L. A. - Přísně tajné

Zarputilá gorila se selským rozumem, vychcánek prospěchář a pokrytecky vypočítavý kariérista par excellence. Všichni s policejním odznakem a razící si cestu po svém. A všichni nevědomky na stopě stejného případu. (ne)Noirová nadžánrovka, která by jak dějem tak i hvězdným obsazením "pánů herců" (zdaleka ne jen těch v hlavních úlohách) s přehledem vystačila na trio výtečných filmů, z nichž každý by z fleku mohl aspiroval na krimi klasiku. Prostě tři v jednom v podobě filmové nabídky co se neodmítá a jediné co jí lze vytknout je, že neskončí o minutu dříve, čím by se vyhnula nedůstojné tečce. A také jde o názornou ukázku "jak adaptovat pro velká plátna na postavy, události i děj echt košatou i zamotanou (samozřejmě neméně geniální a ještě desetkrát tak zamotanější Ellroyovu nejlepší) předlohu". (09.04.2011)

Pro mne tento úžasně napsaný a především zahraný film, představuje to nejlepší, co v krimi žánru vzniklo. Jeden z filmů, které jsou mému srdci nejbližší. To není jen dokonale řemeslně odvedená práce, tento snímek je něcím víc, je natočen z lásky k filmařině a jako takový mě dostane při každém dalším zhlédnutí, což je zhruba každé tři měsíce. (26.05.2002)

Ale jo. Napodruhý jsem tomu přišel na chutˇ. Brilantní krimi s propracovaným scenářem a báječnou atmosférou L.A. 50.let, která je hlavní předností filmu. To jsou i přesně typově vybraní herci, hlavně Croweův chlapácký ochránce žen nemá chybu. Guy Pearce se tu vysloveně překonává, na chvilku si touto rolí otevřel dvířka mezi hereckou smetánku, než si je o pár let později zase trapně přibouchl před nosem... Těch 5* nedám jenom proto, že typově podobná Polanského Čínská čtvrť je přeci jenom o třídu lepší. (13.04.2003)

Režijně přehledná, formálním stylem „retrocool“, dějově mnohovrstevnatá a přesto stále poutavá a herecky dokonale přesná kriminálka, která si z Ameriky 50. let a města andělů šikovně udělala vábivou kulisu, uvnitř jejíž zdánlivě nebeské čistoty se skrývá špinavost morálky, které není svatý lidský život natož tak zákon. Hanson na obsáhlé ploše 130 minutové stopáže rozebírá charaktery policistů, kteří si však jistě zasloužili lepší osobní historii než šablonovitou větnou frázi o nehezké minulosti týraného dítěte či příkladného synka kráčejícího v otcových šlépějích. Tu poruší pouze cynický samolibec Jack Vincennes Kevina Spaceyho, když na otázku proč se dal k policii odpoví „Vlastně si už ani nepamatuju.“. Ale ani to však filmu nebrání, aby poutal každým políčkem, aby dýchal na diváka svou úžasnou atmosférou, ale aby jej zároveň donutil přemýšlet nad tím, jak sakra mohla Kim Basinger získat za takovou roli Oscara. PS: Moment, kdy Bud White zlomí židli, je pro mě jeden z naprosto zásadních ikonických momentů kinematografie. (07.12.2006)

Vidět jej a zemřít sice v případě L. A. Confidential neplatí, leč rozhodně se musí vidět víckrát, aby do sebe dokonale zapadly všechny střípky precizně budované story a bylo slyšet ono magické "cvak". Russell Crowe si zde dle mého (ne)skromného mínění střihnul nejlepší a mně nejvíce imponující roli a o tom, zda si Kim Basinger zasloužila Oscara... o tom fakt žádná! (=jedna z největších ironických lží, která kdy prošla skrz mé prsty na klávesnici do světa) - Pár vcelku nedůležitých štěků, několik pohození nechutně peroxidovou hřívou, sexy prádlo a jediná činnost - nechat se povalit do saténu - to přece stačí k tomu, aby někdo dostal zlatou sošku, kterou si pak hrdě vystaví doma na záchodě, ne? :) (27.02.2007)