Jánošík - Pravdivá historie

Strašne veľa by sa dalo písať a rozprávať o tomto Jánošíkovi, hlavne preto, že je strašne nevyvážený. Striedajú sa pekné a zaujímavé momenty ako úvod, prísaha, mŕtvy kamarát na kolese, prepadnutie a zbitie sudcu, pohreb kamaráta a následná poprava v daždi, vražda farára, záverečná poprava Jánošíka. .. s nudnými a nezaujimavými, to sú všetky zbytočne posteľné scény, snové vsuvky, krútiaca sa kamera a scény, ktoré dej nikam neposúvajú, hlavne v prvej polovici filmu. Snahu o zobrazené násilie oceňujem, rovnako zobrazenie starých tradícií. V.Jiráček bol taký nemastný, neslaný. Lepšie to sedelo Martinkovi ako Uhorčíkovi a páčila sa mi postava zradcu Huncagu, ktorý mohol dostať trošku väčší priestor. Nevyužití boli ešte mnohí napr: T. Pauhofová, ktorá sa mihne v úvode a párkrát vykukne zaujímavo obsadený Marián Labuda. Hudba bola slušná a v spojení s krutou popravou v závere určite každému pripomenie popravu v Statočnom srdci. Na to, aby vznikol veľkofilm podobných kvalít sme mali skoro všetko. Len nie to postatné. Schopného režiséra a dostatok financií. Ako odrazový mostík pre lepšie zajtrajšky, Jánošík obstojí. Bohužiaľ Bielikovmu dvojdielnemu Jánošíkovi nesiahá ani po pás. Napriek tomu som to chcel vidieť a chcel som kúpou lístka k tým lepším zajtrajškom prispieť. Na záver by som rád napísal zaujímavú vetu jedného historika (článok bol uverejnený v SME), v ktorom povedal, že pravdivý príbeh o Jánošíkovi nikdy nebude, pretože čoho sa mýtus dotkne, to sa premení na mýtus. Film 60%. (13.09.2009)

Od slova do slova suhlasim s Pomovym komentarom. S odretymi usami davam 3 hviezdicky, skor sa teda zdrziavam pri 50-tich %. Taktiez som v zavere myslel na STATOCNE SRDCE (1995) s Melom Gibsonom, ale to sa s tym filmom vobec neda porovnat aj napriek tomu, ze Janosikova smrt bola taktiez drsna avsak chybali mi tam tie emocie, ktorym strasne pomohla ta smutna Hornerova hudba. Uplne by stacilo, ak by film trval nejakych 90 minut, lebo tato 130 minutova dlzka je vrazedna. _________ Václav Jiráček - (Jánošík) +++ Ivan Martinka - (Tomáš Uhorčík) +++ Michał Żebrowski - (Turjag Huncaga) +++ Sarah Zoe Canner - (Barbora) +++ Marián Labuda - (Krištof Ugronovič) +++ Tatiana Pauhofová - (Anička) +++ Gabriela Bírová - (Katka) +++ Richard Krajčo - (Chliastakov) +++ (31.03.2012)

JURO JÁNOŠÍK. Bývalý voják a valach, teraz zbojník. ,,Ale já jsem zbojníkem nikdy být nechtěl!“ Juro Jánošík musí nejdřív nechtět, aby to dostal..... A co tady má bejt zajímavý? Ano, V. Jiráček je sympatický Jánošík, ale jinak.....co čekat od filmu o zbojnících, ve kterém se víc souloží než pije? Jasně porno, ale to jsem nemyslel.....takže? Ano, je to blemcání od ničeho k ničemu. Trocha tradic, oživení jména národního hrdiny a připomenutí historických souvislostí. Avšak podané formou nezajímavou v neskutečně strašidelné stopáži. A kde je nějaká akce? Nějaká zbojničina? Tenhle Jánošík toho moc nedokázal. Akorát dojel na to, jak žil. Ale to nás čeká všechny.... Jo a ani neměl v páse čarovnou žilku! Hovada! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, kolik mohla mít Anička v zimě na sobě spodniček. 2.) Doktor mi předepsal šťávu z čerstvého koňského lejna a mám trochu strach co všechno vyléčí. 3.) Zjistím, jak vypadá člověk sundaný z lámacího kola. 4.) Udělá v páce Jura svoji holku? (opakuji – v páce!) 5.) Nevím, proč všichni přejmenovali Nudu na Jánošíka. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (30.04.2010)

Od roku 1921 se Jánošík pravidelně znovu a znovu vrací jako hrdina stále nových a nových filmů. Jakoby nestačilo vždy podtrhnout technický pokrok a mít všechny Jánošíky v každé fázi filmového pokroku – v němém a zvukovém, v barevném a širokoúhlém. V hraném a animovaném. To by bylo příliš snadné a proto se současná Jiráčkova tvář zapsala jen do galerie mezi celou řádku adaptací, které se realizují napříč celou střední Evropou. V Polsku už také byl (1974), nejčastěji samozřejmě na Slovenku jako Jánošíkov dar (1989), Juro Jánošík (1987), Zbojník Jurko (1976), Jánošík I. a II. (1962) a v Československu Jánošík (1935). Nejideálnější zřejmě ale navždy zůstane ta úplně první verze, protože se nemusela potýkat s takovými absurditami jako je odlišný český a slovenský dabing. Dnešní Jánošík je snahou o překonání tradice a určení nového směru, ale na to je film Hollandové a Adamikové příliš roztříštěný s nepříliš dobře vyřešením vztahem ke své slavné konkurenci. (04.10.2011)

Zdejší Juro Jánošíka bez obvyklé vtahující baladičnosti, či spíše snaha zobrazit ho bez piety v opravdovém světle. Mě osobně se neheroizovaná postava docela líbila, který určitě měla něco do sebe. I přes některé klady filmu tohle pojetí nesplnilo mé očekávání a dokonce si myslím, že zůstane ve stínu Bielikova filmu Jánošík I., II. obracejíc do historie v líbivější verzi, nicméně ta zase vyzněla nevěrohodně. (21.06.2010)