Guy de Maupassant
Režie:
Michel DrachScénář:
Philippe MadralKamera:
Philippe RousselotHudba:
Georges DelerueHrají:
Claude Brasseur, Jean Carmet, Miou-Miou, Simone Signoret, Véronique Genest, Catherine Frot, Jacques Fabbri, William Sabatier, Daniel Gélin, Louis Navarre (více)Obsahy(1)
Za svůj život napsal 259 povídek, 7 románů, 3 cestopisy a 3 divadelní hry. Jeho plodný život literáta předčasně ukončila choroba, kterou onemocněl díky svému vášnivému a nezřízenému vztahu k ženám. Guy de Maupassant se dožil pouhých třiačtyřiceti let (1850-1893). V počátcích jeho literární kariéry jej vzal pod svá ochranná křídla Gustave Flaubert, přítel jeho matky; znal se s Emilem Zolou, Ivanem Turgeněvěm a mnoha dalšími slavnými spisovateli své doby. Pracoval jako redaktor ve známých novinách Le Figaro či Le Gaulois. V roce 1880 vydal své první mistrovské dílo - Kuličku. Následujících jedenáct let bylo jeho nejplodnějším obdobím.
Režisér Michel Drach obsadil do titulní role filmu známého francouzského herce Claudea Brasseura, který dodal své postavě patřičnou živočišnost, zemitost i noblesu. Film zachycuje osudové kapitoly ze života Maupassanta. V impresionistických obrazech vzpomíná nemocí zasažený Maupassant na své šťastné dětství s matkou a bratrem, první zklamání z lásky a zároveň první nesmělé básnické pokusy. Neustále se mu vrací i vzpomínka na bratra, který byl internován v bláznici, kde později zemřel. Uvidíme předobrazy jeho nejslavnějších postav: Kuličky, Mušky či Miláčka a provázíme tohoto slavného literáta až do jeho hořkého konce, v němž mu zůstal věrný jeho sluha (vynikající Jean Carmet).
(oficiální text distributora)
Recenze (17)
Přehnaná stopáž, přehnaná nahota, přehnaná povrchnost... Guy de Maupassant patří mezi mé nejoblíbenější francouzské spisovatele, přečetla jsem všech sedm románů a desítky povídek. Čekala jsem, že se dozvím něco jiného, než že to byl chlípník se syfilidou. Co jeho vztah k Flaubertovi? Chabá zmínka, že "snad byl jeho otec" mě neuspokojila. Co jeho práce redaktora? První úspěchy? Místo toho film zmatkovitě skáče mezi jednotlivými časovými úseky, ve kterých Guy exaltovaně něco vykřikuje... Další věc je, že mě iritoval český dabing, který se k tomu vůbec, ale vůbec nehodil... To musíme všechno prznit? Jedním slovem zklamání. ()
Provokativní, požitkářská, volnomyšlenkářská záležitost, která si potrpí na osobitý styl a nedbalou eleganci. Leč její gesta jsou trochu křečovitá - a svou bezstarostnost jen předstírá. Snad proto, že je trochu chaotická - až zmatená. Jakoby nedokázala udržet pohromadě své neuspořádané myšlenky: Jakoby víceméně kopírovala osud svého smutného hrdiny ... jakoby už dopředu VĚDĚLA, že sklidí jen to, co zasel - tudíž nemůže čekat lásku, náklonnost, ba ani soucit ... od všech krásných žen, které poznal. ()
na životopisy se vždycky těším,ale tentokrát mě pohled na neustále opakované záchvaty syfilitického šílenství fakt nebavil,naopak..... a vůbec mi to nepřišlo barvité - ani známí herci nepomohli k lepšímu hodnocení,prostě za to,že jsem přes dvě hodiny držela násilím oči otevřené,víc dát nemůžu....a bod je beztak jen za závěrečné defilé,to se mi líbilo asi právě proto,že se dalo tušit,že se blíží konec filmu ()
Pokud bych měl hodnotit film jako zdroj poznání o samotné osobě Maupassanta, asi bych 4 hvězdy nedal. O jeho životě totiž film vypovídá hodně málo. Nicméně, mne film mnohem víc upoutal zobrazením rozpadu osobnosti v vývojem duševní poruchy vyvolané syfilitidou, a tady musím uznat že film byl stejně naturalistický jako díla samotného Maupassanta. Tomu také odpovídá vývoj filmu, v první polovině jsem měl několikrát nutkání odejít, ve druhé polovině pak film dostává spád. Těch scén s nahými ženami je tam podle mého názoru až příliš, nicméně uznávám že to je otázka osobního vkusu. ()
Michel Drach by mohl napsat příručku na téma "Životopisný film o velikánovi a jak jsem to celé posral". Další příručku by mohla napsat ta blbá firma, co tvořila dabing. Další příručku by mohl vytvořit opět Michel Drach a nazvat ji: "Měl jsem zajímavé téma, hvězdy po ruce a stejně jsem to totálně posral". Co tím chci říct? Pokud někdo točí film o postavě světové literatury tak rozporuplné, kurevnické a dekadentní a má k ruce Claude Brasseur, Jean Carmet, Miou-Miou, Simone Signoret a takhle to posere, měl by o tom alespoň vydat svědectví. Aby si ostatní dali bacha. ()
Reklama