Atomic Blonde: Bez lítosti

Sošná Charlize Theron, vrcholící studená válka, neoretro look, atmosférický Berlín, lesbická romance, tajné služby... to vše a ještě mnohem víc v adaptaci komiksu The Coldest City Antonyho Johnstona. První film, který má osmdesátkový soundtrack a je o Jamesi Bondovi v sukních, ze kterého jsem si sedla na zadek. (14.08.2017)

Atomová blondýna je první polovinu fakt celkem blond a spíš než příběh servíruje videoklipy na 80's pecky, aby v druhé polovině přišla s pořádnou akční explozí. Místy překombinované až hrůza, ale něco na té fetišisticky zabírané Charlize Theron v ruinách Berlína prostě je. Dostal jsem z toho chuť na vodku. (17.08.2017)

Slabota. Strašne malátna a zbytočne dlhá ženská náhražka Johna Wicka. Dole klobúk pred Johnom Goodmanom a Tobym Jonesom, že tak dobre uhrali v podstate „nijaké“ postavy. McAvoy je o ničom, kedysi som ho mal rád, no v posledných rokoch/filmoch ma irituje. Najlepšie nakoniec dopadla zdatná bitkárka Charlize Theron (zároveň producentka filmu), ale Keanu Reeves bol oveľa charizmatickejší a lepšie ustál aj neakčné momenty (pamätáte si mimochodom, v ktorom filme hrali manželov?). Scenár, zvraty atď. nebudem komentovať, to bolo totálne zverstvo. Akcia sa dá komentovať o čosi lepšie. Je jej síce relatívne dosť, ale je krátka a končí sa skôr, než sa rozbehne. Zďaleka najintenzívnejšia je schodisková bitka a aj tá je priemerná, určite by som o nej nehovoril ako o najlepšej akcii roka. Poteší retro atmosféra (absurdný soundtrack, kostýmy, výprava), ale to na kvalitný filmový zážitok nestačí. (29.01.2018)

Atmosférický Berlín, hodně neonů, osmdesátkové hity, nekompromisní choreografie a Charlize Theron na ledu. Několik scén, a není jich málo, je naprosto exkluzivních. Tvůrci se nebojí do toho šlápnout a David Leitch po prvním Johnu Wickovi rozmetává dosud smutnou skutečnost, že režírující kaskadér nebyl nikdy zárukou kvality. Teď je, a zatraceně chutnou. Samozřejmě stále (u Wicka víc) surfujeme na vlně absurdnosti, útlá blondýna řeže stokilové chlápky v kvalitní kaskadérské práci a hraje lopotnou hru na kočku a myš, ale stejně to celé sežereme. Má složitější strukturu vyprávění, místy zbytečně zamotanou a neučesanou, kdy o mnohých zvratech nelze nepochybovat. A tempu mnohdy dochází dech. Učesaná je naopak hlavní hrdinka, vychytralá potvůrka, která vycedí několik hlášek, drsných pohledů a hbitých úderů. Akce mění atmosféru, někdy je přestylizovaná, jindy brutálně syrová (viz. opěvované divočení na schodišti, které naši nohatou hrdinku zatraceně bolí – protivníky ovšem víc). Sympatické grády má i lesbická scéna. I to se počítá. (03.08.2017)

Přestylizované a překombinované. V některých jednotlivostech vyloženě skvělé (akce, soundtrack), jako celek ale sotva průměrné (dějové zvraty jsou s blížícím se koncem čím dál tím křečovitější a nepochopitelnější). Chad Stahelski se v druhém Johnu Wickovi projevil jako výrazně soustředěnější a důmyslnější režisér. S citem pro konzistentní atmosféru, nápady i mimo rámec akčních scén a nadprůměrnou schopností gradovat děj. Leitch oproti tomu budí dojem, že ho zajímají jen přestřelky, bitky, honičky a audiovizuální sexy pozlátko. Nicméně pro zaryté fanoušky Charlize Theron (můj případ) je Atomic Blonde přesto povinnost vidět. Ta ženská je prostě bohyně! ;-) 60 % (17.10.2017)