Po strnisku bosý
Barefoot
Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Vetchý, Tereza Ramba, Alois Grec, Jan Tříska, Viera Pavlíková, Oldřich Kaiser, Zuzana Stivínová, Hynek Čermák, Petra Špalková, Zdeněk Svěrák (více)Obsahy(1)
Edu Součka, jeho maminku a tatínka už známe z filmu Obecná škola. Nyní jsme však v Protektorátu, kdy je rodina osmiletého Edy donucena vystěhovat se z Prahy na venkov k příbuzným. Městečko, kde chlapec dosud trávil jen prázdniny, se nyní stává jeho domovem. Mladá městská rodina se musí přizpůsobit novému prostředí a také soužití pod jednou střechou s tetou a jejími příbuznými, což zahrnuje i velmi přísného dědečka. Eda má před sebou nelehký úkol: najít a obhájit své místo v místní klukovské partě, jejíž svět je naprosto odlišný od jeho městského. Čeká ho cesta k hledání odvahy, ale také k nečekaným rodinným tajemstvím, která vyplouvají na povrch. Svět dětí a dospělých se sbíhá v hledání odvahy a hrdinství. I v nelehkých dnech války může být totiž nejtěžší prokázat odvahu vůči vlastní rodině. (Bioscop)
(více)Videa (2)
Recenze (828)
Zřejmě už se asi definitivně rozpadlo nejlepší autorské duo polistopadového českého filmu, tedy otec Zdeněk coby scénárista a syn Jan coby režisér, věk a tvůrčí síly nejde zastavit, takže štafetu nyní nese mladý Jan sám...a ne úplně špatně. Otcových kvalit sice zjevně nedosahuje, ale fungující scénář imitující otcovu tvorbu napsat umí. Idylické vyprávění s hlavním dětským hrdinou, viděné dětskýma očima a primárně určeno pro dětského diváka (i když se snímek dá považovat i za rodinný), s jistotou v podobě knižní předlohy, ta Svěrákovská podstata je a zůstala i ve filmu přítomná... Výtky na nedostatečný příběh nechápu - ve filmu, v němž invalidní chlapec létá na létajícím kole (byť ve snu) a postava přezdívaná Vlk má ve flashbackových scénách skutečně vlčí pařáty, je jasné, že příběh je upravený svému cílovému divákovi - byl jsem v kině s jedenáctiletou neteří a dvanáctiletým synovcem a film prožívali úplně stejně, jako hlavní hrdina Eda četbu dobrodružné knihy... Proto taky právě vlk ohrožující babičku, jednoznačná aluze k archetypům zakódovaným v pohádkách, proto dětské klučičí party, proto motiv vytržení z cizího prostředí a stěhování do nového, neznámého, proto motiv vnějšího ohrožení (představovaného Němci a válkou), které je je pro bezstarostné dětství tím největším rizikem... ()
Ne, že bych Obecnou školu nějak zvlášť uctíval, ale viděl jsem ji mnohokrát a možná i proto jsem se na tento prequel nijak zvlášť netěšil. Ale jsou tu mí oblíbenci, v čele s Ondřejem Vetchým, takže jsem to prostě chtěl dát šanci i navzdory nevlídným recenzím. A čelil jsem pohodovému příběhu, tak krásně rodinně natočeném a citlivě zpracovaném dle vzpomínek Zdeňka Svěráka, přičemž jsem se dojímal každým druhým záběrem a ani trošku nenudil, jak tu čtu od lidí z každého druhého komentáře. Ne, že by se na Po strništi bos vzpomínalo jako na nějakou novodobou českou klasiku, ale věřím, že jakmile to začnou pravidelně reprízovat v televizi, diváci si k filmu cestu najdou a docení jej. PS : Oldřich Kaiser je tu naprosto bombový a neskutečně ho žeru! ()
Řadíte-li se mezi oddané Svěrákovce, Po strništi bos přečkáte bez úhony, a navrch ještě s milým úsměvem. Je to laskavý poetický pohled na svět optikou dítěte, který je však až moc laskavý a příliš nesvázaně poetický - vyprávění schází nosný konflikt, který by pomáhal množství aktérů nějak tvarovat, a epizody ze života se slévají sice příjemně, podpírané různými dílčími zápletkami, ale postrádají pevný rámec a budí dojem, že by mohly pokračovat ještě další hodinu. Kromě Edy je nejlepší postavou s nejzajímavějším příběhem Kaiserův Vlk, ostatní mají víceméně podružné postavení a provádí hlavního hrdinu světem primárně řízeným rodinnými hodnotami a krásami i nástrahami chlapectví, a až sekundárně sužovaným táhnoucí se válkou. Není to špatný film, má přesnou režii a několik hezky vypointovaných humorných motivů, ale výsledek je příliš rozbředlý a nejednotný... 65% ()
Vzal si sbírku povídek (vzpomínání na dětství) svého otce Zdeňka Svěráka a riskl to s vlastním scénářem. Se zlou se potázal. Dílčí scény často nedávají smysl, nikam nesměřují, nijak negradují. Bez zastřešující dějové linky to jaksi neladí. Uplyne 30 minut, divák se nedojme, nezasměje, nezasní. Ale pořád věří. Po hodině je mu jasné, že prequel jednoho z nejlepších porevolučních filmů dopadne hodně špatně. Nadýchané vzduchoprázdno. Svěrákovská laskavost je pryč. Nostalgie ještě jaro nedělá. Nesourodá témata, absence humoru, absence dramatičnosti. Co na tom, že je to technicky suverénní (moc pěkná kamera Vladimíra Smutného)? Malý Eda Souček musí s rodiči nuceně z Prahy na venkov, začleňuje se mezi vesnické vrstevníky a snaží se vyznat v rodinném konfliktu s tatínkovým bratrem. Jenže právě linka strýce Vlka (ovšem s pitomou snovou scénou) se může snad jako jediná pochlubit nějakou příběhovostí. Zbytek jsou epizodky bez pointy. Necítíme dramatičnost dané doby, ani se k nám nedostává opravdové pnutí v početné rodině. Ondřej Vetchý zvláštně přehrává, Terezu Voříškovou Svěrák hodně špatně vede, dětští herci se se svými rolemi poprali obstojně, Oldřich Kaiser si pak v každé scéně právem krade prostor pro sebe. Celkově velké zklamání, něco mezi dvěma a třemi hvězdami. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (40)
- Jedná se již o šestý snímek rodinné dvojice Zdeněk Svěrák - Jan Svěrák. Dle slov Zdeňka Svěráka možná i poslední. [Zdroj: čtrnáctideník Naše Praha 10] (hippyman)
- Na železniční trati jsou použity betonové pražce, ty se ovšem začali používat až ve druhé polovině 20. století. (charlos11)
- Ve skutečnosti napsal Zdeněk Svěrák k filmu pouze dialogy. Zbytek scénáře napsal sám Jan Svěrák. U dialogů ale chtěl, aby měly tatínkův humor. (Pierre)
Související novinky
Zemřel herec Martin Havelka
V dopoledních hodinách dnes přišla zpráva o úmrtí filmového, televizního a divadelního herce Martina Havelky. Zemřel v Brně ve věku 62 let. Informaci na svém twitterovém účtu zveřejnil režisér Jan… (více)
25. Český lev - výsledky
Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (více)
Jan Tříska (1936 - 2017)
Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)
43. Letní filmová škola začíná 28. července
Největší prostor bude věnován švédské kinematografii, na kterou se zaměří blok Fokus. Ze Švédska přijedou také významní hosté: svou retrospektivu na LFŠ uvede Tarik Saleh, k němu se přidá i jeden z… (více)
Jak jsem se těšil, tak jsem zklamán. Poetika a humor Obecné školy se tentokráte nekonaly a pokud tak jen v prťavoučkých náznacích. Přemýšlím čím to je, že se mi poslední dobou humor Zdeňka Svěráka tak nějak vzdaluje. Buďto jsem já už někde jinde na jiné vlnové frekvenci, nebo on už tak nějak vyhořel a teď už jen poblikává jak doutnavka, jen jako chabý odraz zářícího slunce... zkrátka a dobře ať už jde o divadlo, tak o jeho filmové počiny, nějak to už není ono. Už to není jako tenkrát. Filmu samotnému co se týče řemeslnému zpracování nelze nic moc vytknout. Je doslova napěchován známými herci, ty dětští hrají celkem solidně, je plný krásných záběrů a příjemné hudby. Nahlíží vzpomínkovým kukátkem dnes již starého muže Zdeňka Svěráka do jeho dětství, kdy i přes válku se mu do duše hezky vepsala nejedna vzpomínka, nejeden zážitek. A protože to zlé člověk zapomíná, zůstává z toho takové to lehce dojaté vzpomínání na tenkrát. Problém je v tom, že to jak to vidí Svěrák nemusí stejně vnímat divák. Je to jako když někoho přivedete na pro vás důležité místo a vypravujete mu tam o tom proč je to místo důležité. Dotyčný se vás může snažit chápat, může být třeba i místem okouzlen, ale nikdy to na něj nezapůsobí jako místo působí na vás. Tu snahu vyprávět vzpomínky mladším chápu, každý to nutkání zná a čím je člověk starší, tím je ta potřeba alespoň u někoho a obzvláště literárně činného je stále palčivější. A tak tu máme možnost vidět kousky Svěrákova dětství, zručně natočené jeho synem Janem. Jako by nám ukazoval rodinné album a my se dozvídali kdo je na té a té staré fotce. Kdo jsou ty dávné tváře, že ten a ten je strýc, to je babička, tohohle rodina zavrhla, ten a ten zemřel tak a tak... Posloucháme se zájmem s úctou, usmíváme se když víme, že ten malý nezbeda na fotkách je malý Zdeněk, ale je to Svěrákovo album. Nějak hlouběji mně to vyprávění zkrátka nezasáhlo a ani jsem se u filmu moc nenasmál snad kromě Štědrého dne .-) . Perfektní byl Kaiser s Třískou jejich sedláci byli prostě jedineční! Skvělé role pro skvělé herce. Horší mi přišel pár Vetchý - Voříšková, kde ten věkový rozdíl prostě byl vidět. Ondra Vetchý šel párkrát s komičností až na hranici trapnosti a to u Svěráků věru nevidím rád. Ono celkově tam došlo k jakési recyklaci sebe sama a sám Svěrák svými průpovídkami nijak humorně nepůsobil, a to už nemluvím o ,,rorýsovi'' a napodobování jeho pískání... Třeba takového kantora i Svěrák měl, tady se ale moc tlačí na pilu i když se jeho třídní snaží přehlušit projev o Hitlerovi ve školním rozhlase. Tereza ale byla opravdu krásná, v outfitu let čtyřicátých s tím účesem jí to moc seklo i v domácím úboru na dvorku mezi slepičincema byla božská. Válčit někde nad Evropou hned bych si jí nakreslil pod kabinu svého fortressu :-) .V souhrnu jsem tedy zklamán. To, že to bude dobře natočené jsem věděl, od Honzy Svěráka to čekám, ale od scénáře Zdeňka Svěráka jsem očekával víc..resp. jsem zvyklý na víc. Škoda. Takže za mně je to jen za 3 galony leteckého benzínu z přídavné nádrže nějaké stíhačky z eskorty ,,velkých bratrů'' co tenkráte jako stříbrné tečky hučely tam nahoře v modři a psaly na oblohu nad protentokrátem. * * * () (méně) (více)