A.I. Rising

V celkovom jadre ja nakoniec A.I. Rising jemne nadpriemerné sci-fi. Je super, že je to celé postavené dokopy len na troch hercoch a štyroch hlasoch. Je to tým viac izolované ako keby sme mali veľa postáv a dáva to tomu celkom iný feeling. Ako romantická dráma budúcnosti to má svoje dobré momentky. Myslím si, že najmä v závere sa ukáže, že všetko asi malo svoj význam a hlavný hrdina nájde v Nimani jej ľudskú stránku a (v podstate) jej dá skutočný život. V tomto smere to má dobré a zaujímavé momentky. Plus je vidieť, že obaja vedia mnohé veci obetovať pre toho druhého. Nebudem to rozvádzať, lebo sú to spoilery, ale funguje to dobre. Stoya je v tomto filme veľmi dobrá a musím povedať, že sa na ňu aj veľmi dobre pozerá. Je to pekný kus ženskej. Musím uznať. Sebastian Cavazza je okey a má čo ponúknuť, no reálne má film aj niekoľko hluchých a nudnejších miest. Tým, že je to postavených hlavne na Mulutinovi a Nimani musia do toho dať všetko a celý čas sa sústredíme len na nich a je tam niekoľko sex častí, ktoré ma nejako výrazne nebrali. Najmä keď to bolo všetko naprogramované. Myslím si, že posledná tretina filmu je jednoznačne to, čo pre mňa najviac vyhráva. Je v nej najviac skutočných emócií na oboch stranách a veci sa ukážu ako skutočne dôležité. Na jedno pozretie to viem odporúčať. Najmä ak máte radi filmy s trochou viac romantiky. A v kombinácii so sci-fi. Je to okey, no malo to aj na viac. Hodnotenie: B- (30.03.2019)

Zajímavý koncept, zpočátku se celkem pěkně rozehrává. Jinak ovšem celý film drží hlavně Stoya (bez ironie). Scénáristicky se Ederlezi Rising, hlavně v druhé polovině, poněkud utápí v bezradnosti, kterou marně kompenzuje vyprázněným kvazipoetickým vizuálem. Sebastian Cavazza, herec, který představuje protagonistu, je neuvěřitelně toporný a směšně patetický. (14.03.2019)

Intimní vztah mezi člověkem a androidem coby test hranice lidské přirozenosti je téma srbského sci-fi snímku po divácké stránce projevující jisté překvapení a to nejen námětem. Příběh muže ocitnuvší se sám v kosmickém korábu s krásným a bezvýhradně poslušným androidem v ženské podobě, kterého hraje srbská pornoherečka. Mnohý bude zřejmě tušit, co se z filmu nakonec vyklube. Ne, až tak přitažené za vlasy to zase není. Silný melodramatický scénář se vymaňuje výkyvům do bezbřehých vod nelogičností a naopak striktně prezentuje to, o čem se již několik let píše ve vědeckých novinách a co se reality týče, není daleko od pravdy. A co víc, v určitých asijských zemích se již stalo skutečností. City ke stroji v lidské podobě tu dostávají pořádně zabrat a tak se tu projevuje hlavně psychologická stránka osobnosti k danému skutku. Sci-fi snímky se dnes vyznačují hlavně CGI efekty, ale srbská kinematografie tímto ukázala, že za nízkého rozpočtu to stále jde také. Jedná se o komorní cyberpunk natočený s minimálním rozpočtem a nezávislou produkcí, který svým způsobem zasahuje až do artu a jak je vidět v dosažených cenách na festivalu FEST, povedlo se. Příběh je na základě povídky Zorana Neškoviće, někdy z 80. let, a svoji vizi prezentuje ledabyle dobře. Svým způsobem se jedná o soft-erotický děj ve své složitosti ve vážných otázkách rozlišování živého od neživého a jak s tím správně naložit. Člověk je mistrem svého osudu. Děj je prost akčních scén v zájmu sledování onoho diskutabilního vztahu. Snímek je v rámci žánru kupodivu osvěžující svým odloučením od hlavního proudu, byť námětově může vzbuzovat kontroverzi. Po vizuální stránce není co by se dalo vytknout, jen je nutné se smířit s pomalým tempem. Sci-fi art pro náročnější diváky se zajímavým reálným tématem. (22.05.2019)

V životě bych nečekal, že uvidím srbskou space operu, ale budiž, stalo se. Škoda jen, že to není dobrá film. Má to sice slušnou kameru, hudbu a na Srby i vizuál (ačkoli je znát dost chudá výprava), ale zbytek se nepovedl. Je dost znát, že Bodroža chtěl hrát hlavně na vizuál, protože myšlenkově to neřekne nic nového (Mohou mít stroje city?) a navíc to svou myšlenku ani nerozebere, hlavní hrdina je prkenný, nesympatický a nějaká psychologie jeho postavy zde vůbec není. Námět je tak na středometrážní film, asi 30 minut max, ale je prodloužený o neustálé zabírání nahé Stoyi zezadu, většinou jak na ni něco bliká. A párkrát i zpředu a to je pak jak nějaká amatérská verze Gaspara Noého. Snaží se to působit strašně artově, ale je to neskutečně vyprázdněné. A to tu byl náběh na něco povedeného, kdyby však aspoň režisérovi šlo o něco víc. Takhle šlo jenom o to, že kosmonautovi chyběl sex, tak znásilnil andoridku a vše bylo fajn. A konec je jak nějaká parodie na závěr Pasažérů - sice bez deus ex machiny, ale ještě blbější. 2* (22.10.2020)

Srbské (!!!) sci-fi o osamělém kosmonautovi, který letí raketou do nekonečného vesmíru vybavený atraktivní androidkou, která zastane funkci kopilota i milenky, která plní rozkazy pilota. Komorní jako psychologické drama s trochou erotiky točené v angličtině, asi proto, že hlavní ženskou roli má americká pornoherečka Stoya ( neznám ). Žádný zázrak, přesto oceňuji přesvědčivý vizuál, trefnou hudbu i snahu o žánrový film - jak je možný, že nějací Srbové točej sci-fi a my tady jedeme laciné vztahovky, které už přestávají být vtipné. (15.12.2020)