Bába z ledu

Nový film Bohdana Slámy mne celkem překvapil, zpočátku jsem měl za to, že jde o ,,soft" Slámu, že tentokráte rezignoval na výrazný umělecký rozměr a natočil žánrovou oddychovou, jakousi romanci třetího věku, jak běh filmu ale postupoval, Bohdan utahoval šrouby a celý ten příběh pokřivených rodinných vztahů a determinace dysfunkční rodinnou minulostí začal být čím dál působivější, psychologicky prokreslenější a autentičtější. Každá z postav je uvnitř nějak porouchaná a ono porouchání má původ ve výchově a v chladu rodinných krbů. Rodinné štěstí je jen předstírané, na venek všechno nějak funguje a fasáda drží, ale uvnitř se už rodinné vazby pomalu bortí, až nakonec vše vyhřezne a množina rodin se začne pomalu rozpadávat. Ani návštěvník zvenku, Hančin nový přítel Broňa, není jiný, i on ve své minulosti pečlivě střeží svou třináctou komnatu. Scenáristicky excelentní. Motiv otužilectví je nosný (a americkému divákovi bude jistě fungovat jako originální exotický prvek typický pro (post)sovětský prostor Východní Evropy - to je aluze k nominaci filmu na americké Oskary) a chytře v sobě schovává leitmotiv chladu rodinných vztahů i citů jednotlivých hrdinů, vizuálem a některými dalšími motivy (veslařský klub, odcizená studená Praha...) mi Bába z ledu trochu připomínala jiný Slámův projekt Život a doba soudce A. K., má to takový ,,televizní" charakter; vedení i výběr herců klasicky vynikající (dvorní Slámova herečka Zuzana Kronerová zaslouží absolutorium, jak za herecký projev, tak za odvahu, ona erotická scéna byla možná nejodvážnější v české kinematografii vůbec), jen se mi zdá, že tenhle projekt je až moc skromný, komorní, neokázalý, chybí mi ta podmanivá práce s kamerou (jinak typická pro Slámovy filmy) a trochu více útočení na city...ždímání diváka... Každopádně velmi dobrý, překvapivě jiný, příměstsky velkoměstský ,,Mistrův" film... (21.09.2017)

Sláma by si měl dát restart a Český lev by se měl zrušit. S tou sociální prací balancuje Sláma od začátku a až dosud se mu z toho dařilo dělat filmy, které lze označit nejen za dobré a tzv. umělecky hodnotné, ale i mimořádné (viděl jsem Divoké včely a Čtyři slunce). U Báby z ledu už to neustál a došlo k tomu, co mu hrozí permanentně, totiž k vytvoření pouhého výchovného videa, jakkoli tematicky promyšleného (problémy jednotlivých postav, metafora různých podob chladu, jeho snášení a zahřívání, vnuk, závěr, rozbitá mísa, postavy odmítající nabízený happyend aj.). Oběma výše jemnovanými filmy jsou nám vyprávěny sice všední příběhy, které by ale nikdo jiný než Sláma vyprávět nedokázal. Bába z ledu je příběh sice nevšední, ale vyprávěný jako tisíce jiných, zaměnitelných a lhostejných příběhů, jimiž nás filmoví producenti neustále zahrnují. Veškerá rodinná "problematika" v Bábě z ledu naznačovaná je přehrávaná do trapnosti. Přehrávaná je v různých scénách i titulní postava (zejména tam, kde má vypadat jako ušlápnutá přestárlá matinka) - celkově postava krajně nekompaktní. Sláma jako scénárista napsal obtížnou, ale možnou postavu, vlastně postavu zcela všední, kterou však její představitalka a Sláma jako režisér nedokázali přesvědčivě ztvárnit. Opravdu přesvědčivá je Kronerová vlastně jen při nahaté scéně v posteli (což by ostatně mohla být kultovní scéna, kdyby ten film okolo za něco stál). Vinou nezvládnutí postavy také zaniká nosnost doslova pojatého názvu (bába "z" ledu), takže i závěrečná scéna v ledové vodě už vyznívá zcela hluše. Nového postava působí jako psaná pro Luďka Sobotu a oba synové i se snachou Vilhelmovou jsou nejspíš vystřiženi z nějakých těch komedií s Trojanem kolem přelomu století. Titulní píseň jako už tradičně strašlivá. Z tradičně silné Slámovy (a Markovy) filmové estetiky zbývá sem tam nějaký pěkný záběr a krásné zobrazení živočišného druhu otužilec český. Závěrečná dějová smršť přichází ve fázi, kdy už je mi všechno jedno, a vlastně jediným momentem kdy jsem měl chvilkový dojem, že se přece jen dívám na něco zajímavýho, je scéna na obecním úřadě. (13.03.2018)

Bohdan Sláma je svůj a je to velice dobře. Netočí filmy pro masové publikum a díky tomu jsou ve většině případů výjimečné. Stejně tak Bába z ledu, která určitě není pro příznivce standardní české kinematografie (Špindl a spol.) a ne každý bude chtít koukat na nahou Zuzanu Kronerovou. Na druhou stranu její herectví je dokonalé a i díky ní je Bába z ledu tak dobrý film. K tomu jí ještě dopomáhá výborný Pavel Nový a jako vždy civilní Slámova režie. Víc takových film u nás. (02.04.2018)

Skromný film, který má co říct a říká to tak, že i kdyby člověk ne úplně se vším souhlasil, musí to respektovat. Těžko vydrží v kinech rok a půl jako křečovitá slátanina Všechno nebo nic, ale přál bych Slámě malý tuzemácký zázrak. Novýho Pavla jsem tuhle potkal v metru na eskalátorech a zdálo se mi, že má na sobě kraťasy z filmu. Tomu se říká vžití do role! (02.03.2017)

Silně nekonzistentní scénář Báby lavíruje mezi nehodnotícím (uvěřitelným) příběhem obyčejných životů a přehnanou karikaturou, nelegitimní moralizující pozicí, vykonstruovaným (nevěrohodným) vesmírným konáním postav a nudou, která dává pocit, že snímek trvá tři hodiny. Bába mlčí a pak kategoricky moralizuje své syny a papouškuje tezi o vině jejich otce, jako by ona dění jen přihlížela. Bába nevidí šikanu svého vnoučka a nereflektuje jeho chování k rodičům. Do problematického chování vnuka se máme vcítit, ale šikanující spolužáci zůstávají archetypálními zlosyny. Vhled a pochopení je nám dovoleno jen u vybraných postav, ostatní jsou pouhými nositeli své statické a účelové stereotypní role. Čím snímek v první třetině zaujme, po tom zbytek času šlape. Mělo to výjimečný potenciál. (16.04.2018)