Režie:
Bohdan SlámaScénář:
Bohdan SlámaKamera:
Diviš MarekHrají:
Zuzana Kronerová, Pavel Nový, Daniel Vízek, Václav Neužil ml., Marek Daniel, Tatiana Dyková, Petra Špalková, Alena Mihulová, Tadeáš Kalcovský, Luboš Veselý (více)Obsahy(1)
Po setkání s otužilcem Broňou (Pavel Nový) začíná ovdovělá Hana (Zuzana Kronerová) pozvolna měnit svůj stereotypní život, který se doposud točil výhradně kolem jejích synů (Marek Daniel, Václav Neužil), snach (Petra Špalková, Tatiana Vilhelmová) a vnoučat. Zatímco šedesátnice Hana prožívá love story, tradiční víkendové obědy v rodinné vile ztrácejí na idyličnosti a postupně vyplouvá na povrch, že každý z hrdinů má nějaké tajemství. Haniným nečekaným spojencem se stává vnuk Ivánek, který si zamiloval nejen svérázného Broňu, ale i jeho slepici Adélu a otužileckou komunitu na břehu Vltavy. Příběh rozkrývající nelehké vztahy mezi třemi generacemi přináší naději, že život lze vzít do vlastních rukou v jakémkoli věku. (Falcon)
(více)Videa (3)
Recenze (499)
Nový film Bohdana Slámy mne celkem překvapil, zpočátku jsem měl za to, že jde o ,,soft" Slámu, že tentokráte rezignoval na výrazný umělecký rozměr a natočil žánrovou oddychovou, jakousi romanci třetího věku, jak běh filmu ale postupoval, Bohdan utahoval šrouby a celý ten příběh pokřivených rodinných vztahů a determinace dysfunkční rodinnou minulostí začal být čím dál působivější, psychologicky prokreslenější a autentičtější. Každá z postav je uvnitř nějak porouchaná a ono porouchání má původ ve výchově a v chladu rodinných krbů. Rodinné štěstí je jen předstírané, na venek všechno nějak funguje a fasáda drží, ale uvnitř se už rodinné vazby pomalu bortí, až nakonec vše vyhřezne a množina rodin se začne pomalu rozpadávat. Ani návštěvník zvenku, Hančin nový přítel Broňa, není jiný, i on ve své minulosti pečlivě střeží svou třináctou komnatu. Scenáristicky excelentní. Motiv otužilectví je nosný (a americkému divákovi bude jistě fungovat jako originální exotický prvek typický pro (post)sovětský prostor Východní Evropy - to je aluze k nominaci filmu na americké Oskary) a chytře v sobě schovává leitmotiv chladu rodinných vztahů i citů jednotlivých hrdinů, vizuálem a některými dalšími motivy (veslařský klub, odcizená studená Praha...) mi Bába z ledu trochu připomínala jiný Slámův projekt Život a doba soudce A. K., má to takový ,,televizní" charakter; vedení i výběr herců klasicky vynikající (dvorní Slámova herečka Zuzana Kronerová zaslouží absolutorium, jak za herecký projev, tak za odvahu, ona erotická scéna byla možná nejodvážnější v české kinematografii vůbec), jen se mi zdá, že tenhle projekt je až moc skromný, komorní, neokázalý, chybí mi ta podmanivá práce s kamerou (jinak typická pro Slámovy filmy) a trochu více útočení na city...ždímání diváka... Každopádně velmi dobrý, překvapivě jiný, příměstsky velkoměstský ,,Mistrův" film... ()
Sláma by si měl dát restart a Český lev by se měl zrušit. S tou sociální prací balancuje Sláma od začátku a až dosud se mu z toho dařilo dělat filmy, které lze označit nejen za dobré a tzv. umělecky hodnotné, ale i mimořádné (viděl jsem Divoké včely a Čtyři slunce). U Báby z ledu už to neustál a došlo k tomu, co mu hrozí permanentně, totiž k vytvoření pouhého výchovného videa, jakkoli tematicky promyšleného (problémy jednotlivých postav, metafora různých podob chladu, jeho snášení a zahřívání, vnuk, závěr, rozbitá mísa, postavy odmítající nabízený happyend aj.). Oběma výše jemnovanými filmy jsou nám vyprávěny sice všední příběhy, které by ale nikdo jiný než Sláma vyprávět nedokázal. Bába z ledu je příběh sice nevšední, ale vyprávěný jako tisíce jiných, zaměnitelných a lhostejných příběhů, jimiž nás filmoví producenti neustále zahrnují. Veškerá rodinná "problematika" v Bábě z ledu naznačovaná je přehrávaná do trapnosti. Přehrávaná je v různých scénách i titulní postava (zejména tam, kde má vypadat jako ušlápnutá přestárlá matinka) - celkově postava krajně nekompaktní. Sláma jako scénárista napsal obtížnou, ale možnou postavu, vlastně postavu zcela všední, kterou však její představitalka a Sláma jako režisér nedokázali přesvědčivě ztvárnit. Opravdu přesvědčivá je Kronerová vlastně jen při nahaté scéně v posteli (což by ostatně mohla být kultovní scéna, kdyby ten film okolo za něco stál). Vinou nezvládnutí postavy také zaniká nosnost doslova pojatého názvu (bába "z" ledu), takže i závěrečná scéna v ledové vodě už vyznívá zcela hluše. Nového postava působí jako psaná pro Luďka Sobotu a oba synové i se snachou Vilhelmovou jsou nejspíš vystřiženi z nějakých těch komedií s Trojanem kolem přelomu století. Titulní píseň jako už tradičně strašlivá. Z tradičně silné Slámovy (a Markovy) filmové estetiky zbývá sem tam nějaký pěkný záběr a krásné zobrazení živočišného druhu otužilec český. Závěrečná dějová smršť přichází ve fázi, kdy už je mi všechno jedno, a vlastně jediným momentem kdy jsem měl chvilkový dojem, že se přece jen dívám na něco zajímavýho, je scéna na obecním úřadě. ()
Bohdan Sláma je svůj a je to velice dobře. Netočí filmy pro masové publikum a díky tomu jsou ve většině případů výjimečné. Stejně tak Bába z ledu, která určitě není pro příznivce standardní české kinematografie (Špindl a spol.) a ne každý bude chtít koukat na nahou Zuzanu Kronerovou. Na druhou stranu její herectví je dokonalé a i díky ní je Bába z ledu tak dobrý film. K tomu jí ještě dopomáhá výborný Pavel Nový a jako vždy civilní Slámova režie. Víc takových film u nás. ()
Skromný film, který má co říct a říká to tak, že i kdyby člověk ne úplně se vším souhlasil, musí to respektovat. Těžko vydrží v kinech rok a půl jako křečovitá slátanina Všechno nebo nic, ale přál bych Slámě malý tuzemácký zázrak. Novýho Pavla jsem tuhle potkal v metru na eskalátorech a zdálo se mi, že má na sobě kraťasy z filmu. Tomu se říká vžití do role! ()
Silně nekonzistentní scénář Báby lavíruje mezi nehodnotícím (uvěřitelným) příběhem obyčejných životů a přehnanou karikaturou, nelegitimní moralizující pozicí, vykonstruovaným (nevěrohodným) vesmírným konáním postav a nudou, která dává pocit, že snímek trvá tři hodiny. Bába mlčí a pak kategoricky moralizuje své syny a papouškuje tezi o vině jejich otce, jako by ona dění jen přihlížela. Bába nevidí šikanu svého vnoučka a nereflektuje jeho chování k rodičům. Do problematického chování vnuka se máme vcítit, ale šikanující spolužáci zůstávají archetypálními zlosyny. Vhled a pochopení je nám dovoleno jen u vybraných postav, ostatní jsou pouhými nositeli své statické a účelové stereotypní role. Čím snímek v první třetině zaujme, po tom zbytek času šlape. Mělo to výjimečný potenciál. ()
Galerie (23)
Zajímavosti (22)
- Ve scéně, kde si Hana (Zuzana Kronerová) prohlíží rostliny, se objeví prodavačka se smrkem pančičovým. Tento smrk je nazýván králem evropských endemitů, roste na území velkém pouhých cca 60 hektarů na hranicích Srbska a Bosny a Hercegoviny. Zajímavý je právě proto, že je to jeden z nejotužilejších stromů na světě, který přežil i doby ledové. (awful)
- Zuzana Kronerová (Hana) se dále otužuje i po dokončení filmu. (Duoscop)
- Natáčelo se také v Plzni, v komparzu byli závodní otužilci z celé republiky, použita jejich autentická křestní jména, teplota vody také autentická (3,5 st). Luboš Veselý, Pavel Nový i Zuzka Kronerova plavali v ledové vodě spolu s otužilci. (tomeek70)
Reklama