšířeného příběhu-tématu. Látka, která je takto vymezena, je ošidně až mámivě vícesečnou šancí. Mnohé usnadňuje, mnohé skrývá; je nesnadnou snadností. Dědictví vlny šedesátých let a šťastný námět, vzdálený svým bezprostředním směřováním případnému nedobrému "zájmu" dobové cenzury, nabídl v tomto ohledu mimořádnou šanci. Nad Hrubínovým adaptačním základem se sešli dva povolaní. Režisér a spoluscénárista Juraj Herz a jeden z nejlepších barrandovských scénaristů předlistopadové éry Ota Hofman. Osobité, v jednotlivostech až překvapivé herecké obsazení doplnilo scénáristické ozvláštnění příběhu o další rozměr až nečekaně kvalitní interpretační kreativity. Výsledek stojí za to: vznikl jeden z nejosobitějších a současně z nejlidštějších příběhů normalizační éry - jakýsi vážnější pandán ke TŘEM OŘÍŠKŮM PRO POPELKU - spolu s tehdy novým slovenským hereckým objevem: Zdenu Studénkovou. Tento objev zůstává objevným i dnes, jen tehdejším objevům přibylo na letech, na zkušenosti a na zralosti. Ale příběh, který ztělesnili, zůstává stále mladý. (05.05.2008)

No sice jsem čekal o trochu více, ale budiž. Působí to hodně depresivně a nedoporučuji se na to dívat lidem, kteří trpí psychickými problémy. Juraj Herz to pojal v hodně drsné a syrové poloze. Je to trochu takový pohádkový horor. Hudba je ale výborná, i když v mp3 přehrávači bych ji nechtěl :-). Je to prostě věčně živá pohádka o krásce a zvířeti. (19.07.2008)

Juraj Herz opravdu balancuje na hraně únosnosti. Jako malé děti nás na tuhle hrůzu vzali soudružky učitelky do kina, aniž věděly, o co jde. Myslím, že jsem nebyl jediný, který měl podstatnou část filmu zavřené oči a klepal se strachy. Dokonce, i když film později dávali v televizi, nechtěl jsem se dívat, protože jsem měl z tohohle hororu strach. Až v dospělosti jsem film viděl celý bez přivření oka a musím napsat, že atmosféra je strhující. URČITĚ NEPOUŠTĚT MALÝM DĚTEM. (20.06.2005)

Oceňuji, že i československá kinematografie má svou "Krásku a zvíře", a filmu si cením ještě o to více kvůli tomu, jakým způsobem přistupuje k tomuto klasickému příběhu. Herzova pohádka oplývá čarokrásnými a zároveň děsivými až takřka hororovými výjevy, jež jsou doplněny nepřeslechnutelným a podmanivým varhanním doprovodem Petra Hapky, posilujícím pohádkově děsuplnou atmosféru filmu. Panna a netvor je příběhem o lásce, strachu a marnivosti - a v neposlední řadě o tom, že knihu nelze soudit podle obalu. Trochu jsem postrádal nějakou vsuvku, jež by vysvětlila netvorovo prokletí, avšak na druhou stranu mě velmi zaujaly všudypřítomné "vnitřní hlasy", jež dodávaly postavě netvora na plastičnosti. (29.01.2021)

Panna a netvor nie je žiadna rozprávka, kdeže. Žiadne "bol raz jeden/jedna/jedno..." sa nekoná. Juraj Herz si z komunistov jednoducho vystrelil a pod zámienkou rozprávky nakrútil jedinečný film, kde sa ušľachtilá empírová štylizácia ponára do neobyčajne pochmúrnych a zlovestných tieňov. Je to film pre dospelých, ktorí si dokážu vychutnať archetypálnu story podrobenú neúprosnej interpretácii prostredníctvom morbídne, naturalisticky a iracionálne orientovanej imaginácie. Dieťa - pokiaľ vôbec prežije záverečné sekundy openingu s brutálnym mordom v najklasickejšom štýle slasher hororu - ťažko ocení fascinujúcu atmosféru zmocňujúcu sa diváka ako biblický Leviathan. Ľúbostný cit je nazeraný z tých najmučivejších stránok (milostné lôžko sa stáva smrteľnou pascou - podivní démoni spúšťajú baldachýn ako veko rakvy) a erotická symbolika je až bezočivá (postava milenca je spolovice vtákom :-) Morbídna hororová nádhera číha na každom kroku - mŕtvola v lese, bahenná sopka na nádvorí, obrazy hrôzy pod vrstvou prachu. Sakrálne patetická hudba Petra Hapku podčiarkuje nevšedný majestát tohto diela. Ortodoxne kultová záležitosť, no scénu s laňou Jurajovi nikdy neodpustím. PS: Hoci netvorova maska je produktom spontánnej invencie, veľmi podobné vtáčie monštrá vidieť na obrazoch niektorých nizozemských manieristov (Frans Floris, Crispin van der Broek, David Teniers, Maarten de Vos či Frans Francken), kde obývajú desivé svety posledných súdov, zvrhnutí padlých anjelov a pokušení sv. Antona. (26.05.2007)