The Disaster Artist: Úžasný propadák

Není to moc vtipné. Aspoň pro mě,, protože humor těžící z trapnosti snáším jen těžce a tady ho bylo požehnaně. Snímek je až maniakálně přesný. Jak do detailů napodobovali scény z The Room ještě dokládá děleným plátnem, kdy srovnává originální záběry s předělávkou. Filmaři šli do takových detailů, jako byly třeba stejné šperky hereček. K čemu vlastně takový film, který jen popisuje a nic nenabízí? Motiv podivného přátelství mezi plytkým hezounem Gregem a egomaniackým Tommym mě moc neoslovil. Nebylo to přátelství, ale závislost. Tommy získal obdivovatele, Greg podporovatele. Už z původního The Room vysvítá, že Tommy je nejenom magor, ale i otřesně odporná postava, dětinská, hloupá, sobecká a přitom krutá. A tenhle snímek to akorát potvrdil. (08.04.2018)

Pre mňa, ktorý som videl snímok o ktorom toto dielo vypovedá, má toto všetko pridanú hodnotu. Jeden z najväčších majstrštykov v celej filmovej histórii, dostal vlastnú filmovú biografiu. A to biografiu v plnej poľnej, plnú vynikajúcich hereckých výkonov a skvelej remeselnej práce. Ak ste THE ROOM nevideli, bude to pravdepodobne pre vás iba nejaká priblblá komédia o natáčaní nejakej kraviny. Ale ak ste ho videli, budete okúzlení. (06.05.2018)

Naprosto sterilně odvyprávěné, vršící jednu povinnou scénu za druhou. Oproti knize, podle které byl The Disaster Artist natočen, zde chybí perspektiva Grega Sestera, jež dodávala potřebný kontext in medias res situacím a především poměrně věrohodně interpretovala zdánlivě nesmyslné Wiseauovo chování. The Disaster Artist trpí podobnými nedostatky jako The Room (zbytečné vedlejší postavy, nenavazování scén), aniž by to režie nějak reflektovala, a je mnohem méně úsměvnějším zážitkem než onen hrůzostrašný originál. Oscarové řeči jsou velkou bublinou. (02.01.2018)

James Franco je zde opravdu perfektní, je bravurní jako imitátor a zábavný i sám o sobě, pokud The Room neznáte. Na jeho postavě a herectví stojí veškerý humor a pramení z něj veškerá zábava z filmu. Bez něj je celý Disaster Artist pouze rutinní polodokumentární popis tvorby jednoho béčka. V tomto Ed Wood působí jako "úplnější" film. 7/10 (17.02.2018)

Navzdory všemu, co o svém projektu Franco říká a co po něm papouškují publicisté a moderátoři talkshow, není "The Disaster Artist" dobrý film. V prvé řadě postrádá opravdové drama a srdce, ale také pořádný vhled do nitra postav. Na rozdíl od často vzpomínaného Burtonova "Eda Wooda" nepřináší "The Disaster Artist" žádný nový ani jakkoli intenzivní či procítěný pohled na Tommyho Wiseaua a jeho egocentrický tvůrčí potrat "The Room". Jen opakuje již mnohokráte řečené a doslovně do filmových sekvencí překlápí postřehy, které napadnou při koukání na "The Room" úplně každého. Na nesrovnalosti a mnohoznačnosti v mýtu, který se kolem filmu a jeho autora utvořil, jenom poukazuje, ale nejde po nich. Ve výsledku tak zůstává jen sled freakshow vinět, kde se Franco pitvoří a vydává to za velký herecký výkon, jenže jak paradoxně ukazuje závěrečné porovnání původních pasáží z "The Room" a jejich rekonstrukcí bratry Francovými a spol., Franco jen dělá, že je Wiseau asi stejně jako to před ním i po něm dělala řada fanoušků "The Room", když s kamarády o filmu mluvili a "přehrávali" nejbizarnější sekvence. Hlavní úskalí "The Disaster Artist" spočívá právě v samotném Francovi. Ten je totiž workoholik s patologickým strachem před tím na chvíli ustrnout. Proto také jeho filmografie na jedné straně vyvolává úžas nad počtem projektů, které každoročně stíhá realizovat coby producent, režisér a herec. Jenže smutnou pravdou zůstává, že Franco není žádný multitaskingový génius, ale prostě člověk s omezenou kapacitou jako prostě většina z nás. V herectví se to ještě dá maskovat chvilkovým vypětím a prací maskérů a kostymérů, ale právě Francovy režijní projekty jsou ukázkovým příkladem nedotaženého potenciálu. Franco se nedokáže soustředěně věnovat jedné věci několik měsíců, ba dokonce let jako pořádní režiséři, ani nemá vlastní osobitý rukopis, který by jeho projekty ozvláštňoval (jako např. u sériových řemeslníků Takašiho Miikeho či Seidžuna Suzukiho). Pro Franca je každý film jen jednou z tisíce položek na neustále bobtnajícím "to do" listu, které mu skýtají chvilkové povyražení. Jenže zatímco u stylových ptákovinek jako "Future World" to není nic proti ničemu, téma "The Disaster Artist" by si zasloužilo uchopení někým jiným než fantastou s ADHD, který z toho, že během natáčení se všemi komunikuje parodováním Wisseaua ze sebe zkouší dělat velkého auteura nořícího se do nitra role. Naději v tomto směru skýtá dokumentární projekt "A Room Full of Spoons" s jehož tvůrci se Wisseau soudil, protože si dovolili právě to, co Franco ne, že si za cíl vzali odhalení oněch velkých otázek obklopujících "The Room" – odkud Tommy pochází, kolik mu je let a kde na film sehnal peníze. (12.07.2018)