Padesát odstínů svobody

Když už jsem viděl jedničku i dvojku, chtěl jsem do dokoukat celé. V tomto ohledu mi přijde zajímavé, že - v době psaní mého komentáře - zde má jednička nejhorší hodnocení z celé trilogie, podle mě je přitom jednoznačně nejlepší (dvojka byla děsivě špatná a trojka je někde mezi nimi). Když pominu, že jsem v podstatě kompletně zapomněl, co se dělo ve dvojce, takže jsem se místy nechytal, nemám za sebe problém napsat, že mě to celkem bavilo. Byť by ten film byl podle mě výrazně lepší, kdyby se z něj vypustilo podbarvení většiny scén těmi příšernými popovými písničkami (nějak jsem nepochopil, co za hudbu tam je vlastně od Dannyho Elfmana) a kdyby byl třeba o tom, v čem to mají těžké superbohatí lidé (film má k tomu občasné náběhy, které mi na tom přišly asi nejzajímavější, naopak všechny ty sexuální scény mi tam přišly v podstatě zbytečné, byť chápu, že řadí-li se ten film k erotickému žánru, je bez toho nemyslitelný; potom mi ale všechen sex ve filmu přijde velmi krotký, a to nejenom ve srovnání s klasickou pornoprodukcí, ale třeba i s takovými filmy Larse von Triera či Gaspara Noého - ano, samozřejmě si uvědomuji, že srovnávám nesrovnatelné, protože James Foley je vedle nich šedá myš, která měla navíc určitě svázané ruce cenzurními ohledy a stupidní literární předlohou k tomu). Ve scénáři by se jistě šlo dlouho rýpat a hledat tam chyby, nesmysly, žánrová klišé, apod., ale osobně mi to přijde veskrze zbytečné - myslím, že nyní - 5 měsíců od premiéry - už k tomu filmu nic nového říct nejde, protože to dávno udělali jiní, své diváky si to jistě našlo, a nepochybuji, že se dřív nebo později opět objeví nějaká podobná série, která vyvolá přinejmenším stejný, ne-li větší komerční úspěch. Nezbývá než to zainteresovaným tvůrcům - a publiku, které má takovéto filmy v oblibě - přát, protože jakákoli kritika na tom nic nezmění. Potřebu to hejtovat mají stejně jenom lidi, kteří si neuvědomují, že nejlepším přístupem k podobným filmům je zcela je ignorovat (osobně jsem to tak kdysi zamýšlel, ale zvědavost byla nakonec silnější - teď, na konci toho maratonu, který začal před 3 lety, jsem rád, že to celé skončilo - a že už žádná další pokračování nebudou. Alespoň doufám). (08.07.2018)

Teď budu asi zřejmě ukamenovaná, ale tohle je můj názor, za mě nejlepší film z celé série odstínů. Je tam sex, napětí romantika, naivita a i červená místnost. Pro někoho klišé, pro mě super odpočinkový film, u kterého jsem se zasmála, klepala si na čelo, i jsem si poplakala. Celá série je určená převážně pro ženský a ty se v tom budou vyžívat nejvíce, já bych život, který ve filmu má Anastázie brala hned, vždyť kdo by odolal těm psím očím Jamieho Dornana? (16.02.2018)

Vyvrcholení je tady! Závěr trilogie Padesáti odstínů nesoucí dodatek svobody dorazil do kin a ostudu předchozím dílům rozhodně ostudu nedělá. Nebudu to dlouho vysvětlovat a řeknu prostě jenom to, že mám trilogii Padesáti odstínů hodně rád. A to dokonce tak, že předchozí 2 části u mně mají obě za 5 z 5. Trojka však dle mně přece jenom na těch 5 hvězd nedosáhne. Alespoň to tak vidím po prvním shlédnutí. Trojka je podle mně slabší kvůli několika věcem: Christian Grey který v předchozích dvou částech připomínal takového sociopata je už spíše poklidným chlapíkem který sice není dokonalý ale ne tak nedokonalý jako v předchozích 2 dílech. Pořád má co hrát ale už ne tak jako předtím. A tím, že je vztah Christiana a Anastazie klidnější se ztratí ta nevyrovnanost mezi těmi dvěmi. Naštěstí má ale ten film divočejší tempo a v podstatě nedrhne respektive nezpomaluje. Několikrát jsem se od srdce zasmál a ne kvůli tomu, že by to bylo směšné ale protože to opravdu bylo vtipné. Johnson a Dorman si na sebe už zvykli takže ta chemie mezi nimi také funguje líp. Nenuceně se to dá opravdu užít. Není to ani kontroverzní revoluce ani nudná báchorka. Je to prostě jenom povedený závěr trilogie kterou by podle mně mělo více lidi docenit. Což není na škodu ale také to není úplný převrat. Uvidíme jestli toto v Holywoodu něco překoná. (08.02.2018)

Vyvrcholení je tady! Končeně jsme se dočkali posledního článku řetězce o padesáti odstínech reklamy a stále je to jedna a ta samá vyvrhlina z rekta, jakou byli i první dva filmy. Opět se nic neděje a řeší se ovádoviny typu "tys objal cizí ženskou!", "není tvůj kolega až moc velký fešák?", "ty sis fakt jako svlíkla na pláži podprdu?!" nebo "ty jako fakt teď hned nechceš dítě?" (je zvláštní, že tato posledně zmíněná ovádovina se řeší až po svatbě). Když takovéto pseudoproblémy neřeší, můžeme koukat na reklamy na audiny, Paříž, Aspen, vibrátory, šaty, šáňo, zmrzlinu, mobilní telefony a spoustu dalšího. Do tohoto marastu se tvůrci rozhodli přimíchat ještě thriller, což v podání všech těchto profesionálů několikrát polechtá bránici, protože scénáristův jediný životní kontakt s thrillerem byl Walker Texas Ranger. Záporák chce jako zblázněný zpět svůj život, aby mu pak stačilo 5 mil. USD a pár rozdaných facek. Zkrátka komedie k popukání. Teda nejdřív 90 minut nudy, pak až ta komedie. Osobně jsem měl tu "čest" s nejhorším, co v rámci filmového žánru vzniklo. Jestli ne jako jednotlivé filmy, tak jako trilogie určitě. To už radši Žralokonádo. (14.02.2018)

Tak som si teda nenechala ujsť to vyvrcholenie, ten svetový fenomén a vyrazila som aj s kamarátkami do kina. Domov som prišla s letákom erotických pomôcok v rukách. V podstate sa nič nezmenilo ... Fifty Shades Freed je priemerná vec plná počúvateľných pesničiek. Chvíľu sa tvári ako thriller, chvíľu ako dovolenkový bedeker, ale stále je to len čistokrvná romantika. Zbohom! (09.02.2018)