Ulička slávy

Skoro dvě hodiny leze banda nesympatickejch vojínů po stadionu a žvaní o všem, co jim přijde na hubu. A zatímco vy - jakožto divák - čekáte, až tam konečně něco vybouchne, objeví se závěrečný titulky. Dialogy jsou extrémně nudný, nezajímavý a primitivní. Nosnej pilíř v podobě příběhu tu chybí úplně a herci ve svých rolích nemají žádnou šanci cokoliv předvést, soundtracku je málo a vůbec si ho nevšimnete a ani Joh Toll, jeden z nejlepších kameramanů, neměl nejmenší chuť film povznést alespoň vizuálně - prostě proto, že nebylo jak. Nemam pochopení pro vznik tohohle filmu, ani nevim proč ho natočil Ang Lee. "Billy Lynn's Long Halftime Walk" je suverénně nejnudnější film nejen uplynulýho roku, ale pravděpodobně i mýho života (a to jsem člověk, kterej si libuje ve tří hodinovejch eposech)! (28.01.2017)

Pozoruhodný snímok, ktorý ale nedostál svojim ambíciám. Ak sa tešíte na militaristický snímok z Iraku, tak sa netešte ( aj keď je tam jedna technicky skvelá bojová scéna ). No ak by ste sa náhodou tešili na hĺbkovú sondu do duše amerického vojaka, tak si tiež nechajte zájsť chuť, pretože je to až príliš komerčne podané. Nudiť sa nebudete, ale určite budete myslieť na to, že to mohlo dopadnúť oveľa lepšie. (10.09.2018)

Nejdřív jsem si nebyl úplně jist (podle ostatních komentářů soudím, že nejsem sám), zda jde o protiválečnou satiru a parodii na americké vlastenectví, nebo o vážně míněnou oslavu amerických vojáků, nicméně nade vší pochyby se jedná o první možnost (podle ostatních komentářů soudím, že zdaleka ne všem to došlo). Výsledné skóre je tedy trochu nespravedlivé, byť ten film žádný zázrak není. Z podobného soudku doporučuji spíš Jarhead, tam je sice méně roztleskávaček, ale patologické efekty služby v armádě vystihuje lépe. (09.04.2017)

„Ľudia ľahko zabudnú.“ Hm. Viem, čo tým chcel Ang Lee ukázať. Precitnutie vojakov, vracajúcich sa z vojny. Možno nepriamo chcel ukázať aj ich príliš nízky vek, nie príliš vysoké IQ a povedzme primitívnu povahu, ale tým by som si nebol istý. Niečo na tom zaujalo aj hercov ako Kristen Stewart, Steve Martin, Vin Diesel a Chris Tucker. Tucker hrá v nejakom filme v priemere raz za 10 rokov, ale väčšinou je to blbosť, takže jeho prítomnosť v hocijakej snímke vôbec neznamená žiadnu záruku kvality. Ulička slávy je neskutočná nuda. Prvá hodina a pol bola peklo, ale našťastie sa to posledných 30 minút prekvapivo a nečakane rozbehlo a ako postavy, tak divák začal mať celej tej maškarády po krk a to vytvorilo viacero zaujímavých momentov. Mladučkým vojakom praskajú nervy a výsledkom sú WTF scény, v ktorých fyzicky napadnú civilov (!). Alebo je ukázané, ako zažili vojnové peklo, ale voči speváckemu vystúpeniu sú úplne bezmocní a zničí ich to. Páčil sa mi aj záverečný pokec s Dieselom. Ale nebyť toho, idem v hodnotení na brutálnych 20%. Každopádne je to ako celok strašná nuda a na Skrotenú horu a Hulka sa to absolútne, absolútne nechytá. (04.08.2017)

Úmorně nezáživné. Film bych nepustil ani na Barrandově mezi Asijskou tajenkou a soudkyní Erteple. A to si troufám tvrdit, že Korcovo laškovné tahání výherních předmětů v mezihrách z pod stolu je stokrát napínavější a dramatičtější než tahle nicotná nuda. Režisér Ang Lee a zástup dobrých hereckých značek sliboval mnohé. Celé je to vlastně o tom, že americké vojenské jednotce Bravo sloužící v Iráku se dostane po jejím vítězném tažení Bagdádem významné pocty účastnit se ceremoniálu významné americké sportovní události, tou je zápas amerického fotbalu, tým Dallas proti ani nevím komu. Celý dvouhodinový film, který bych vůbec neoznačil za válečný, se odehrává v útrobách stadionu. Mezi tím je osmičlenné vojenské jednotce přislíbeno Chrisem Tuckerem, že s ní bude natočen film, Steve Martin, šéfující sportovnímu týmu, se ošívá s honorářem pro válečné hrdiny, mladý voják, na jehož osudy se zaměříme, prožíval strasti na bojišti, na stadionu už prožívá slasti, jelikož se zamiloval do roztleskávačky s předkusem, do toho neustálé flashbacky z bojiště, kde vytáhl do boje i Vin Diesel, i od rodinného krbu, kde je jeho zjizvená sestra Kristen Stewart, zbytečné kecy, tedy hlavně jen kecy. Film je skrz naskrz protkán americkým patriotismem a americkou mentalitou, obojí je hnusně otravné. Zbývá dodat, že nejsme ve žhavé současnosti, je rok 2004. Vrcholem debility filmu je vystoupení Destiny´s Child, dívčí trio, které dávno zaniklo, tudíž zanikla i šance, že by se Beyoncé Knowles a spol. dal ještě jednou dohromady. Nedal. Režisér po "edwudovsku" sehnal tři dvojnice, které zřejmě nebyly svým předobrazům vůbec podobné, tudíž jsou při svém vystoupení zabírány jen zezadu nebo z kilometrové vzdálenosti. Herecký debutant, Angličan Joe Alwyn není příliš vojenský typ, jeho výrazovost je nulová. Film se nezakládá na skutečných událostech, jako námět posloužila kniha, o které jsem v životě neslyšel. Nedovedu si představit její obsah, když film je taková nuda. Jeden bod za roztleskávačky, o druhý bod se dělí herci a jeden pěkný moment z bojiště, který ukázal, že Ang Lee by akčně nepropadl, nicméně tuhle blamáž jen tak neodčiní. 2/10 (12.12.2017)